Leonard Liesens povede seminář pro české vytrvalce

28. 7. 2014 Michaela Burdová Autor fotek: www.endurance-belgium.com, www.waho.com

16. srpna se bude konat v Praze seminář s významnou osobností mezinárodní vytrvalosti, Leonardem Liesensem z Belgie. Představme si blíže tohoto úspěšného jezdce, trenéra, autora vytrvalostního bestselleru i bojovníka za čistotu disciplíny.

Má na svém kontě účast na čtyřech světových šampionátech, dvou evropských, třech panamerických a mnoha dalších mezinárodních závodů po celém světě. S vytrvalostí však začal až ve věku postjuniorském...

Leonard Liesens - OrfeoVytrvalost ho okouzlila až v jeho 32 letech, kdy navštívil výstavu arabských koní - a o měsíc později si koupil mladou klisnu Batida Bint Shaber (Shaber - Gay Genevieve) a začal se učit jezdit na koni. Asi dva roky trénoval na lusitánských hřebcích u Alaina Godeaua. Když byl připraven a stejně tak Batida, začal se s ní zúčastňovat nižších vytrvalostních soutěží. V roce 1997 ho jeho kamarádka Stephanie Teeter přesvědčila, aby jel Tevis Cup. Batida však byla tou dobou březí a Leonard potřeboval koně do vyšších soutěží.

Orfeo - kůň se špatnou pověstí

Začal shánět po okolních stájích vhodného koně, se kterým by mohl získat zkušenosti pro účast v Tevis Cupu. Kdosi mu doporučil jednu stáj ve Flandrech a jednoho koně. Jmenoval se Orfeo a měl nálepku koně, který zabil svého jezdce. Jednoho dne se vrátil domů bez jezdce a toho později našli na trase se zlomeným vazem. Nikdo neví, co se stalo.

Leonardovi se kůň líbil a chtěl ho koupit. Vdova po mrtvém jezdci mu nabídla, aby se na něm nejprve svezl. Nasedl na něj, ale Orfeo začal vyhazovat a shodil ho. Nasedl znovu a znovu spadl. Nasedl potřetí, tentokrát velice opatrně a velmi jemně ho pobídl do kroku, do klusu a kousek nacválal. Nakonec ho koupil za 2 000 euro a udělal dobře. Na mezinárodní scéně vytrvalosti se usadila na deset let úspěšná dvojice Leonard Liesens - Orfeo des Iviers.

Deset let úspěšné kariéry

Po absolvování kvalifikačních jízd Orfeo dokončil na 11. místě 130 km v Belgii a poté byl osmý ve 160 km, čímž se kvalifikoval na Mistrovství světa 1998 v Dubaji. Orfeo těžký závod v hlubokém písku (tehdy ještě nebyly tratě upravené) Orfeoujel v celkovém čase 13 hodin a 35 minut.

A to byl teprve začátek pro nováčka Orfea i Liesense, který se stále považoval za začátečníka: „Měl jsem štěstí, že jsem se dostal k takovému koni a udělal jsem s ním pár chyb, učím se za pochodu." Nicméně Orfeo měl vždy perfektní péči. Liesensovi se v roce 1997 také podařilo absolvovat Tevis Cup na koni zapůjčeném od Stephanie Teeter - dokončil na 63. místě.

V tažení po světových tratích pokračovali Leonard a Orfeo dalšími třemi světovými šampionáty - ve Francii v Compiegne 2000, v Dubaji 2004 a v Aachenu v roce 2006, v jediném, který nedokončil - „mou vinou" - tvrdí Leonard. Na ME 1999 skončil 10., na dalším ME v Compiegne 2005 dojel, ale byl vyloučen v závěrečné veterinární kontrole pro kulhání („opět mou vinou," říká Leonard). Týmové zlato získali na CEIO v La Baule 2004 a na MS v Dubaji 2004 týmový bronz. V Belgii zvítězili v 120 km, ve 160 km v Holandsku a 140 km v Compiegne, v roce 2000 v Belgii vyhráli 160 km a Liesens se stal Šampionem Belgie.

Leonard - Orfeo - MaddyHappy end Orfeovy kariéry

Orfeo však nikdy nebyl „lehký" kůň a když člověk „zmáčkl špatný knoflík", dal to najevo. A také kopal a nechtěl si nechat sáhnout na nohy. Byl velmi soutěživý, ale přesto ovladatelný. Měl velmi hladký plynulý cval, ve kterém dokázal setrvat celé hodiny. Jedním z tréninkových míst byla pláž, kde dokázal cválat 60 km v kuse. A další z tréninkových míst byly lesy poblíž vesnice u Bruselu, kde Liesens bydlí. Na kraji lesa je stáj, kde mohl sesednout, koně občerstvit. Majitelka stáje Maddy tam měla novofundlandského ponyho a 28letého plnokrevníka a pro Orfea měla velkou slabost. Když bylo Orfeovi 21 let a měl za sebou tři nedokončené jízdy, v zákulisí vytrvalosti šly řeči o tom, proč Leonard jezdí tak starého koně a nedá ho už do důchodu. Jenže Leonard věděl, že takového koně nemůže jen tak odstavit do výběhu a že potřebuje nějak zaměstnat, jinak by psychicky strádal.

Ale v této souvislosti se staly se dvě věci - v tom lese byla tréninková dráha, kde se dalo cválat celé hodiny, a jednou Leonard půjčil Maddy Orfea a sám jel jiného koně. Maddy byla jízdou naprosto unešená a začala přemlouvat Leonarda, aby jí koně prodal. K prodeji nedošlo, ale Maddy o 8 měsíců později slavila sedmdesátiny (druhá věc)... a oko nezůstalo suché, když jí Leonard jako dárek přivedl Orfea. Maddy nemohla ani mluvit a málem se složila.

Leonard Liesens dále pokračuje v soutěžích na vyšší úrovni, letos jsme ho mohli vidět v květnu v Ermelo na 150 km s P.R.E. hřebcem CC Blanca. V květnu 2013 se stal šéfem ekipy norského vytrvalostního týmu.

Přehled sportovních výsledků najdete ZDE.

Boj za čistotu disciplíny

Jméno Leonarda Liesense už bylo vícekrát zmíněno v článcích o vytrvalosti v souvislosti s excesy týkajícími se především jezdců ze Středního východu. Liesens dokáže věci pojmenovat a patří mezi hlavní hybné síly směřující k zamezení nešvarů, které do této nádherné disciplíny přinesly právě ekipy z arabských států.

Endurance, French PerspectiveAutor vytrvalostního bestselleru

Liesens vyslyšel přání mnoha jezdců a napsal knihu Endurance, le Livre d´un Cavalier pour les Cavaliers. Byl o ni takový zájem, že byla přeložena do holandštiny a nakonec i do angličtiny s titulem Endurance, A French Perspective.

Kniha je perfektním seznámením s tím, o čem je vytrvalost, vysvětluje základní věci kolem tréninku, kování, výstroje, tipů pro závody a posouzení kondice koně pro závody. Také jsou zde návody na trénink kvalifikačních jízd a zvlášť tipy na trénink pro vrcholné soutěže. Nechybí kapitoly z oblasti výživy, rady, jak se vyhnout chybám všeho druhu, ani nepříjemné téma dopingu.

Zajímavé jsou statě o sedu arabských jezdců nakloněných dozadu s nohama nataženýma dopředu - což vysvětluje tak, že pouštní závody se jezdí většnou celé ve cvalu a jezdci tak nesedí proto, aby vypadali jako když řídí Harley Davidson, ale uvolní plece koně. Pro koně je cval v písku snazší, když jezdec přenese váhu co nejvíce dozadu.

Jedna z posledních kapitol podrobně objasňuje záviděníhodný francouzský systém, který může být brán jako příklad národního programu vytrvalosti, jenž je vysoce funkční win-win systém pro každého. Je zde také přehled třech důležitých mezinárodních závodů v Compiegne, Montcuq a Florac, další závody FEI ve Francii, kvalifikační systém pro mladé koně, pro čtyřleté až šestileté, systém nesoutěžních jízd s prémiemi, hvězdový systém výkonnostních koní, depozit hřebců národního hřebčína a francouzský chov vytrvalostních koní.

Na konci knihy jsou uvedené statistiky demonstrující, jak zvyšující se rychlost často znamená zkrácení kariéry koně, a kapitola, kde jsou rozhovory se špičkovými vytrvalostními trenéry.

Kniha o 325 stranách je plná barevných fotografií přímo od autora a Carol Gatelier a lze ji objednat na stránkách www.endurance-belgium.com nebo na Amazonu. Stojí kolem 28 euro.

Tématem semináře s Leonardem Liesensem budou sportovní začátky koní a jak vybudovat úspěšnou kariéru vytrvalostního koně. Informace o semináři budou upřesněny, sledujte stránky disciplíny www.vytrvalost.com. Zájemci o seminář hlaste se na pr@vytrvalost.com.

Podobné články

16. července 5:15, Auburn, Kalifornie: 66. ročník legendárního závodu na 160 km přidal další napínavou kapitolu. Přestože už byl předtím stanoven…

Deník

Několik desítek arabských koní se svými jezdci se sjelo do Dolního Dvořiště. Shromáždili se na pastvinách u Malše, aby se tu utkali v prvním ročníku…