Český voltižní úspěch na Mistrovství Evropy - Itálie

22. 8. 2005 Andrea Švanová Autor fotek: archiv autorky

V Italské Verolanuově proběhlo ve dnech od 2.8. do 7.8.2005 Mistrovství Evropy ve voltiži. Českou republiku odjelo reprezentovat celkem 6 jednotlivců, z nichž se nejlépe vedlo Petru Eimovi (celkově čtvrtý). Přiblížíme vám, jaké vlastně Mistrovství bylo i bezprostřední dojmy účastníků k celé akci.

Českou republiku odjelo reprezentovat celkem 6 jednotlivců - Petr Eim, Alice Eimová (TJ Voltiž Tlumačov), Lukáš Klouda, Jana Sklenaříková, Michaela Andrlíková (TJJ Lucky Drásov), Josef Zelinka (TJ Orion Praha) a skupina z TJJ Lucky Drásov ve složení Michaela Andrlíková, Kateřina Stejskalová, Tereza Muzikantová Jana Bartoňková, Magdalena Schulzová, jejichž řady doplnily cvičenky Alice Eimová z TJ Voltiž Tlumačov a Anna Špalková z JK Děti a koně.

Česká ekipa dorazila bez potíží do Italské Verolaunovy v pondělí večer. V úterý proběhla velmi přísná veterinární kontrola koní, všechny české koně prošly v pořádku a byly puštěny ke startu.

První a druhý den probíhaly povinné a volné sestavy skupin, mužů a žen. Nejlépe z českých reprezentantů se vedlo Petru Eimovi, který vstupoval do finále z druhé pozice a Lukáši Kloudovi z pozice sedmé.

Po prvním kole povinných a volných sestav vypadalo tedy umístění českých reprezentantů takto:
Muži:
Petr Eim , kůň Catalin IV-33, lonžér Neprašová Pavlína - 2. místo
Lukáš Klouda, kůň Scanie, lonžér Cinerová Petra - 7. místo
Josef Zelinka, kůň Robin, lonžér Švanová Andrea - 22. místo
Ženy:
Jana Sklenaříková, , kůň Eskadra, lonžér Trčková Dana - 29. místo
Alice Eimová, kůň Catalin IV-33, lonžér Neprašová Pavlína - 35. místo
Michaela Andrlíková, kůň Eskadra, lonžér Trčková Dana - 39. místo

Česká skupina obsadila na koni Duke, pod vedením Cinerové Petry 8. místo, které si udržela i po druhém kole.

Velkým překvapením soutěže skupin bylo vítězství a získání prvního Evropského titulu Slovenskou skupinou, na koni Flash, pod vedením Majdlenové Jany.

Do finále postupovalo prvních 15 mužů a žen. Snad nervozita obou našich nejlepších závodníků - mužů způsobila nečisté zajetí technické sestavy a propad na 5. a 15. místo. Petr i přes výbornou volnou sestavu však tento propad zlepšil jen o jedno místo. Loňský titul Mistra světa obhájil Kai Forrberg (GER), celkové výsledky pak vypadaly takto:

Muži:
1. Kai Forrberg (GER), kůň Picasso , Kirsten Graf
2. Jan Bayer (GER), kůň Aladin , Sven Henze
3. Gero Meyer (GER), kůň Robinson Wendy, Susanne Wahl
4. Petra Eim (CZE), kůň Catalin IV-33, Neprašová Pavlína
15. Lukáš Klouda (CZE), kůň Scanie, Cinerová Petra
23. Josef Zelinka (CZE), kůň Robin, Švanová Andrea

Ženy:
1. Anja Barwig (GER), kůň Magic Dream, Alexander Hartl
2. Rikke Laumann (DEN) kůň Rubins Universe, Anika Speck
3. Sissy Jarz (AUT), kůň Escudo Fox, Julia Nobauer

Skupiny:
1. Team Slovakia kůň Flash, Majdlenová Jana
2. Team Germany, kůň Davidov, Alexander Hartl
3. Team Austria, kůň Bombastic, Klaus Haidacher

Právem můžeme být pyšni na tak skvělý výsledek a přejeme Petrovi i nadále tak výborné výsledky, které ho dovedou na stupínky vítězů. Po delším období, kdy se šampionátů účastnili za českou reprezentaci jen kategorie jednotlivců, se letos podařilo nominovat také skupinu kategorie 2* , která výborně zvládla svůj první start takové úrovně.

Česká voltižní reprezentace děkuje Ing. Noře Hořické - managerce pro voltiž, za dobrou organizaci tohoto výjezdu.

Komentář a názory přímých účastníků ME:

Petr Eim (reprezentant):
Na Mistrovství Evropy do Itálie jsem jel s jasným cílem získat konečně pro Českou voltiž medaili. Na povinnou sestavu jsem se těšil a byl jsem s ní velmi spokojený. Vždy se dá sice zajet ještě lépe, ale druhé místo mě opravdu potěšilo.
Závody jsou běh na dlouhé trati a druhý den následovala volná sestava, do které jsem nastupoval s tím, že chci být nejlepší. Štěstí už mi tolik nepřálo a udělal jsem pár chybiček. Sesunul jsem se na třetí pozici.
Třetí den následovala technická sestava, kterou jsem pokládal za svou nejlepší. Před startem jsem se cítil vcelku klidný, avšak právě sestava, ve které jsem si věřil nejvíc, se mi nezdařila. Po nešťastné chybě v jednoduchém cviku mi začala připadat čím dál tím těžší, začala se připojovat další zaváhaní. Propadl jsem se až na páté místo. Přede mnou byla již jen poslední volná sestava. Věděl jsem, že už je nemožné dosáhnout na medaili, ale i přesto jsem stále chtěl bojovat. Chtěl jsem si vychutnat svou závěrečnou jízdu a ukázat že patřím mezi jedny z nejlepších v Evropě. Podařilo se! Má sestava byla zhodnocena jako druhá nejlepší.
Polepšil jsem si v celkovém hodnocení o jedno místo. A i když jsem na vysněnou medaili nedosáhl, byl jsem se svým výkonem spokojen.
Závody byly na dobré úrovni, ale ani ne tak z hlediska organizace a prostředí jako spíše na celkové účasti závodníků z celého světa. Všichni z nás čekali trochu víc a proto doufám, že se naše představy vyplní již příští rok na Světových jezdeckých hrách v Aachenu, na které se již začínáme připravovat. Jen mám obavu, že pro mě bude dosti těžké skloubit studium na Veterinární univerzitě v Brně a přípravu na tuto velkolepou událost. Na závěr bych rád poděkoval své lonžérce Pavlíně Neprašové a hřebci Catalinovi IV, protože toto umístění nepatří jen mě, ale nám třem.

Alice Eimová (reprezentantka):
Toto Mistrovství Evropy bylo teprve mou druhou velkou zkušeností v kategorii jednotlivců a teprve se učím. Svou volnou sestavu jsem měla slušně natrénovanou, ovšem štěstí při mě nestálo a cvik, od kterého bych to opravdu nečekala, mě zklamal. Nedosáhla jsem proto lepšího výsledku než minulý rok na Mistrovství světa, kde jsem byla dvacátá šestá, ale mám zase o něco více zkušeností s velkými mezinárodními závody a doufám že do Aachenu ještě leccos vylepším.

Lukáš Klouda (reprezentant):
- Organizační chyby, kontroverzní veterinární kontrola i s výroky po této veterině, ne moc dobrý přístup k závodníkům,vše nesmyslně oplocené, nikdo nikam nesměl. Ubytování velmi daleko od závodiště, závodníci nebyli pohromadě.
+ Dobré ustájení, zajímavý zahajovací ceremoniál (škoda prudkého deště).
Co nám ale hlavně toto mistrovství ukázalo i díky lepšímu způsobu rozhodování, je to, že to jde (do finále jsme postupovali z 2., 5. a 6.místa!). I když jsme druhé kolo nezvládli dle našich představ, vím, že má cenu na sobě dál tvrdě pracovat.

Josef Zelinka (reprezentant)
- Organizace, nedostatek informací pořadatelů (co, kde, kdy, v kolik bude probíhat), vzdálené ubytování.
+ Ustájení koní, uvítací ceremoniál - průvod městem, báječná atmosféra.
Jsem rád, že jsem se mohl takových závodů zúčastnit. Je to obrovská zkušenost, která motivuje do dalších let a je úžasné startovat před tolika diváky. To na domácích závodech bohužel chybí.

Jana Sklenaříková (reprezentantka)
Ve srovnání se šampionáty, které jsem za své závodní kariéry již zažila, bych hodnotila tento spíše průměrně. Na závodech této velikosti jsem očekávala profesionální přístup ve všech sférách, což se mě osobně nepotvrdilo, když např. při volné sestavě mi pustili špatnou hudbu, což i zkušenějšího cvičence velmi rozhodí.

Petra Cinerová (lonžérka):
Při hodnocení tohoto ME jsem již velmi ovlivněna tím, že srovnávám s jinými šampionáty, kterých se účastním od r.1994. Z organizačního hlediska bych zařadila toto ME mezi nejslabší.
Určitě velký pokrok nastal ve způsobu rozhodování, i když ČR bude zástupce mezi rozhodčími pořád chybět. Větší důraz se klade na hodnocení koní, tady rozhodčí ještě nemají úplně jasno, i když já si na hodnocení svých koní nemohu stěžovat (v některých případech bych dala i nižší známku :). Mě nejvíce překvapil ten nejméně zkušený skupinový Duke, který byl hodnocen nejvyššími známkami ve své kategorii. Pokud se toto hodnocení neuhlídá, je bohužel možné manipulovat touto známkou za koně celkový výsledek cvičence.
Jak už bylo řečeno, pochopili jsme, že je opravdu reálné dostat se mezi úplně ty nejlepší. Pro naši českou výpravu byl velký zážitek právě dekorování vítězné slovenské skupiny.
K tomu, abychom byli ti nejlepší ale potřebujeme nejen stále nadšení těch, kteří tuto disciplínu dělají, ale především lepší podmínky na přípravu reprezentačních závodníků. S tím souvisí dostatek financí, tím jim zajistit i lepší podmínky při soutěžích, dále potřebujeme všichni více sebevědomí, abychom se nezalekli těch možných skvělých výsledků aj. Vše se vším souvisí a to bych pak mohla napsat celý článek o české voltiži...

Dana Trčková (lonžérka):
Co se týče mého obecného názoru na mistrovství, musím podle srovnání z minulých let přiznat, že se tam objevilo poměrně dost organizačních nedostatků, které nás zpočátku uvedly do rozpaků, jestli se vůbec jedná o mistrovství, nebo jen o průměrné mezinárodní závody.
Co se týče závodníků a úrovně cvičení, je naopak vidět, že se objevují stále nové možnosti v provedení jednotlivých sestav a je kladen větší důraz na choreografii a celkový dojem, než pouze na obtížnost. Podle nových pravidel rozhodování je také do celkové známky více zahrnuto hodnocení koně, což může značně ovlivnit pořadí cvičence. Proto je důležitá nejen důkladná příprava cvičence, ale také koně.

Andrea Švanová (lonžér, trenérka výpravy):
Jak již bylo několikrát uvedeno, opravdu negativní stránkou ME byla velmi špatná organizace závodů. Více než o bezpečí cvičenců, koní a zabránění případných úrazů se bral zřetel na to, kde postavit oplocení. Výsledek celého oplocení např. byl takový, že účastníci místo aby šli po chodníku, procházeli přes pískové kolbiště, kde se opracovávali a jezdili koně, ale na druhou stranu chtěl pořadatel z opracoviště vyhodit rozcvičujícího se cvičence s číslem a v dresu, protože neměl na ruce označenou pásku. Pak například byla nad závodním kruhem umístěna jídelna, takže při cvičení bylo slyšet padající nádobí a hluk strávníků.
O to více jsem osobně potěšena výkonem mých svěřenců (koně Robin a cvičence J. Zelinky), pro které byl takový závod premiérou a kde kůň Robin byl z českých koní ve své kategorii nejlépe ohodnocen .
"Plus" co se týče ME mělo ustájení koní, velké, pohodlné a vzdušné boxy a velmi dobrá starostlivost veterinářů, kteří "docela často" procházeli stájí a kontrolovali koně - zranění, čistotu v boxech atd.
Výkony cvičenců byly velmi potěšující, obzvláště pak výkon Petra Eima. Do voltižního cvičení začínají stále více a více pronikat prvky tance, gymnastiky, aerobiku a více se bere zřetel na choreografii, než na obtížnost - vidět skákat salta a přemety již není takovou raritou. O to víc se bere zřetel na ohled cvičence ke koni a následném známkování koní - což je stále velmi diskutovanou a ze strany rozhodčí zneužívanou stránkou.
Jako trenér výpravy jsem jela poprvé v loňském roce na MS. Oproti loňsku je vidět velký vzestup cvičenců jak v přístupu k přípravě, tak k celkové spolupráci, za což všem děkuji a přeji hodně štěstí a dalších úspěchů.
Rádi bychom též poděkovali sponzorům koní, Eskadra - sponzor Mikrop Cebín a.s., Scanie, Duke - majitel a sponzor Anect a.s.

Příbuzné články:

 

Podobné články

„Voltiž je pro mě spojení gymnastiky, koní a adrenalinu,“ říká osmnáctiletá Tereza Czyžová, úspěšná voltižérka a reprezentantka, v rozhovoru pro…

Čeští voltižéři bojovali o víkendu v holandském Ermelu o medaile na ME a na MS. Junioři finišovali v sobotu a v neděli vrcholily mistrovské soutěže…