Ve vytrvalostním kalendáři letos Paseky nepředstavovaly závěr sezony a navíc profitovaly z toho, že odpadl mezinárodní dostih v Praze a Most přivítal pouze účastníky ME.

Organizátor po předchozích zkušenostech vypsal soutěže do stupně S a nabídl možnost pořádání soutěže ST, pokud se přihlásí dostatečný počet účastníků. Vzhledem k tomu, že v letech minulých se do Pasek sjíždělo tak 50 soutěžících dvojic z ČR a Rakouska, přihlášení 90 dvojic bylo překvapením. Startovní listiny se uzavřely ve stanoveném termínu a nebylo možno další koně přihlašovat. Letošní ročník se rozrostl i o team Horskí jazdci ze Slovenska, takže ho lze považovat za důkladný test pro mezinárodní závody. Rakouské pole bylo také početné, většinou sedlající shagya arabské koně českých majitelů.

Akce měla skvělou prezentaci na facebookových stránkách, s pravidelnými informacemi o trati apod., dozvěděli jsme se předem, že byla zrušena část trati za silnicí na Šejby, zrušen i tamní chladicí bod, na druhou stranu že přibyly kilometry na loukách pod startem - to srdce vytrvalce vždy potěší.

Nebudu psát o organizaci - ta jako vždy byla perfektní, přestože v poslední chvíli došlo ke změně technického delegáta (a je nám líto, že Helena T. nedorazila) a Robert B. musel zajistit narychlo další veterináře kvůli vysokému počtu účastníků. Chci psát o krásném dni, který jsme si všichni užili, který, kromě ranní mlhy, člověka lákal k přesídlení do Novohradských hor.

Vzbudili jsme se do chladného, mrazivého rána, ale chlad nebyl to nejhorší. Horší byla ranní mlha, která se příslovečně válela mezi kopci a znemožňovala pohled pár metrů před sebe. Startující stupně S, kterých bylo 18, se spouštěli ze startu dolů do údolí a snažili se najít správnou cestu - proto i počáteční tempo bylo pomalé a obezřetné, nikdo nechtěl skončit kvůli podklouznutí na namrzlé trávě. Dostih se rozjel až po absolvování kopce, i když na druhé pastvině koně mírně zpomalili - naštěstí volně se pohybující telata neměla chuť koňské kolegy zkoumat zblízka.

Paseky jsou známy svým „kopcem do pralesa" - jezdci (a zřejmě i koňmi) nazývaným „kopcem zabijákem". Je to zřejmě nejdelší, ale hlavně povrchem nejobtížnější kopec v rámci českých závodů, na něm se ukazuje, jak jsou koně připraveni, zejména v následných etapách. V té první neznamená pro koně větší problém, takže vložený samoobslužný chladicí bod zůstal nepoužit (na rozdíl od dalších etap).

V čele první skupiny se pravidelně střídali koně, zejména místní (Denisa s Trávou) překypovali aktivitou, a samozřejmě měli kopec „zmáknutý" nejlépe. Ani další koně se nechtěli nechat zahambit a tak bylo tempo poměrně rychlé, na chladicích bodech se moc nestavělo, koně se chlazení i záměrně vyhýbali. Ve chvíli, kdy se blížil konec prvního kola, kromě vedoucí dvojice jezdci výrazně zpomalili. Soutěžící koně trochu rozhodily serpentiny na místních loukách, hůře vidící jezdce taktéž. Několikrát jsme se dostali pod cílový kopec, několikrát jsme se vzdálili (a koně to vůbec netěšilo, samozřejmě věděli, že jsou pod cílem).

Po dojezdu se vedoucí koně připravili do veterinární kontroly, postupně začaly dojíždět i další dvojice soutěže S. To již byli jezdci soutěže L na trati a soutěž Z právě startovala. Jako první do dalšího kola Ska vyrazil hřebec Scott al Sah´r, ostřílený to vytrvalec, s M. Koptovou na hřbetě. Jako druhý se z kopce valil Nurmi (V. Šebková), a po dalších několika minutách startovaly další dvojice. Většina první skupiny se sjela před obávaným kopcem, využila samoobslužného chladicího bodu, dále se koně na špici střídali. To pomohlo i k dojetí Scotta, a tak do konce druhého kola skupina vzorně spolupracovala. V okolí Pasek zavládlo slunečné podzimní, teplotami spíše zimní, počasí - jezdci se mohli kochat krásou lesa i pohledy do údolí, podzimně zbarvené listnáče navodily krásnou atmosféru. Louky pod dojezdovým kopcem se třpytily kapičkami rosy, jen dojezd v kopci mohl dělat na čele vrásky.

Některým jezdcům ale dělala starosti dehydratace koní. Svižné tempo nabudilo jindy pohodové koně, kteří si pak hlídali ostatní a nepili. V celkem chladném počasí většina týmů nepřeháněla ani chlazení, ledová voda na rajtkách či v sedle nebyla vítaným hostem. Ale je fakt, že oproti jarní Hoštce alespoň hřívy nenamrzaly.

Druhá veterinární kontrola vyřadila do té doby aktivního Scotta. V čele se usadily 2 kobyly - Princezna ze Mlejna (Z. Beranová) a Drina 1 (N. Hálková), galantně doprovázené Nurmim (V. Šebková). Necelou minutu na startu do dalšího kola pak ztrácely svěřenkyně M. Novotné - Shahkiraa a Fiery Diamond (pod A. Mesbahi), a dále D. Kučerová s Trávou. Poslední kolo už nebylo tak akční, průměrná rychlost na začátku kola výrazně poklesla, v čele se střídalo už jen několik koní. Velmi vhod přišel samoobslužný chladicí bod v první části kopce zabijáku. Na loukách pod cílovým kopcem došlo k rozdělení vedoucí skupiny na 2 dvojice - M. Novotná (Shahkiraa) a A. Mesbahi (Fiery Diamond) použily uspořenou energii a vyrazily rychlým tempem k cíli. Z. Beranová vedla Princeznu obezřetně, protože to byl její první závod v soutěži S, stejně tak pro Nurmiho bylo úkolem závod dokončit, protože se vrátil po zranění, navíc soutěžní vzrušení narušilo jeho pitný režim. I Nela Hálková s Drinou se rozhodla pro pomalejší dojezd. Do cíle na kopci tak vkročila první M. Novotná se Shahkirou, následována A. Mesbahi s Fiery Diamond. Z druhé dvojice cílovou pásku protnula dříve Z. Beranová s Princeznou ze mlejna.

V dalších minutách a hodinách dokončovaly závody další a další dvojice. Bohužel závodu se nevyhnulo ani zranění, takže musela zasahovat rychlá záchranná služba. Poslední účastnice - S. Chlpačová s Yasirou a L. Fonferová se Sahibou dokončily závod stupně S těsně před vypršením rychlostního limitu. Neokutí koně zvládli 84 km povětšinou tvrdého povrchu v dobré kondici.

To už se ostatní dvojice připravily na slavnostní vyhlášení. Soutěž hobby vyhrála V. Lešetická se Semiramis, soutěž Z - L. Švecová s Lantheo, vítězkou soutěže L a zároveň mistryní Jihočeské oblasti se stala K. Milsimrová s Bazalkou 1, S pak vyhrála ing. M. Novotná se Shahkirou.

Cenu kondice udělovali veterináři jen v soutěži S. Za velkého potlesku a se slzami v očích si pro ni přišla Z. Beranová s Princeznou ze mlejna. Welsh kobylka je bojovník, celý závod absolvovala v pohodě, povětšinou v prostorném a rychlém klusu. Přestože to byla jejich první soutěž S, jezdkyně ji vedla velmi zkušeně, střídala v čele první skupiny, před cílem dala přednost klidnému dojezdu před soutěží o první příčku.

Naposled byla udělena zvláštní cena - uzená kýta. V předchozích letech se vyhlašoval nejlépe umístěný shagya. Nicméně letos byl vybrán jiný výherce - O. Posejpal a Vanila Coco - na soutěž hobby přišel neokovaný kůň 28 km po svých a absolvoval dalších 28 km závodních. Myslím, že to bylo poprvé, kdy tato dvojice startovala na vytrvalostních závodech - a dokončila je úspěšně.

To už se blížil večer, některé týmy už tradičně zůstávaly na grilování prasátka. Ti méně šťastní, mající doma neodkladné záležitosti, odjížděli ke svým domovům. Nad Novohradskými horami zapadalo slunce, teplota klesala velmi rychle. Těším se zase zpět - děkuji moc Roberte (i za tu sprchu), děkuji tobě a celému týmu, všem sponzorům, a samozřejmě Novohradským horám, které pro vaše soutěže vytvořily skvělé panorama.

Výsledky najdete na www.vytrvalost.com.