Vážení čtenáři, dovolte mi zmínit, že se jedná o velmi komplikovanou problematiku. I přes veškerou snahu objasnit a ujasnit některé konkrétní situace může dojít k odchylkám v řešení a při určování viníka a jedná se o velmi obtížné a individuální záležitosti.

Posouzení viny je vždy na policii, soudu, soudních znalcích, a proto prosím vnímejte tento článek jako přehled možností pojištění, která jsou z praxe velmi často potřebná a dokáží alespoň zajistit klid na duši pro případ, že se něco stane.

Protože je toto odvětví pro běžného smrtelníka složité a je těžké do něj proniknout a nenechat se napálit, požádala jsem o pomoc ing. Andreu Fantovou (absolventka VŠE, redaktorka a reportérka ekonomických médií a od roku 2011 samostatný ekonomický, finanční a pojišťovací poradce, manažerka ve společnosti Kapitol), ve kterou mám nejen naprostou důvěru (mimo jiné proto, že nezastupuje všechny pojišťovny na trhu ani jednu konkrétní, ale pouze pečlivě vybraný a důvěryhodný segment), zároveň také oceňuji její schopnost vysvětlit vše v lidské řeči (nikoliv v pojišťovací hantýrce). Nejednou jsem potřebovala její pomoc jak při správném nastavení pojistných smluv, tak při likvidaci pojistné události či kvůli radě, jak a co řešit.

Podělíme se tedy o důležité informace, rady a návody, co a jak mít pojištěno a hlavně proč. Jiná věc už je ovšem prokazování zavinění. My se budeme věnovat jen pojištění jako takovému. V zásadě platí, že pojištění je tu od toho, aby nás zbavilo rizik (bohužel jen finančních), která nejsme ochotni sami nést. Když mám koně, musíme být připraveni na možnost, že něco provede sobě nebo okolí a já jako majitel to pravděpodobně budu muset hradit. Pokud se obávám, že nebudu mít např. na drahou operaci, mohu si ho pojistit. Pokud vyhodnotím, že jsem ochoten a schopen v případě potřeby zákrok i následnou léčbu uhradit, pojišťovat ho nemusím. Horší ale je, pokud můj kůň poškodí nebo zničí cizí majetek nebo dokonce zaviní zranění člověka. Tam se pak mohou náklady na odškodnění vyšplhat k sumám s několika nulami na konci a pojištění na taková rizika je opravdu na zvážení, záleží zejména na vaší toleranci rizika. Ostatně, srovnejte s auty, kde je riziko poškození ještě vyšší - zatímco své auto si na havárii, odcizení a další rizika můžeme a nebo nemusíme pojistit, bez povinného ručení (tedy právě pro případ poškození cizí věci či zranění dalších osob) na silnici zkrátka nesmíme.

Pojištění pro provozovatele stájí

(jezdeckých škol, ustajovatelů, turistických jízdáren, atd.)

Toto pojištění je velmi důležité pro všechny, kteří do své péče přebírají svěřený majetek - koně.
Provozovatel (majitel) stáje by samozřejmě měl mít pojistku, která kryje případné škody na jeho vlastním majetku (stáje a příslušenství) a pak by měl mít pokryta rizika spojená se škodami na svěřeném majetku (koně a jejich vybavení), případně rizika škod, které jemu svěřený kůň způsobí třetí osobě - zde totiž nese tzv. odpovědnost za škodu a újmu.

Jedná se například o situace, kdy dojde k pojistné události (lidsky řečeno maléru), kterou způsobil provozovatel (nebo jeho zaměstnanec) svou chybou, nedbalostí či neopatrností (například špatně zavřený box, kůň uteče a způsobí majetkovou škodu či v horším případě újmu na zdraví nebo životě).

Kolikrát jsme četli či viděli, jak koně utekli ze stáje na silnici a způsobili škody velkých rozsahů. Stejně tak protržená páska výběhu a úprk jedince či stáda, které cestou poškodí majetek či způsobí úraz (poškozené auto, sražený člověk). Bez povšimnutí často nezůstanou ani koníci, kteří se jdou pást na cizí zahrádku a poškodí (nebo zlikvidují) úrodu či drahé rostliny... Neštěstí může skončit i zraněním nebo úhynem svěřeného koně, který - pomineme-li citovou újmu jeho majitele - může mít vysokou finanční hodnotu.

Jsou samozřejmě také situace, které provozovatel stáje nemůže ani předvídat, ani ovlivnit, přesto však vzniklé škody jdou na jeho bedra - tady mluvíme o přírodních živlech (požár, výbuch, povodeň, ...) nebo třeba o zlodějích. I tato rizika jsou součástí kvalitního pojištění, protože pokud by k něčemu podobnému došlo, může to být pro majitele stáje zcela likvidační.

Zde jeden konkrétní dotaz na situaci:
Před třemi týdny u nás přistál ve výběhu horkovzdušný balón. Kdyby ve výběhu byli koně, vylekali se, utekli a něco provedli, kdo by měl na triku škody? Majitel koně, ustajovatel, nebo firma provozující balóny?

Bylo by to asi nepříjemné dohadování, ale jednoznačně je tato vina na straně firmy, která létá s balóny! Nemají co dělat na soukromém pozemku.

Další pojistkou, kterou by měl zodpovědný provozovatel stáje určitě mít, je skupinové úrazové pojištění (v případě provozování například jezdecké školy). Záleží na tom, zda má provozovatel tuto činnost v živnostenském listu a zda ji aktivně provozuje. Tuto pojistku si platí provozovatel a je vedena pouze na počet pojištěných osob, nikoli na jmenovitý seznam. Výhodou je tedy určitě flexibilita takového pojištění - klienti stáje se mohou libovolně měnit, pojištění zůstává. I když má jezdec vlastní úrazové pojištění, jde o bonus, který může provozovatel poskytnout svým klientům. Pokud tedy dojde například při tréninku k úrazu, který si vyžádá lékařskou péči, zraněný může čerpat náhradu ze svého soukromého pojištění a zároveň dostane výplatu pojistného plnění i od majitele stáje. Mnohem příjemnější je toto opatření určitě pro ty jezdce, kteří žádné vlastní úrazové pojištění nemají a pomyslí na něj až v okamžiku, kdy už je bohužel pozdě. Pojistka je totiž jednou z mála věcí v životě, kterou si nikdy nekoupíte, když ji právě potřebujete.

Majitel stáje se takto zároveň vyvaruje případných sporů s klienty, kteří mohou svůj úraz přičítat chybě či nedbalosti trenéra nebo právě provozovatele stáje. Zodpovědnost za koně totiž dle zákona nese ten, komu je zvíře svěřeno (byť jen dočasně), nemusí to tedy v mnoha situacích být majitel. Otázkou pak ještě je posuzování viny jezdce, protože například za splašení koně při vyjížďce bývá dle doložených soudních rozhodnutí zodpovědný právě jezdec - je to takzvaná objektivní odpovědnost. Může se jednat třeba o případ, kdy jezdec spadne pod vedením trenéra z důvodu, že ošetřovatel (zaměstnanec provozovatele) vysypával igelitový pytel vedle jízdárny a kůň se splašil.

Případů, kdy řešení odškodnění za takto vzniklé úrazy končilo u soudu, je celá řada. A právě pojištění a tím pádem alespoň finanční záplata může být cestou k tomu, že se obě strany soudnímu martyriu vyhnou.

Závěrem kapitoly o odpovědnosti provozovatele stáje je nutné zdůraznit, že dobré pojištění nespasí nikoho, kdo porušuje, nedodržuje nebo obchází zákony. A také zde platí obligátní - neznalost zákona neomlouvá. Pozor tedy na personál - ten, kdo nemá pracovní smlouvu, jako by nebyl, i kdyby zavinil cokoli. A snahy obejít zákonnou odpovědnost ve smlouvách o svěření koně do péče nějakými výjimkami či klausulemi je zbytečné. V případě sporu vždy vítězí paragrafy. Příkladem může být kauza, kdy se svěřený kůň nabodl břichem na kůl ohrady a uhynul. Majitelka žalovala provozovatele stáje. Ten se odkazoval na smlouvu, kterou s ní uzavřel a podle níž nebyl zodpovědný za škody na zvířeti nebo škody způsobené zvířetem, pokud je bezprostředně nezavinil. Smlouvu soud prohlásil za neplatnou a on musel platit.

U všech pojistných událostí samozřejmě platí, že prokazování viny náleží policii, soudu, soudním znalcům a často jde i o precedenty.

Pojištění pro trenéry (cvičitele),

kteří poskytují své služby jako OSVČ.

Tzv. ičaři by měli mít pojištění podnikatelské činnosti v oboru. Stejně tak pracovní jezdci, kteří dostávají do své péče svěřené zvíře.

Náhoda je blbec - může se stát, že se kůň nebo klient pod naším vedením zraní. Léčba takové natržené šlachy či jiných závažných úrazů svěřeného zvířete nebo klienta může být finančně velmi nákladná a pro majitele tak může vzniknout potřeba chtít finanční náhradu po trenérovi či jezdci. A škody mohou být opět vysoké - náklady na léčbu koně, bolestné pro zraněného člověka, ušlý zisk ze zaměstnání či podnikání po dobu léčby atd.

U konstrukce této pojistky je důležité vše nastavit zcela individuálně podle toho, jaké riziko jste ještě schopni a ochotni nést a jaké už ne. Zároveň je nezbytné se plně obeznámit s výjimkami a podmínkami, tj. v jakých situacích bude pojistka „fungovat" a kdy si za to bohužel „můžeme sami" (když si například sednu na koně po skleničce vína a dojde k průšvihu, pojištění mi bohužel nepomůže). Aby nedošlo k usnutí na vavřínech a pocitu, že jsem pojištěn na všechno, doporučuji vždy kontaktovat odborníka - pojišťovacího poradce, který vám věnuje dostatek času, péče a informací při přípravě i nastavení pojištění a samozřejmě, pokud je solidní, věnuje vám plný servis a pomoc při každé pojistné události. Prokazování zavinění u takovéto události totiž může být komplikované a o plnění či neplnění často rozhoduje jen a pouze správné prvotní nahlášení pojišťovně. Jinými slovy - neuzavírejte takové pojištění na pobočce, tam totiž váš příběh začne, ale okamžitě i skončí. Servis nepatří do její náplně práce a není v jejím zájmu.

Pojištění pro majitele koní

Tato opomíjená a podceňovaná pojistka by měla být pro všechny majitele zvířat samozřejmostí. Nehledě na to, zda je váš kůň ustájen ve stáji, která má své vlastní pojištění (viz pojištění provozovatele stájí), je ve vlastním zájmu velmi důležité zkontrolovat, případně uzavřít toto pojištění. V mnoha situacích totiž nesou za zvíře odpovědnost dokonce oba, majitel koně i ustajovatel.

Majitel ze zákona zodpovídá za zvíře coby svůj majetek, tudíž i za škody a újmy, které jeho zvíře způsobí. Proti nim vás může krýt právě pojistka, která spadá do občanské odpovědnosti, (obecně známá jako pojištění blbosti). Nejčastěji bývá součástí pojištění domácnosti, což je většinou cenově nejvýhodnější varianta. Takové pojištění se vztahuje na všechny členy domácnosti včetně zvířat, a to bez ohledu na místo ustájení koně.

Pokud tedy váš kůň způsobí nějakou škodu třetí osobě a ta se bude domáhat finančního odškodnění, vaše „pojistka na blbost" by měla nepříjemnou situaci zjednodušit a alespoň po stránce finanční vyřešit. Posuzují se vždy samozřejmě okolnosti, za kterých ke škodě došlo, takže pokud se prokáže vina či pochybení na straně člověka, jemuž byl kůň svěřen do péče (majitel stáje, ošetřovatel, trenér, ...) - dokáže se mu nedbalost, alkohol v krvi, nedodržení bezpečnostních pravidel, porušení náplně pracovní smlouvy, porušení silničních pravidel pro jízdu na komunikaci apod.), pak bude s největší pravděpodobností viníkem nebo alespoň spoluviníkem on.

V občanské odpovědnosti jdou nejvyšší náhrady na krytí škod na zdraví a životě (nový Občanský zákoník již nestanovuje horní hranici tohoto odškodnění!). Škody na zdraví a životě se pohybují v řádech milionů Kč (například více zraněných osob ve vozidle či hromadná nehoda, nehoda autobusu atd.), proto i limity krytí v pojistných smlouvách dnes začínají na několika milionech korun. Například u Kooperativy si můžete zvolit jeden z těchto limitů: 5, 10 nebo 15 milionů Kč. Cena tohoto pojištění se pohybuje v řádech stokorun ročně a to je (dle mého) úsměvná položka.

Konkrétní dotazy k tomuto tématu:
Pokud kůň závodí a sem tam i něco vyhraje nebo pokud máme bereitera, který zpravidla člověku přispívá na ustájení, jak je to s touto pojistkou? Když jsem se na to kdysi informovala, bylo mi řečeno, že v takovém případě na koni vydělávám a tudíž se na něj běžné pojištění domácnosti nevztahuje a platí se mnohem víc. Je to tak?
Odpověď je velmi snadná. Není to tak! Pokud kůň způsobí škodu, nikdo asi nebude pátrat po jeho sportovní kariéře a účetních výkazech, jestli něco někdy vyhrál. Toto pojistka neřeší.

Pokud mám pojištění domácnosti a patří do toho i můj kůň, vztahuje se to i na to, když na něm bude sedět můj bereiter?
Ano, pokud neudělá něco, čím by koně přiměl k chování, které má za důsledek škodu.

Co když na koni jede neplnoleté dítě a kůň něco způsobí?
Zodpovědnost za dítě nese vždy dospělá osoba. Pojistka občanské odpovědnosti se vztahuje na všechny členy domácnosti včetně dětí a zvířat, tudíž pokud by kůň, z něhož dcera spadla i s doprovodem rodiče, něco způsobil, tato pojistka se na to vztahuje.

Nyní uvedu jeden konkrétní příklad, kdy by tato pojistka zafungovala. Dvě slečny (18 a 20 let) byly se svými koňmi na vyjížďce a při návratu jim cestu zúžilo velké blikající hasičské auto, které stálo ve vratech. Zařadily se za sebe, aby prošly, první kůň kolem hasičského auta procválal a druhý kůň zacouval a opřel se o jiné zaparkované auto. Na první pohled nebyla zřejmá žádná škoda, nicméně se ukázalo, že zaparkovaný vůz měl promáčknutý zadní sloupek. Byla zavolána policie, která poctivě fotila nejen auto, ale i koně, byl sepsán protokol a způsobená škoda v řádech desetitisíců korun byla vymáhána po majitelce koně. Toto je konkrétní příklad, kdy by byla využita pojistka občanské odpovědnosti. Naštěstí se nikomu nic nestalo, ale na základě této nepříjemné zkušenosti jsem požádala ing. Fantovou o pomoc při informování majitelů koní o jejich možnostech v pojištění. Několik z nich zjistilo, že jejich dosavadní pojištění zcela nekryje rizika, která mohou být koněm způsobena. Jejich pojistky byly staré a neaktuální. O to víc apeluji na kontrolu vašich pojistek i vzhledem k novému Občanskému zákoníku.

Ing. Fantová také upozornila na příklad z nedávné praxe (případ byl řešen již dle nového Občanského zákoníku), kdy se po nehodě, při které došlo k úmrtí, domáhala rodina zesnulého náhrady za psychickou újmu (ze ztráty blízkého člověka), ke které se připojili i velmi vzdálení příbuzní. Každý svou újmu ocenil na 3 miliony a celková požadovaná částka se tak vyšplhala na ohromnou sumu. O tom, jak tučné bude odškodné, samozřejmě rozhoduje soud, ale praxe ukazuje, že žalující strany a jejich právní zástupci viníky ani jejich kapsy rozhodně nešetří, soudy už několik mnohamilionových odškodnění potvrdily a nemyslím si, že máme stranou miliony pro případ, že by je po nás někdo někdy chtěl.

Další článek se bude týkat úrazového pojištění a samozřejmě myslíme i na pojištění pro koně, které bude následovat.

P.S. Máte-li dotazy k pojištění (provozovatelů, majitelů, úrazových pojistek a pojištění pro koně), pošlete mi prosím tyto dotazy mailem, pokusíme se odpovědět na ty nejčastější dotazy v dalším článku.

P.P.S. Za spolupráci na článku velmi děkuji Andree Fantové. Pokud se na ni chcete obrátit přímo ohledně pojistky či nějakého konkrétního dotazu, můžete ji kontaktovat mailem nebo na telefonu +420 725 989 831.

Ať se vám nikdy nic nestane!