8. Mistrovství světa endurance ve Francii - Compiégne 2000, 24.-27.8.2000

19. 9. 2000 Ing. Leander Leiský

ZPRÁVA o výjezdu zástupců komise vytrvalosti ČJF

8. Mistrovství světa FEI ve vytrvalosti proběhlo jako distanční dostih na 160 km v jednom dni. Uskutečnilo se 26.8.2000 v okolí města Compiegne asi 50 km severně od Paříže.

Za přispění ČJF se stáže na MS zúčastnili členové komise vytrvalosti Alexandr Muzslai a Leander Leiský. Manažer disciplíny sl. Barbora Křtěnská se bohužel ze zdravotních důvodů do Francie nakonec rozjet nemohla. Jako třetí se výjezdu proto zúčastnil Milan Rázek, člen výboru Svazu vytrvalostního ježdění.

Na cestu jsme se vydali osobním autem ve čtvrtek 24.8. ráno z Prahy. V pátek 25.8. dopoledne jsme projeli a obhlédli krajinu v okolí Compiegne, abychom poznali terén závodu. Ukázalo se, že místo je velice dobře vybráno z hlediska krajiny, protože rozsáhlé okolí města je bývalý císařský lovecký revír s ohromnou plochou lesů - asi jako Křivoklátsko u nás. Terén je však jen zvlněný, spíše rovinatý a také skladba lesů je poněkud nížinnější a teplomilnější - asi podobně jako v okolí Labe (nadmořská výška od 40 do 150 m.n.m.). Cesty, po kterých měl závod probíhat byly hlinité či písčité, místy trochu rozbahněné. Jak jsme zjistili, probíhala větší část trasy v krytu lesa, což by pro závodníky bylo významné zejména pokud by panovalo nadále teplé počasí (v pátek bylo až 30°C). Areál závodiště na okraji města, který byl centrem veškerého dění, je veliký, dosti výpravný a velmi příjemný. Je tu prostor pro steeple chase, trochu připomínající Pardubické závodiště, avšak s menší tribunou, zato prostornější a kombinované s golfovým hřištěm, další travnaté kolbiště s malou tribunou a velmi prostorné zázemí, camping atd.. Zřejmě byl využit celý bývalý zámecký park zámku Compiegne (Napoleon III.). V prostoru pro diváky byly vytyčeny dráhy pro veterinární prohlídky a vet. uzávěry během závodu, takže diváci mohli přihlížet prohlídkám koní. Prostory stájí a zázemí pro koně byly pochopitelně (a pro nás bohužel) uzavřeny a přísně střeženy a vstup byl jen pro jezdce a jejich doprovod. Poprvé jsme v tuto chvíli zalitovali, že není na MS český jezdec.

Všude jsme se setkávali s prezentací hlavního sponzora - Emirates Airline - , jejichž logo bylo k vidění na všech materiálech i poutačích a jejichž finanční síla i zájem o tuto disciplínu byl znát všude během mistrovství a jistě také díky tomu byla úroveň soutěže velmi vysoká. Také město Compiegne a okolí, zejména správa lesů, i krásné městečko Pierrefonds, jímž vedla trasa závodu, zřejmě mistrovství hodně podpořilo. Mistrovství se odehrávalo pod heslem Endurance - disciplína pro třetí tisíciletí.

Jezdci byli na místě již od pondělí, slavnostní zahájení se uskutečnilo ve čtvrtek 24. srpna. To jsme bohužel byli ještě na cestě (vzhledem k pracovním povinnostem účastníků výjezdu jsme nemohli vyrazit dříve). Nicméně z materiálů jsme zjistili, že se MS účastní 38 (na startu nakonec 35) zemí a že je přihlášeno více než 170 koní. Mezi pozvanými byla i ČR. Některé země vyslaly do soutěže jednotlivce i družstva, jiné jen třeba jediného soutěžícího.

V pátek 25.8. celé dopoledne probíhaly veterinární kontroly přihlášených koní za účasti několika tisíc diváků. Bohužel jsme ze získaných materiálů nezjistili nikde např. plemennou příslušnost koní, jejich věk a pohlaví, ani např. věk jezdců, proto uvádím jen naše odhady. Pokud jde o plemena, pak cca 50% koní byli arabové, shagya a angloarabové, ostatní koně nejrůznějších plemen. Věk koní jsme odhadli od osmi let výš, spíše přes deset. Pokud jde o jezdce, byli jsme překvapeni hojnou účastí jezdců i jezdkyň středního věku, někteří účastníci se mohli věkem blížit šedesátce. Veterinární prohlídka byla dost přísná, protože v pátek odpoledne po prohlídkách byl start povolen 147 koním - podle startovní listiny (definitivní start. listina obsahuje 143 koní).

Hromadný start distančního dostihu byl v sobotu 26.8.2000 v 6.00 před hlavní tribunou. Bylo ještě tma, ale přesto dojem byl impozantní. Mnoho jezdců bylo vybaveno světly - na čele jezdce nebo na poprsníku koně - a tento roj se za šerého svítání vydal na trať. Celý kurs sestával ze šesti fází (kol), z nichž 3. a 5. byly totožné. Každá fáze byla ukončena veterinární uzávěrou a povinnou přestávkou 40 min., poslední přestávka po 5. fázi byla jen 30 min. Celá trať, pokud jsme mohli posoudit, byla přehledná, označená šipkami bíle vysypanými na zemi sádrou a dále trojúhelníčkovými směrníky na tyčkách v barvě té které fáze. Po celé trati byly rozmístěny hlídky a podle našich informací nikdo nebloudil.

1. fáze měla délku 33,4 km a byla nejdelší. Veterinární uzávěra následovala v místě startu. Nejrychlejší závodníci tuto fázi absolvovali za cca 1 hod. 45 min. a po 3 až 5 minutách se již hlásili do vet. uzávěry. Závodní pole se pozvolna rozprostřelo a doprovod jezdců - tzv. ASISTANCE - se svými auty objížděl celý kraj, aby pomohl svým závodníkům k dobrému výsledku. Pomoc na trati není zřejmě posuzována nijak přísně a dogmaticky, pokud jde o podávání vody, chlazení koně poléváním a pod. Mapa závodu přímo určovala body na trati, dostupné autem, kde je možno takovou pomoc poskytovat. Je třeba zde poznamenat, že jak jezdci, tak asistence (a ostatně i diváci) jednali velmi disciplinovaně a nikde jsme nebyli svědky, že by se kdokoli snažil obcházet pravidla nebo se domáhal nějakých výhod navíc.

2. fáze, končící opět v Compiegne, měřila 21,7 km, následovaná opět vet. uzávěrou. V této chvíli ještě favorité byli kdesi v přední části startovního pole a závod pro nezúčastněného probíhal celkem bez velkých dramat. 3. fáze, dlouhá 29,8 km končila u městečka Pierrefonds (mimochodem velice příjemného a hezkého), kde byla na ohromné louce veterinární uzávěra. I zde bylo prostranství přístupné divákům (a sjelo se jich sem opravdu hodně - několik tisíc) a vyhražený prostor pro veterinární prohlídky byl pod přímým dohledem diváků. V době (kolem poledne), kdy jezdci přijížděli do této uzávěry, začínalo být již dost teplo, ale počasí organizátorům přálo, protože se neopakovala vedra z předchozích dnů. Bylo „pouze" okolo 25°C, v lese pak chladněji. Koně s šancí na dobré umístění opět přicházeli do vet. kontroly pouze po několika minutách odpočinku. Povinná přestávka, jako obvykle, byla věnována relaxaci koní i jezdců.

Pro začátek 4. fáze, dlouhé 26,5 km, připravili pořadatelé průchod městem a krásným Pierrefondským zámkem. Bylo příjemné vidět, jak není žádným problémem, aby jezdci projížděli historickými místy, aniž by kdo viděl problémy se znečištěním nebo poškozením památky. Město naopak zřejmě považovalo za čest, že trasa vede právě jejich městem. Trať odtud pak pokračovala opět lesnatým terénem zpět do Compiegne, kde jezdce čekala další povinná přestávka s veterinární kontrolou. Mezi prvními jezdci v Pierrefonds už se pohybovali i někteří z těch, kdo se nakonec umístili na čelných místech.

Do Compiegne (cca 112 km) dorazili první jezdci okolo 14.30 hod. V této veterinární uzávěře se zřejmě rozhodovalo o výsledku. To odpovídá i našim zkušenostem, že nad 100 km jsou schopni úspěšně pokračovat jen ti nejlépe připravení. Odpadla zde celá řada koní včetně favoritů a do posledních padesáti kilometrů vyráželo startovní pole již značně prořídlé.

Fáze č. 5 byla shodná se 3., jen povinná přestávka po vet. uzávěře byla pouze 30 min. Nebylo již možné sledovat celé startovní pole, protože časové rozdíly mezi prvními a posledními narostly na hodiny. Pro některé se veterinární kontrola v Pierrefonds odehrávala již za soumraku a do poslední fáze vyráželi poslední jezdci prakticky potmě.

Poslední úsek (fáze 6.), měřící 20,5 km končil v cíli v Compiegne před tribunou na závodišti. Přes pokročilou hodinu byli vítězové netrpělivě očekáváni více než 5000 diváky. Jako první okolo 19. hodiny projely cílovou čáru ruku v ruce dvě závodnice v barvách Francie - Maya Killa Perringerard (23 let) na koni Varoussa a Cécile Miletto (22 let) s Dynamikem (oba koně na první pohled arabští a podle tiskových zpráv sourozenci). Vítězství bylo přiznáno Varousse, jejíž nos proťal cílovou čáru o několik okamžiků dříve. Na třetím místě dorazila s odstupem něco přes 2 min. další francouzská jezdkyně Dominique Payen (37 let) s Nidou, rovněž arabsky vyhlížející. Čtvrté místo se ztrátou necelých osmi minut obsadil Martin Parker z Austrálie s koněm Pembac Park Caleb. Všichni, kdo projeli cílem, museli předvést ještě své koně veterinární komisi k cílové prohlídce. Z jmenovaných čtyř nebyl nikdo vyřazen.

V cíli se o první místa nezávodilo a koně projížděli cílovou čáru v poklidném klusu díky tomu, že Francouzky k závodění neměly důvod a australský jezdec jim již posledních 8 km bohužel nestačil. V jednotlivcích se tak stal dostih triumfem pořádající země a radost diváků neznala mezí.

Cílem úspěšně projelo celkem 50 koní (35% startujících), kteří byli klasifikováni. Odstup za prvními čtyřmi byl více než hodina a poslední koně prošli cílem těsně před skončením limitu (22.38 hod.) s odstupem téměř 4 hodiny. (K francouzskému štěstí pořadatelů snad patřilo i to, že čtvrt hodiny po limitu se strhl ohromný liják, který však již nikomu neublížil.)

Vítězka absolvovala dostih za 9 hodin 32 minut a 5 vteřin (plus 190 min. povinných přestávek) a tedy průměrnou rychlostí 16,96 km/h. Jezdec na 50. místě, Polák Jacek Tura s koněm Bohun, který byl na trati 13 hod. 25 min. 48 vt. (+ 190 min.) dostih absolvoval rychlostí 12,04 km/hod.

V neděli 27.8. celé dopoledne probíhala závěrečná veterinární prohlídka koní. Bohužel se nám nepodařilo zjistit, jestli při ní byl ještě některý kůň, který úspěšně celý kurs absolvoval, vyřazen, ale domníváme se, že ne. Naopak jsme byli svědky velmi vážného rozhodování veterinářů, kterému ze tří kandidátů má být udělena cena za kondici. Nakonec byla cena kondice přiřčena vítězné klisně Varousse, takže její triumf byl dvojnásobný a francouzská radost nezměrná.

Slavnostní vyhlášení výsledků a závěrečný ceremoniál se uskutečnil na kolbišti před přeplněnou tribunou v neděli v poledne. Vyhlášeny byly také výsledky soutěže družstev, kde k našemu překvapení zvítězila Austrálie před Velkou Británií a Švédskem. V první desítce bylo sice 5 francouzských koní, ale ti vesměs nestartovali za družstva.

Stáž na MS ve vytrvalosti nám poskytla mnoho cenných zkušeností. Především jsme se přesvědčili, že vytrvalost jako disciplína jezdeckého sportu je na ohromném vzestupu a stává se hodně populární. Jezdci endurance by se měli zúčastnit příštích olympijských her a jistě mezi ostatními sporty nezapadnou. Pro nás velmi příjemné bylo zjištění, že Čs. distanční dostih (letos poprvé vyhlášený jako MČR) i některé další dostihy v Česku jsou na dobré a srovnatelné úrovni a jedinými slabinami je zatím malá účast, plynoucí z malého počtu schopných jezdců a dobře připravených koní, a velký nedostatek finančních prostředků. Po celou dobu pobytu v Compiegne jsme litovali, že nedoprovázíme českého závodníka a že Petr Jadlovský nebyl na MS vyslán. Zcela jistě by ostudu našim barvám neudělal a měl by velkou šanci závod úspěšně dokončit. Umožnilo by to přivézt do Česka mnoho neocenitelných zkušeností jak pro jezdce, tak i pro jeho doprovod. Škoda.

Jedinou slabinou, kterou jsme na MS shledali bylo to, že veškeré informace a komentáře byly převážně podávány ve francouzštině, anglicky jsme se dozvěděli jen to nejzákladnější. Také bychom byli přivítali více odborných informací např. o plemeni, pohlaví a stáří koní a pod. Veškeré zprávy o počtu startujících a průběhu závodu (pokud jsme neměli vlastní záznamy) jsme jen s obtížemi lovili z internetu ve francouzštině (kterou nikdo z nás neovládá), stejně tak jako chyběla statistická data. Nevíme bohužel, jestli jezdcům a doprovodu byly informace přístupnější. K dobru však je třeba pořadatelům přičíst, že tištěné materiály byly stále k dispozici a také internet s aktuálními informacemi byl dostupný. Internetová stránka je stále k dispozici na adrese www.compiegne2000.com a lze zde najít i fotografie ze závodu a mnoho jiného.

Účast (byť jen pasivní) na MS byla nevšedním sportovním zážitkem a přátelská atmosféra celého sportovního klání byla neopakovatelná. Nadšení všech zúčastněných a všudypřítomná snaha o fair play i ohleduplnost ke koním jsou pro nás velkým povzbuzením a inspirací.

Plni dojmů a nových podnětů jsme se unaveni vrátili do Prahy v pondělí 28.8.2000 pozdě večer.

září 2000

Ing. Leander Leiský

Vytrvalost

Podobné články