Na dotazy ohledně nehod na jezdeckých dvorech jsem se opět obrátila na Policii ČR:

Platí i v soukromém areálu (příjezdová silnice, parkoviště) pravidla silničního provozu?
V rámci soukromého areálu (silnice, parkoviště) se provoz řídí pravidly provozu na pozemních komunikacích. Tato pravidla platí na všech účelových komunikacích, tedy i na účelových komunikacích veřejně nepřístupných (jakým způsobem je účelová komunikace vedena v katastru nemovitostí není podstatné), to znamená, že všechny události, ke kterým dojde na účelové komunikaci v uzavřeném objektu nebo prostoru v souvislosti s provozem vozidla v pohybu, by měly být šetřeny jako dopravní nehody.

ŘSDP PP ČR považuje za nutné zmínit, že u těchto účelových komunikací mohou být pravidla provozu na pozemních komunikacích upravena s ohledem na specifika daného objektu, v rámci něhož jsou provozovány (technologie výroby - např. jízda kolejových vozidel v protisměru, způsob křížení dráhy s pozemní komunikací apod.), odlišně, na což však musí být všichni uživatelé takové pozemní komunikace vhodnou formou upozorněni (např. při vjezdu do areálu se musí seznámit s provozním řádem; na vjezdu jsou umístěny informační tabule; objekt má určen dopravní režim, součástí něhož je i dopravní značení apod.).

V případě, že je mé vozidlo v areálu poškozeno, můžeme volat policii?
V případech, kdy je vozidlo v areálu poškozeno, lze celou událost oznámit policii.

Pokud mi automobil poničí nějaká zemědělská technika řízená zaměstnancem areálu, jak máme postupovat? Jak je to v případě, že nemá zemědělská technika pojištění odpovědnosti (povinné ručení)? (Malé traktůrky na převoz sena, slámy apod., které nevjíždí na silnici, tudíž nemají povinné ručení.) Jak se tato situace řeší?
Dopravní nehodu lze oznámit policii nebo ji lze vyřídit i bez účasti policie. V případě, že se účastníci dopravní nehody dohodnou na vyřízení bez účasti policie, tak si společně vyplní Záznam o dopravní nehodě, který následně každý účastník předá na pojišťovnu, kde má sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „pojištění odpovědnosti").

V případě, kdy dojde k dopravní nehodě s vozidlem, které má sjednáno pojištění odpovědnosti, na neveřejně přístupné účelové komunikaci, tak vzniklá škoda je hrazena příslušnou pojišťovnou, u které má vozidlo sjednáno pojištění odpovědnosti.

V případě dopravní nehody vozidla na neveřejně přístupné účelové komunikaci, které nemá sjednáno pojištění odpovědnosti (v tomto případě může být vozidlo na těchto komunikacích provozováno bez pojištění odpovědnosti), není vzniklá škoda hrazena žádnou pojišťovnou ani garančním fondem České kanceláře pojistitelů. Poškozený účastník musí v tomto případě vymáhat vzniklou škodu občanskoprávní cestou.

ŘSDP PP ČR závěrem uvádí, že gestorem zákona o silničním provozu je Ministerstvo dopravy České republiky.
Zpracoval: pplk. Mgr. Lukáš Pavlík
plk. Ing. Tomáš LERCH v.r. - ředitel služby dopravní policie

Poškození a odcizení věcí z jezdeckého areálu

Jak je to s odpovědností za škodu v jezdeckém areálu? Ukradené sedlo, poškozený přepravník na koně, vyloupená sedlovna. Do redakce přišlo pár dotazů na toto téma, tedy jak je to se zodpovědností provozovatele/majitele stáje za škodu vzniklou v důsledku poškození či odcizení věcí v jezdeckém areálu. Nejprve jsem dotazy zaslala přímo na policii, zde mi ale bylo doporučeno, abych se obrátila na advokátní kancelář či právníky. Požádala jsem proto o vyjádření právničku Mgr. Lucii Žulavskou, členku kontrolní komise ČJF:

V první řadě bych ráda upozornila na skutečnost, že i zde platí pravidlo: „co právník, to názor", avšak co se týče základních principů odpovědnosti majitele/provozovatele stáje, pak by základní pravidla měla být interpretována jednoznačně.

Jelikož je mojí specializací kromě odpovědnostních vztahů hlavně pojistné právo, pokusím se zde zodpovědět i otázky týkající se následné aplikace relevantního pojištění, resp. vznesení nároku na pojistné plnění. Pokusím se dotazy zodpovědět co nejsrozumitelnější formou, bez zbytečných právnických pojmů, kterým se však bohužel zcela nevyhnu.

V jakém případě - obecně - mohu požadovat náhradu za odcizení či poškození věci po majiteli stáje? A pokud je majitel stáje pojištěn, jde náhrada škody z jeho pojištění, či hradí z vlastních zdrojů?
Jelikož je otázka kladena v obecné rovině, odpovím rovněž obecně. S provozováním jezdeckého areálu, resp. s nabízením služeb ustájení koní je spojeno i odkládání věcí (pozor dle současné právní úpravy již kůň není považován za věc). Předpokládá se, že majitel/provozovatel stáje vyhradí v areálu prostor pro odkládání, resp. ukládání takových věcí. Standardně se bude jednat o sedlovny, šatny, atd. Dle §2945 zákona č. 89/2012 Sb., Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ"), odpovídá majitel/provozovatel stáje za poškození, zničení nebo ztrátu odložené věci v prostoru k tomu určeném. Zde platí pro majitele/provozovatele stáje tzv. objektivní odpovědnost - tzn. že tento odpovídá bez ohledu na své případné zavinění. Jedná se o přísnou konstrukci odpovědnosti, avšak i zde existují možnosti, jak se tzv. vyvinit.

V obecné rovině tedy bude majitel/provozovatel stáje odpovídat za škodu v případě, že ke zničení nebo ztrátě věci dojde z prostoru určené pro její ukládání a v případě, že tento prostor má prvky určitého zabezpečení (což je důležité zejména z pohledu pojištění), že tyto byly aktivní. Znamená to tedy, že vlastník věci bude na místě nárokovat náhradu škody za odcizené sedlo, pokud toto bylo odcizeno ze sedlovny, nikoli však, pokud bude sedlo odcizeno ze zábradlí před stájí, kam si ho majitel koně odložil.

Co se týče možnosti vyvinění ze strany majitele/provozovatele stáje, nejedná se o lehký proces, avšak i zde možnosti jsou. Jak jsem již uváděla výše, aby případná škoda mohla být kryta z pojistného plnění odpovědnostního/majetkového pojištění majitele/provozovatele stáje, bude nutné, aby došlo k překonání určité překážky - tzn. pokud dojde k odcizení sedla z prokazatelně otevřené sedlovny, tato škoda velmi pravděpodobně nebude z pojištění likvidní. Pro účely pojistného plnění bude rovněž ve většině případů k dispozici protokol od Policie ČR, neboť tuto povinnost stanoví ve svých pojistných podmínkách většina pojistitelů. Pro účely pojistného plnění je nutné překonaní překážky - tudíž, pokud se zjistí, že si zloděj sedlovnu sám otevřel klíčem, který třeba někdo nechal v zámku nebo sedlovna byla otevřená - pojistitel s největší pravděpodobností nic nezaplatí.

Pro majitele/provozovatele stáje platí ona objektivní odpovědnost, pokud by však prokázal, že přes opakované urgence nechávali např. klienti opakovaně otevřenou sedlovnu, šatnu a značně tak ulehčili vstup nepovolaných osob, existuje zde teoretická možnost, že se majitel/provozovatel stáje zbaví své odpovědnosti (vyviní se). Zde však bude vždy záležet na konkrétních okolnostech případu. Jak může majitel prokázat opakované urgování? Lze prokázat na základě svědectví, pokud bylo jen ústně, ale samozřejmě větší váhu bude mít sdělení přes sociální sítě, sms, e-maily, na vývěsní desce stáje, atd.

Další podmínkou rovněž je, že majitel/provozovatel stáje bude primárně odpovídat toliko za škodu na věcech běžně v jezdeckém areálu ukládaných, tzn. až na výjimky nebude např. odpovídat za odložené lyže (pokud se tedy samozřejmě nebude jednat o stáj provozující skijoring).

Je důležité ještě zmínit, že zákon ukládá podmínku uplatnit právo na náhradu škody bezodkladně poté, co se o vzniku škody poškozený dozví, max. však do 15 dnů. Doporučuji tedy neotálet.

Pokud tedy budou splněny všechny shora uvedené podmínky, tzn. škoda na věci v dané oblasti běžně používané a tudíž ukládané na místě k tomu určeném, pak mám jako poškozený nárok na náhradu škody po majiteli/provozovateli stáje, a to ve výši skutečné škody (§2952 NOZ) - počítejme tedy s tím, že za 10 let staré sedlo nedostaneme hodnotu sedla nového, leda by se jednalo o historický unikát, jehož cena věkem stoupá.

Skutečnost, zda je majitel/provozovatel stáje pojištěn, nás jako poškozeného nemusí zajímat, neboť za škodu odpovídá v plném rozsahu, samozřejmě za shora uvedených podmínek.

Ukradne-li mi někdo sedlo, které zapomenu mimo zamykatelnou sedlovnu, tj. sice v areálu stáje, ale nezajištěné, mohu požadovat po někom náhradu? Mám tuto skutečnost hlásit policii?
Na tuto otázku bylo již v podstatě odpovězeno výše, a to v obecné rovině. Majitel/provozovatel stáje odpovídá za škodu na vnesených, uložených věcech toliko v místech k tomu určených, pokud tedy bylo sedlo odloženo mimo místo k tomu jasně určené, bylo plně v dispozici majitele/uživatele sedla a tudíž v režimu jeho odpovědnosti.

Volat Policii ČR není na škodu, zejména i díky hodnotě sedla a teoretické možnosti zajištění pachatele trestného činu (u krádeže sedla se již nebude ve většině případů jednat o pouhý přestupek).

Co se týče nároku na pojistné plnění, zde se musí posuzovat vždy konkrétní případ, avšak i v případě, že by majitel sedla měl toto majetkově pojištěno, bude zde s největší pravděpodobností pro výplatu pojistného plnění chybět ono překonání překážky.

Dojde-li k vykradení sedlovny, mám jako majitel věci právo chtít náhradu po majiteli sedlovny/ustajovateli? Musím s ním mít sepsanou smlouvu?
Podmínky pro úspěšné vznesení nároku na náhradu škody byly již detailně popsány výše, proto jen stručně shrnu:

• Odcizená věc byla uložena v místě k tomu určeném
• Jedná se o věc, která je běžně odkládána v prostorách k tomu určených
• Nárok na náhradu škody byl uplatněn bezodkladně poté, co se poškozený o škodě dozvěděl (max. do 15 dnů)
• Neprokáže se úmysl, hrubá nedbalost poškozeného (např. úmyslné nebo přes urgence opakované ponechání otevřené sedlovny, atd.)

Smlouva s ustajovatelem nemusí být ohledně používání prostor k ukládání věci sepsána písemně, z právního hlediska plně postačí, že ustajovatel jasně vymezil prostory k odkládání věcí určené a klienti svým konkludentním jednáním tyto prostory využívají. Konkludentní jednání - majitel/provozovatel stáje vymezí prostor pro odkládání věcí a klienti toto akceptují - jezdecké vybavení tam pravidelně odkládají, tudíž se má za to, že obě strany jsou srozuměny bez dalšího s tím, k čemu příslušný prostor slouží.

Co když mi někdo poškodí nebo odcizí vlek zaparkovaný v areálu stáje? Mohu škodu vymáhat po majiteli stáje? Jaké je správné řešení dané situace?
Odpověď na tuto otázku je poněkud složitější a vyžaduje detailnější rozbor. Dle §2945 NOZ je na místě odpovědnost provozovatele hlídaných garáží nebo zařízení podobného druhu. Takovýto provozovatel by následně odpovídal za škodu na vozidlech a jejich příslušenstvích. V obecné rovině však nelze provozovatele jezdeckých areálů považovat rovněž za provozovatele hlídaných parkovišť, tudíž dle současné judikatury by v tomto případě s největší pravděpodobností majitel/provozovatel areálu neodpovídal.

Pokud by však k poškození zaparkovaného vleku došlo provozem konkrétního vozidla, samozřejmě nikoli vozidla, které vlek táhlo, pak by zcela jistě mohla být škoda nárokována z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (za předpokladu, že vozidlo a vlek nepatří stejnému majiteli, provozovateli, byť se nejedná o jízdní soupravu).

V případě odcizení nebo jiného poškození lze rovněž aplikovat havarijní pojištění, které však, jak již bylo uvedeno výše, bude vyžadovat protokol od Policie ČR.

Tolik tedy k obecným otázkám ohledně poškození či odcizení věcí v jezdeckém areálu. Ať už jste majitelem areálu nebo „jen" majitelem koně, snad vám tyto informace pomohly se v této problematice trochu zorientovat a zabezpečit své věci tak, aby byla škoda minimalizována. Pokud k ní ale přece jen dojde, je vhodné kontaktovat Policii ČR. V případě krádeže sedel vyšší hodnoty či přepravníků se již nejedná o pouhý přestupek.

Budete-li mít dotazy na podobná témata, napište nám do komentářů. Pokusíme se na ně odpovědět společně s odborníky na danou problematiku.
Ať se vám nikdy nic nestane!