K letošnímu fantastickému úspěchu Janka Kroupy na Mistrovství Evropy a českého týmu v CEIO v Eustonu si česká vytrvalost připisuje další body na mezinárodních závodech v Šamoríně. Lucie Krejčová s 15letou shagya arabkou LAMIA 1 vybojovala 2. místo na stošedesátikilometrové trati a Barbora Koderová s AGILE JOE byla na stodvacetikilometrové trati třetí. Obě jezdkyně se podělily o své dojmy.

CEI3* 160 km

Lamia měla dost sil pro závěrečný sprint

„Lamia běžela celý závod úžasně,“ říká Lucie Krejčová, „vyhovovala jí společná jízda s Al Gatou Petry Boudníkové a s koňmi zkušené Maďarky Patricie Fekete s její skupinkou čínských jezdců. Díky rychlým vstupům do veterin se Lamia držela stále na první pozici. Al Gata byla bohužel po třetím kole vyloučena na nepravidelné chody. Čtvrté kolo proběhlo hladce a Lamia vyrazila do pátého opět na první pozici. Naším cílem bylo hlavně v pořádku dokončit, což nebylo vzhledem k blížící se tmě samozřejmostí. Gazal Borbala nás v průběhu závěrečného kola dojel …“

Do vrcholné soutěže CEI3* 160 km odstartovalo 13 dvojic, devět dokončilo (VÝSLEDKY). Shagya arabka Gazal Borbala s čínským jezdcem Huilin Jia zvítězila v čase 9:44:00, Lamia projela cílem o vteřinu později. Otcem Lamie je Dahoman I-CZ,  jehož najdeme v mnoha rodokmenech úspěšných vytrvalců. Gazal Borbala (po Gazal Ali) je v tréninku úspěšné maďarské jezdkyně Patricie Fekete. Majitelem Gazal Borbala je nyní Gang Zhi z Číny. Letos už s jiným čínským jezdcem v Šamoríně tato klisna také vyhrála sto šedesátku. 

„Po tmě se oba koně blížili k osvětlené cílové rovině. Měla jsem obavy z krátkého úseku s hlubokým pískem před samotným vjezdem do areálu závodiště. Gazal byla před námi a její jezdec byl zjevně rozhodnutý projet cílem jako první. Zmíněný úsek absolvovali rychlostí, kterou bych pro koně po sto šedesáti kilometrech bez pár set metrů rozhodně nevolila. Po vjezdu na dráhu ale Lamia projevila chuť závodit. První místo by si určitě zasloužila. Chybělo málo a je neuvěřitelné, jakou rychlost dokázala v závěru vyvinout, Gazal však předběhla až za cílovou čárou. Každopádně je Lamia skvělý kůň a jsem ráda, že mám tu čest s ní díky Lucii Škábové  závodit.“

Dvojice Krejčová – Lamia se letos blýskla pěkným výsledkem už na CEIO v Euston Park, kde svým 26. místem při průměrné rychlosti 18 km/h v konkurenci 100 jezdců přispěli k 5. místu českého týmu (vedle Michaely Jakešové s Pretorie Symfonie na 27. místě a Nikoly Novákové na Latif Gazal na místě 42.).

CEI2* 120 km

Od administrativní patálie na start

Když Bára Koderová po dvouhodinové dopravní zácpě v Bratislavě dorazila konečně do kanceláře závodů, zjistila, že není přihlášená. Rozběhl se kolotoč pátrání a vyjednávání, který naštěstí dopadl dobře a Agile Joe mohl absolvovat přejímku, zatímco se jezdkyně vzpamatovávala z nemilého překvapení z prezentace.

„Každopádně do veteriny s koněm musel jít Jirka, já byla úplně vyřízená, ale všichni byli hrozně milí, veterináři na nás počkali, protože všichni chápali mou situaci (ČJF potvrdila, že mě přihlásili a že se tedy nejspíš stala nějaká divná chyba). Horkotěžko jsem se snažila si nepřipouštět, že 2 měsíce tréninku a všeho okolo přijde možná vniveč… nakonec jsme ale odstartovali.“

Bez chlazení

"V prvním kole jsme se drželi víceméně všichni Češi pohromadě – respektive já, Petr Jadlovský s Bint Akkra, Nikol Vincencová se Sariou, Nikola Nováková s Latif Gazal. Držela jsem se kolem 10. pozice, načež jsme standardně prošli bez chlazení veterinou a ocitli se na 3. místě. Nechala jsem ty rychlejší jezdce předjet, už jsme jeli jen s Petrem, ale po veterině (opět bez chlazení) jsem se ocitla na místě čtvrtém.

Ve třetím kole jsem si uvědomila, že Joemu fakt nevyhovuje pomalejší tempo a dovolila jsem mu zrychlit. Přestože už jsme neostříhaného Joea museli trochu chladit, vyhoupla jsem se vstupem do veteriny opět na místo třetí, ale bylo jasné, že uhájit ho nebude jednoduché. Jezdec, kterého jsem ve třetím kole dojela, frčel dost rychle, předbíhala jsem ho opravdu jen rychlejšími vstupy do veterin. Do souboje v cílové rovince jsem nešla, nic by se pro mě na skvělém výkonu našeho Joea nezměnilo.

Cílovou rovinku jsem si probrečela, já si totiž umím uvědomit, kdy je mi štěstěna nakloněna. Jen já a můj manžel totiž víme, jaký výkon Joe podal, protože po Euston Parku se už neplánovalo, že bude závodit, takže už tloustnul na pastvině. Tam ale dával jasně najevo, že se letos ještě neseberealizoval, takže jsme vymysleli, že ho ještě vytáhnem. Podle plánu jsme však ještě odjeli na rodinnou dovolenou a Joe tedy jel tlustý, neostříhaný a víceméně se zbytky tréninku z Eustonu. Podotýkám, že nejen podle vet. karty absolvoval závod bez jakýchkoli obtíží a hned druhý den se vznášel po výběhu bez sebemenších známek únavy.

Jistě k tomu přispěla i testace nového kování, které se na jeho výkonu rozhodně podílelo taky – aktuálně je Joe reklamou na plastová Dupla..."

Agile Joe a krušné začátky

Proč černá labuť? Agiel Joe alias „Jouíno“ je 11letý valach, angloarab, „vyrobený“ cíleně pro vytrvalostní sport. Loni dokončil CEI*** a splnil si tak kvalifikaci na ME.

Tím je jasné, že se už dávno proměnil v labuť a roztáhl svá dokonalá křídla...a létá..., jak to tehdy popsala jeho jezdkyně. Bohužel ME v Eustonu nedokončil, což si v Šamoríně vynahradil a v posledním ze 4 kol dosáhl rychlosti přes 24 km/h. 

Začátky s Jouínem nebyly rozhodně lehké (viz foto)… „Už tehdy jsme čelili názorům, proč se zabýváme takovým kreténem, který je navíc asi trochu chromý, a nehodíme ho ze skály, když máme doma víc jiných koní. Už tehdy jsme všem vysvětlovali, že když ho ukočírujem, bude to náš nejlepší tříhvězdový kůň…,“ napsala o něm Bára Koderová. Určitě bude zajímavé sledovat další Joeovu kariéru. 

V CEI2* startovalo 23 dvojic, dokončilo 17 (VÝSLEDKY). Zvítězila polská jezdkyně Dorota Krzywicka na 7leté klisně Cap´Orn de Bonance (19,21 km/h). Vedle Koderové s Agile Joe dokončili stodvacítku i další čeští jezdci velmi pěknými výkony, také 16letá Bint Akkra dosáhla průměrné rychlosti 18,3 km/h, v posledním kole 22,3 km/h:

• 5. Petr Jadlovský – BINT AKKRA
• 9. Nikol Vincencová – SARIA
• 14. Alžběta Poláčková – KAR ZOHAR ALMAS
• 15. Lucie Škábová – BUDVAR

V Šamoríně nás také reprezentovala Tereza Kopecká – Samshit v CEN 60 km (1. místo) a Ladislav Smudek – Ibelin Ibn Rasim v CEI* 80 km (5. místo).

Česká vytrvalost má v současné době potenciál pro umístění na předních místech mezinárodních závodů jak v juniorské, tak seniorské kategorii. Rezervy jsou v dostatku kvalitních koní a větší profesionalizaci, což je jednak otázka financí, ale také podpory ze strany chovatelů – alespoň takhle se o tom často hovoří. Na druhou stranu „odtrénovat“ už jen jednoho koně do vysokých soutěží vyžaduje mnoho času u jednoho koně, natož v případě, že by junior měl k dispozici více koní. I proto jsou stále v čele této disicplíny především známá jména ze zkušených rodinných klanů nebo chovatelů a můžeme jen vzpomínat na Petera Reichmanna, který nejen dovezl kvalitní vytrvalostní krev v podobě koní jako Tuzemec nebo Razzia du Barthas, ale také dal šanci českým jezdkyním, kdy např. Tereza Kopecká v roce 2015 vedla žebříček vytrvalostních jezdců FEI.

Co se týče vzdělávání, možnosti i chuť vědět víc jdou s českou vytrvalostí ruku v ruce – letos měli vytrvalci šanci doplnit si znalosti (a účast byla skutečně hojná) díky velmi zajímavému dvoudennímu semináři na půdě ČZU v Praze se špičkovou francouzskou vytrvalostní veterinářkou AGNES BENAMOU-SMITH, DVM (Alfort), PhD, DEA, Dipl. ACVIM, Dipl. ECEIM, Dipl. CSAAD (AgroParisTech), odbornicí na zátěžovou fyziologii koní se specializací na vytrvalostní ježdění.