MSJY ve vytrvalosti 2013 – zajímavosti, souvislosti, postřehy

5. 8. 2013 Miroslav Drásal Autor fotek: Michaela Litovová

Poslední červencovou sobotu se v okolí francouzského Tabres poměřila světová vytrvalostní elita juniorů a mladých jezdců. Pojďme si ve článku M. Drásala shrnout nejen výsledky a přehledy těch nejlepších, ale podívat se, jak se s extrémním počasím a náročnou tratí vyrovnala jednotlivá plemena, pohlaví koní i strategie jezdců.

Titul nepřekvapivě získal reprezentant Spojených arabských emirátů, tentokrát Khalifa Ali Khalif Al Jahouri s klisnou Niac Armor. Naopak jediná Holanďanka na startu Marijke Visser s polským valachem Eomer nebyla na medailové pozici příliš očekávaná a světově pestré zastoupení na stupních vítězů dokládá třetí Erin Krahnen z Austrálie s klisnou Emily Jones Te. Že je endurance skutečně celosvětově rozšířená a oblíbená, zpečeťuje čtvrtá Oriana Ricca a Talita Kumi 50 z Uruguaye a pátá Kelsey Russell z USA na My Wild Irish Gold.

Kristýna Zahálková na Ahmedovi jedou pro 33. místoVše ovšem mohlo být jinak, protože druhý i třetí jezdec, kteří projeli cílem, avšak neprošli úspěšně veterinou a byli vyloučeni, byli stejně jako vítěz z Emirátů. Ovšem sílu starého kontinentu prokazuje pořadí, kdy z následujících osmi umístěných bylo sedm z Evropy. Ani naši reprezentanti, lépe řečeno reprezentantky, neboť po odchodu Mirka Jadlovského do seniorů není žádný mladík na dohled a dosah výběru, se neztratily. Z pěti startujících tři dojely, nejlepší Kristýna Zahálková s Ahmedem na 33. místě, což vůbec není špatný výsledek u startovního pole devíti desítek elitních jezdců a jezdkyň z celého světa. Natálie Terberová s Joulik de Villeneuve byla 43., Karolína Pflugová a Karsen 1 pak 45. Tereza Hrubá s Wintem odstoupili po úspěšně absolvované veterině po třetím kole, neboť valach naznal, že v tomto vedru a tempu ho to vůbec nebaví a nemá sebemenší chuť pokračovat. Bojuss Luisy Kopecké okulhal po prvním kole.

Zatímco v jednotlivcích bylo prvních pět umístěných každý z jiného světadílu, tak družstva opanovala Evropa. Je jisté, že k tomu vydatně přispěla neochota či neschopnost naslouchat více svým koním než vlastním tužbám a jízda za hranicí možností při nutnosti plného respektování pravidel, jak ji ukázali jezdci zejména z UAE. Ve výsledcích proto kralovali jednoznačně Francouzi před Belgií a Španělskem, naši byli sedmí ze sedmnácti družstev na startu. Z Evropanů již nikdo další nebyl před námi. Žádná Anglie, Itálie, Německo, prostě nikdo. Ale ani USA, Uruguay, UAE nebo JAR. Naopak zajímavý a velmi protýmový byl přístup Katařanů, kteří jeli stále pospolu a jediný, jenž se oddělil, zaostal o pouhé dvě minuty za ostatními. Z pěti úspěšně dokončili čtyři.

vítěz Khalifa Ali Khalif Al Jahouri ze Spojedných arabských emirátůV bitvě pohlaví zvítězily klisny, z prvních šesti hodnocených koní v cíli bylo pět klisen. U těch, co vypadli v posledním kole, byl kupodivu poměr zcela stejný, jen v opačném pořadí. Z šesti nešťastných bylo pět valachů a jedna klisna. Jediný úspěšný valach z elitní šestky byl druhý Eomer, demonstrující sílu a kvalitu polského plnokrevného chovu založeného na fungující chovatelské politice a strategii. Hřebci byli zastoupeni sice jen okrajově, ale drželi se v popředí. Ze čtyř v poli dokončili dva, na třináctém (Wigor ZA) a dvacátém třetím místě, eliminovaní ukončili svůj závod po třetím kole, lepší z nich z průběžného 17. místa.

Přesto, že plemeno arabský plnokrevník bylo jak nejúspěšnějším, tak nejpočetnějším plemenem v závodě, tak bohužel v naší reprezentaci, jakož ani v jakékoliv jiné, nebyl žádný plnokrevný arab českého chovu. Domácí chov naopak v tomto sportu více než dobře reprezentují shagyové a zejména velice slibně se daří potomkům charakterního, korektně stavěného hřebce Dahoman I pana Mgr. Ušáka. Doposud nejvýraznější potomci jsou dva valaši Dhab a Ahmed. Loni Dhab byl první na Mistrovství světa mladých koní v Bábolně, pouhé tři týdny po prodeji majitelem, trenérem a jezdcem v jedné osobě, panem Studničkou. Letos Ahmed v podstatně těžší konkurenci a extrémním vedru, které velmi nevyhovuje jeho bohatě osvalené postavě kvůli obtížnějšímu ochlazování, byl celý závod při chuti. Jako jediný z našich koní jel závěrečné kolo rychleji než první, Kristýna měla ruce a paže bolavé od neustálého přetahování a ještě si dali závěrečný sprint o umístění s dvěma dalšími koňmi. Úspěšně. Další čeští shagyové v týmu byli valaši Karsen 1 a Bojuss.

Holanďanka Majirke Visser na koni Eomer jako druháDojezdové rychlosti posledního kola jsou rozhodující pro celkové umístění v závodě, ukazují, jak takticky jeli jezdci a kolik sil dokázali v průběhu závodů ušetřit. A naopak je snadné překročit úzkou hranici danou pravidlem „fit to continue" znamenající vyřazení. Vítěz poslední kolo zajel rychlostí 26,45 km/h, druhá Holanďanka 23,37 km/h a bronzová Australanka, startující do posledního okruhu z prvního místa, pak 18,44 km/h. Z tohoto pohledu je zajímavé i umístění a výkon druhého a posledního úspěšně dokončivšího reprezentanta UAE v krátké retrospektivě. Abdulla Ghanim Al Marri s Castlebar Kadeen skončili osmí, když do posledního kola startovali ze čtvrtého místa a přehnalo se přes ně šest dalších jezdců, přičemž například druhá Holanďanka na ně najela bez pár vteřin 34 minut. Jeli rychlostí 14,36 km/h. Přitom o čtyři týdny dříve tentýž jezdec na stejné vzdálenosti v maďarském Soltu v lehce příznivějších klimatických podmínkách prohnal svého koně (Tim Tim) posledním kolem neskutečnou a v pravdě vražednou rychlostí 37,720 km/h. Tim Tim závěrečnou veterinou na méně sledovaném závodě úspěšně prošel. Heslo gladiátorů „zvítězit nebo zemřít" tu dostalo další rozměr. Rychlost vyšší než 20 km/h mělo celkem dvanáct dvojic, když neobvykle nejvyšší 26,86 km/h měla Američanka Christina Kimery s Wallace Hill Shade, celkově 41. Poskočila o 20 míst, ale ztrátu ze třetího kola, kdy jela třicet kilometrů tři a půl hodiny (8,596 km/h), již nenapravila. Protipólem Američanky v posunu pořadím byla Italka Luca Zappettini a Sassifraga Della Bosana, která se díky rychlosti 11,75 km/h propadla z nadějného místa v první desítce o 20 míst dolů. Z šesti vypadnuvších v posledním kole měli tři rychlost nad dvacet, z toho dva emirátníci 28,47 a 26,28 km/h. Na opačné straně nejnižší rychlosti pod 10 km/h byly čtyři, z toho tři zajely poslední tři dokončivší dvojice.

české jezdkyně Terberová, Kopecká, Zahálková

Letošní mistrovství ukázalo náš sport jako napínavou a strhující podívanou, s mnohdy nečekaným rozuzlením. Nabídlo jiné pohledy na celou sféru oblastí jako sportovní taktika, etika, genetika, výživa či manažerské zabezpečení a logistika. A bude záležet na každém, co si kdo odnese.

Zveme vás k hromadě dalších krásných fotografií Míši Litovové: kompletní album ze šampionátu.

Reportáž měla svoji premiéru v pondělí 5. srpna v 16:10 na programu ČT 4 Sport. Kdo však o ni přišel, může se na zápas mladých vytrvalostních nadějí podívat na webu ČT.

Podobné články

Česká jezdedká federace zde na odborný seminář nejen pro vytrvalostní jezdce a funkcionáře, ale i pro širokou veřejnost.

Na konci července se v Nebanicích konalo Mistrovství České republiky ve vytrvalosti, kde se Táně Terberové znovu podařilo získat v seniorské…