Při rozhodování kam si zajet splnit kvalifikaci na ME v Itálii, zda do Bratislavy, do Polska nebo Rakouska nakonec zvítězila "Cena Dunaje v Bratislavě" (je to nejblíže a člověk se tam domluví). Na závody jsme tentokrát vyrazili dříve, abychom se stejně jako minule nezasekli na dlouhou dobu na hraničním přechodu a stihli rozpravu.Vyplatilo se, rozprava právě začínala a mi s koníkem byli na závodišti v Bratislavě.

Nechali jsme si pečlivě vysvětlit trať (nejenom pro jezdkyni, ale i pro doprovod) vylosovali startovní číslo, dostali potřebné startovní karty a šli nasbírat co nejvíce sil na zítřejší závod.

Sobota 23.6.2001 Bratislava už od brzkého rána bylo teplo a vypadalo to, že bude pěkné vedro a bylo. V 7,00 hod se dostavila veterinární komise a začala přejímka koní. Všechny koně prošli a tak mohli odstartovat všechny závody 120km, 70km, 42km. Startovalo se na dostihovém závodišti v Bratislavě Petržalce 120km v 7,45hod. Nikdo z jezdců se naštěstí nenechal strhnout touto atmosférou a nevyrazil cvalem jako na derby, ale všichni si v klidu obklusali kolečko po závodišti a vyrazili na trasu. Skoro celý kurs trati vedl podle hráze Dunaje. To čeho jsme se nejvíce obávali, vražedné vedro se beze zbytku vyplnilo(po pár kilometrech si všichni přáli alespoň trošku deště, ale naprosto marně). Jízda otevřenou krajinou se sluncem nad hlavou a větrem od Dunaje, obdivoval jsem závodníky.

První část trati asi 20 kilometrů vedla po hrázi a terén nebyl nejhorší, naše jezdkyně Karin Doležalová si dokonce trať chválila, nevěděla ovšem co jí a jejího koně čeká. Dalších 20 kilometrů až do veterinární uzávěry vedla trať po rozpálené asfaltové silnici. Vedoucí dvojice závodníků Vráťa Gallo se svou arabskou kobylou a Karin Doležalová s achaltekinským hřebcem velice rozumně sesedli a části tohoto úseku klusali vedle svých koní. Do veterinární uzávěry na 40 kilometrů dorazili více pod pěnou jezdci než koně. Taky veterinární uzávěra proběhla ve velmi rychlém tempu. Oba dva koníci byli okamžitě změřeni, prohlídnuti, proklusali na tvrdém a veterináři je propustili do dalšího kola závodu (do veterinární uzávěry šli oba 1 min. po dojezdu). Po 30 min. přestávce vyrazili na dalších 40 kilometrů. Jelikož trať vedla podél silnice, bylo pro servisní vozy vždy možné být včas na místě s dostatkem vody na napojení i opláchnutí koní. Na 60. kilometru byla otočka a koně se po stejné trase vraceli do veterinární uzávěry na 80. kilometru. Veterinární kontrola na 80. kilometru proběhla úplně stejně jako předchozí a oba koně po odsedlání šli rovnou do veteriny. Třicetiminutová přestávka rychle uběhla a jezdci vyrazili na poslední 40-ti kilometrový úsek se strašlivou 20-ti kilometrovou silniční vložkou. Jasně jsem viděl, že našeho Adžibeje ta silnice naprosto nebaví. 110. kilometr bylo poslední napojení a opláchnutí koní na trati a už jsme všichni čekali na dojezd závodníků do cíle na závodišti v Bratislavě. Vraťa Gallo, který větší část tratě odvedl dorazil do cíle první a 2 vteřiny za ním (o krk) dojela Karin Doležalová.

Závěrečná veterinární kontrola proběhla ihned po dojezdu. Veterináři skontrovali tepovou a dechovou frekvenci, stupeň dehydratace, proklusávali koně a prováděli další zkoušky, aby jim neunikla žádná maličkost. Nakonec neoficiální výsledek 120km.
Na prvním místě Vráťa Gallo se svou arabskou klisnou Sarah, druhé místo MUDr. Karin Doležalová na achaltekinském hřebci Adžibejovi. Adžibejovi byla zároveň udělena cena veterinární komise (cena kondice) průměrná rychlost 14,99km/h. Tato dvojice zároveň splnila kvalifikaci na ME v Itálii. (další oficiální výsledky až po ověření ze SJF).

Na závěr.
Trať závodu byla velmi náročná a počasí bylo objednáno špatně, ale žádnému z koní ani jezdců se nic nestalo a tak nelze nic než poděkovat pořadatelům ze ŠK Dunaj Bratislava jmenovitě Mgr. D. Majerčíkovi, Ing. P. Tomašovi, Ing. Mgr. J. Kováčovi za pěkně připravený závod a pogratulovat všem závodníkům a jejich koním.

Marek Doležal
7. července 2001