Samozřejmě existuje i řada disciplín, kde se tyto dvě činnosti prolínají. Ale pro začátek zůstaňme u tohoto základního rozdělení.

Dlouhodobě jednou z nejvíce jezdecky obsazovaných disciplín je cattle penning. Je to taková „hra jeden na jednoho“.

Představme si pomyslnou čáru uprostřed arény. Jedna polovina je tzv. dobytčí, druhá je nedobytčí. Na nedobytčí straně je postavená ohrádka, na dobytčí straně je stádo očíslovaných telat. Stádo musí být klidné a shromážděné. Jezdec je vpuštěn do arény. Ve chvíli, kdy překročí čáru v polovině arény, spustí se časomíra a jezdci je sděleno číslo telete, které musí oddělit od stáda a zahnat ho do ohrádky ve tvaru písmene L na dlouhé stěně nedobytčí strany arény.

Jednoduché? Jak se to vezme. Myslíte, že první úskalí tkví v tom, najít správné tele? Částečně ano. Ale ještě před tím se musíte rozhodnout, jakým způsobem to provedete. Což znamená umět správně vyhodnotit, zda je stádo klidné až líné a je potřeba jej tzv. „rozstřelit“, tudíž s koněm jdete do stáda v rychlejším živějším tempu, nebo zda je stádo naopak neklidné a až příliš rozběhané, a tak je lepší dojít k němu pomalu a nerozběhat jej ještě víc.

Není snadné oddělit dané tele od stáda. Telátka se ráda drží pohromadě a oddělený kus se ke stádu rád vrací.

Další úskalí totiž přichází vzápětí. Pakliže už vidíte správné tele a pracujete na jeho oddělení od stáda, musíte si dát dobrý pozor, aby vám přes čáru nepřeběhly více než čtyři kusy dobytka, včetně toho správného. V opačném případě se ozve klakson a do výsledků je zapsáno „no time“ – konec hry.

V případě, že na nedobytčí straně máte více kusů, ale váš kůň je správně napojen na dané tele, které už už směřuje do ohrádky, je třeba si ještě poradit s ostatními telátky, která v okamžiku zavření telete a ukončení disciplíny musejí být zpět na dobytčí straně u stáda. Často se telátka sama ke stádu vrátí, někdy ale jezdci nadělají pěknou neplechu a v nemálo případech se vrátí ke stádu i to správné, vámi vybrané a pracně oddělné tele, takže začínáte od začátku.

Když se podaří tele od stáda oddělit, je třeba jej ještě dovést do ohrádky. To vyžaduje maximální soustředění jezdce i koně.

Časový limit jedné minuty vám ale příliš dalších možností nedovolí. Zkušení jezdci často v takovou chvíli končí disciplínu sami, protože usoudí, že honit telata s pramalou vidinou úspěchu je zbytečné pro koně i pro dobytek.

Může se také stát, že vám omylem vběhne do ohrádky špatné tele. V takovém případě se nic tak hrozného neděje. Tele pošlete ven a znovu se snažíte zahnat do ohrádky telátko vám přidělené.

Pakliže se to podaří, musíte zůstat stát s koněm na dané pozici, což je asi jednou třetinou těla koně v ohrádce, a zvednout ruku na znamení, že končíte soutěž. U pravého ucha zaslechnete mávnutí praporku rozhodčího, čas se zastaví.

Když zavedete tele do ohrádky, je třeba ještě dle pravidel správně disciplínu ukončit, tzv. zavřít.

Rozhodčí zkontroluje, zda je jezdec s koněm při zavírání na správné pozici, zda například nevjel až příliš do ohrádky k teleti, nebo zda nebyl při zvedání ruky ještě v pohybu. Zároveň musí rozhodčí kontrolovat, což by měl i jezdec sám, zda není na nedobytčí straně nějaké zapomenuté tele, které by v tom případně opět znamenalo „no time“. Pokud jsou všechny tyto okolnosti v pořádku, jezdec má platný čas a může opustit arénu.

Rozhodčí, kteří jsou při všech rodeových disciplínách vždy dva, dbají velmi pozorně také na to, aby kůň ani jezdec nebyli agresivní na dobytek. Je zakázáno do telat kopat, kůň nesmí do telete kousnout, ani do něj zprudka najet. Všechny tyto prohřešky jsou velmi přísně kontrolovány a následně trestány, nejčastěji diskvalifikací.

Jakékoli agresivní chování k telatům je přísně trestáno. Kůň nesmí do telat v žádném případně kousat.

Ptáte se, za jak dlouho se dá tohle všechno zvládnout? Nejlepší časy bývají kolem 15 až 25 vteřin. Ale jak jste asi pochopili, těch faktorů, které „musí klapnout“, abyste takového času dosáhli, je krom vlastních zkušeností a schopností hned několik. Některé ovlivnit můžete, jiné ne. Nemůžete natrénovat všechno, nemůžete si předem připravit plán trasy. Nemusíte mít původově nejlepšího, nejdražšího nebo nejnablýskanějšího koně. Musíte umět pracovat s tím, co máte, umět se rychle rozhodovat, co je v danou chvíli nejlepší udělat nebo neudělat. Musíte být chytrý, pohotový a bystrý. Právě o tom je celé rodeo. A proto je tak návykové.