FEI mistrovství světa ve vytrvalosti se zúčastnilo 145 jezdců z více než pětadvaceti zemí. Na 160 km dlouhé a technicky mimořádně náročné trati získala individuální bronz Francouzka Melody Théolissat, která startovala na koni Yalla de Jalima. Stříbro patří Saeed Ahmad Jaber Abdulla Al Harbi (Spojené arabské emiráty) s Castlebar Cadabra. Titul mistra světa obhájil a individuální zlato získal HH Sheikh Nasser bin Hamad Al Khalifa (Bahrajn) s desetiletým běloušem Everest la Majorie.

TOP 10

Čtvrté místo patří další reprezentantce Francie Virginii Atger, která sedlala Cham De La Palud. Na páté příčce se umístil Salem Malhoof Al Kitbi (SAE) s Hadeer, Sabrina Arnold (GER) skončila s Easy el Boheira na místě šestém. Marijke Visser (NED) s Chaitana des Chaises se umístila na místě na sedmém, Felipe de Azevado Morgulis (BRA) s Al Saidou Larzacem na místě osmém. Clementine Chaud (FRA) s Doha D'Artagnan dokončila na deváté pozici a Julien LaFaure (FRA) v sedle Fazah Cabirat na místě desátém.

Asi největším překvapením FEI mistrovství světa ve vytrvalosti ale byly výsledky týmů. Poprvé v historii totiž získaly místa na stupních vítězů týmy z Číny a Malajsie, které obsadily druhé a třetí místo. Čínský úspěch skutečně překvapil, protože Čína se mistrovství světa účastnila teprve podruhé a členkou týmu byla i nejmladší účastnice letošního šampionátu, patnáctiletá Jiahe Sui.

Týmový mistrovský titul ovšem zůstal Francii. Francouzský tým tedy úspěšně obhájil zlato, které vybojoval v Butheeb v roce 2023.

Kompletní výsledky naleznete zde.

A jaké dojmy si z Francie odvezla Zuzana Beranová?

Zuzano, FEI mistrovství světa seniorů ve vytrvalosti ve francouzském Monpazier pro vás se Shamaleem asi neskončilo podle očekávání. Po čtvrtém kole jste byli při veterinární kontrole vyloučeni na kulhání. Co se stalo?

Ono se nedá říct, že MS pro nás neskončilo dle očekávání. Samozřejmě jsme si přáli dokončit s nejlepším možným výsledkem, ale pro mě je důležité, že je kůň zdravý a vše jsme zvládli bez zranění.

Největší problém pro nás bylo počasí a první kolo. Startovali jsme v 5:30 za úplné tmy a dvě hodiny a patnáct minut jsme jeli po tmě. Do toho velmi silný déšť a bouřka. Přestože jsem měla čelovku, neviděla jsem skoro nic. Během chvíle se půda rozmočila, změnila se ve velmi kluzké bahno a já jsem ztratila odvahu nechat Shamala běžet rychleji. Musím říct, že jsem se o nás dva nikdy tolik nebála jako při tomto prvním kole.

Bohužel naše rychlost v prvním kole byla nízká a já věděla, že budu muset stále jen zrychlovat, abych stihla časový limit. Trasa ale byla hodně podmáčená a já nakonec zvolila bezpečnější tempo. Nechtěla jsem se hnát s rizikem zranění.

Po čtvrtém kole jsme ale byli vyloučeni na kulhání. Ovšem naštěstí to nebylo nic vážného. Největším problémem bylo, že Shamalee nechtěl pít. Od příjezdu do Francie nepil dle očekávání a řekla bych, že to se podepsalo na jeho únavě.

Shamalee je tedy v pořádku? Máte na letošní sezónu další plány?

Shamalee byl v pořádku už ve Francii, hned po závodě. Jeho zakulhání nebylo vážné. Po příjezdu domů bude následovat odpočinek a uvidíme, zda letos ještě někam vyrazíme nebo letošní sezónu ukončíme a budeme se těšit na tu novou.

Starší rozhovor se Zuzanou Beranovou si můžete přečíst zde.