Vše začalo v pátek večer po 20. hodině a program otevřeli Britové. Hned zpočátku řekněme, že původně slibovaného Sašu Rašilova nahradila Tereza Kerndlová. Tu pravděpodobně organizátoři angažovali, aby byla tím profesionálně nosným prvkem, který bude pomáhat držet celý večer pohromadě. V průběhu večera se však ukázalo, že amatérští účastníci Národního večera vůbec žádnou podporu nepotřebují a naopak Tereza Kerndlová se stala příjemným doplňkem bezvadného představení.

Organizátoři brněnského šampionátu měli ten senzační nápad a Národní večer byl zorganizován v centrální aréně, za podpory veškeré techniky, světelných efektů a hudby. Svoji roli sehrál i Radovan Šalek jako výborný moderátor. V každém případě však hlavní obdiv patří národním celkům, které zcela spontánně sestavily více jak dvouhodinové představení. To by mohlo konkurovat nejprofesionálnějším, produkčně i režijně podporovaným show.

Voltižní sportovci týmů, které se do programu Národního večera přihlásily (Velká Británie, Nizozemí, Kolumbie, Itálie, Německo, Dánsko, Rakousko, Brazílie, Francie, Rusko, Slovensko a ČR), nechali ze sebe vytrysknout svoje mládí, dovednost, pohybovou vzdělanost, šarm i humor. Celá aréna, zaplněná přibližně tisícovkou účastníků šampionátu, se senzačně bavila. Škoda, že cestu na Národní večer nenašli i diváci, určitě by se nenudili. Byli by vtaženi do kaleidoskopu nápadů širokého spektra voltižní rodiny, která napříč kontinenty dokazuje, že i v dnešní době je mládež schopna sama sebe kultivovaně a na vysoké úrovni bavit. V jiném prostředí jistě Tereza Kerndlová patří ke hvězdám ohromující svoji showbusinessovou příslušností a profesionální suverénností. Amatérští vystupující na Národním večeru v Brně se jí však stali zcela rovnocennými či i daleko výraznějšími partnery. Voltižéři tak potvrdili, že jejich sport rozvíjí nejen lásku ke koním, ale oproti jiným jezdeckým disciplinám i výrazněji kultivuje pohyb. Národní večer v Brně navíc dokázal ještě jeden, v dnešním jezdeckém světě již pomalu mizející rozměr. A tím je kolektivní cítění. To mohou všichni jezdci voltižérům jenom závidět.