Sed má být hluboký a klidný, aby koně nerušil v pohybu. S touto nebo podobnou větou se setkáte v každé učebnici jezdectví. Málokde se ale píše podrobněji o tom, jak přizpůsobit svůj sed mladému nebo zkaženému koni, jak tohoto sedu dosáhnout a jak si jej udržet.

Mladý kůň, který nikdy nic na svých zádech nenosil, má slabý hřbet a pod nezvyklým břemenem i potíže s rovnováhou. Aby jezdec koni nevadil v pohybu, musí být kolmý průmět jeho těžiště co nejblíže těžišti koně. Mladý kůň má těžiště blíže k předním nohám, proto není možné aby jezdec na mladém koni seděl kolmo, jak se obecně vyžaduje, ale jeho váha musí být mírně přenesena dopředu, aby neseděl příliš „za těžištěm" koně. To by mohlo mít za následek nadměrné zatížení hřbetu a zadních končetin, které by se mohlo projevit bolestivostí a nechutí koně jít živě dopředu.

Jezdec na mladém koni by měl za všech okolností dbát na to, aby koně nerušil v pohybu, jeho sed je lehce předkloněn (podle stupně výcviku), ruka je klidná a otěž lehce napjatá. Důležitost klidné ruky kladu u mladého koně na první místo. Jezdec toho musí docílit i za tu cenu, že se rukama opře o krk koně a tímto svoje ruce fixuje. Takto fixovaná ruka je však pro koně tvrdá, a proto je nutné, aby jezdec jemným pohybem prstů udržoval s koňskou tlamou stálý živý kontakt a nenechal koně tupě se o otěž opřít. Lehký tlak v udidle má také svůj význam, protože mladý kůň tuto "oporu" potřebuje. V případě, že nemá možnost si zvyknout na přilnutí nyní, kdy mu pomáhá, později, kdy už si dokáže poradit bez této opory, se učí přijmout přilnutí obtížněji.

Hlavním opěrným bodem jezdce jsou "uzavřená" kolena, tedy kolena, kterými se jezdec sice křečovitě nedrží (to brání uvolněnosti), ale má je přiložená a v případě potřeby jimi může zachytit náhlé změny směru nebo rychlosti, se kterými je nutno na mladém koni počítat. Holeně musí být jemně, ale trvale přiloženy (ve všech chodech) v místě za zadním okrajem podbřišníku, aby si mladý kůň na jejich přítomnost zvykl. Pobídka holení v podobě přerušovaného tlaku nesmí být příliš silná, aby na ni kůň nereagoval kopáním po holeni, ale ani tak slabá, že by unikla koňské pozornosti. Plnému sedu v klusu a cvalu se zatím raději vyhneme.

Zkušený kůň má již pevný a přiměřeně osvalený hřbet, který unese váhu jezdce. Jeho těžiště je více posunuté k zadním nohám, takže jezdec, který sedí v sedle kolmo, neruší koně v pohybu. Váha jezdce je maximálně soustředěna do sedacích kostí, takže i malé změny v náklonu může kůň bezpečně cítit a podle toho reagovat. Kůň je schopný rozložit váhu jezdce, přenést zatížení více na zadní nohy, čímž dojde k uvolnění předku a jeho chody tak získají na lehkosti.

Jezdec na zkušeném koni sedí kolmo a uvolněně ve všech chodech (lehký klus a stehnový sed je výjimkou). Ruka musí být opět zcela nezávislá na zbytku jezdcova těla. Pokud toho ještě není jezdec sám schopný, může si pomoci dvěma "záchytnými" body. Jedním tímto bodem je dotek loktu o bok těla a druhým bodem je dotek malíkové hrany ruky o přední okraj sedla. Pokud dokáže jezdec tyto dva body udržet a zároveň živě reagovat prsty, odmění ho kůň měkkým pohybem na přilnutí, který je východiskem pro jízdu s nezávislou rukou, drženou volně v prostoru nad kohoutkem koně.
Změna je i v držení holení. Nemyslím tím polohu, ta zůstává stejná, ale tlak, který byl u mladého koně koncentrován spíše do oblasti kolen (díky mírnému odlehčení hřbetu), se na zkušeném koni přesouvá níže do oblasti lýtka a kotníku. K tomuto dochází v souvislosti s tím, že jezdec přenese veškerou svou váhu na sedací kosti a neměl by se již ani náznakem předklánět. Sed se tím stane více vybalancovaný. Neznamená to, že by již jezdec neměl mít uzavřená kolena nebo se držet patou, ale že všechny jezdcovy impulsy jsou koni předávány tlakem lýtka, kotníku a jen v případech potřeby zesílené pobídky i patou. Důležité je, aby holeň i když nepobízí, byla lehce přiložena. Ztráta tohoto kontaktu je pro drezúrního koně jako zmizení Braillova písma pod slepcovými prsty.

A jak výše popsaného sedu dosáhnout? Na jízdárnách je možné často slyšet: "až se vyjezdíš, přijde to samo..." Nepřijde. Je potřeba na svém sedu pracovat přinejmenším stejně pečlivě jako na přípravě svého koně. Neustále se soustředit na polohu svých holení, klid svých rukou, narovnání zad a uvolněnost celého těla.
Nejlepší začátek je na lonži, kdy se nemusíme soustředit na nic jiného než bezchybný sed a cvičitel průběžně kontroluje jeho správnost. Ale i později, pokud sebelepší jezdec jezdí bez dohledu, dobré návyky se ztrácejí. Jediné, co tuto ztrátu může alespoň částečně kompenzovat, je věnování pozornosti tomu, kde právě leží naše holeň (cítím ve všech chodech na vnitřní straně svého kotníku teplo a dotek koňské kůže?), zda se nám nehýbe ruka (postará se dočasné snížení ruky k přední rozsoše o naši manikúru?), zda se nekulatíme v ramenou (mám v zorném poli krk koně nebo cestu před sebou?) a zda jsme uvolnění (pruží mi tělo ve všech částech tak jak má?). Zrcadla nebo i vlastní stín jsou našimi pomocníky při této sebekontrole.

Správný sed není všechno. Ani nejlepší uvolněný sed ještě neznamená, že dokážeme dostat koně na otěž (a udržet ho na ní), že budeme umět dát správnou pomůcku ve správný okamžik a tak bezchybně provést cviky a že koně dokážeme přimět ke kvalitním výkonům. Sed se zdokonaluje roky a zároveň je potřeba soustředit se na správné působení rukou, nácvik pomůcek a spoustu dalších důležitých věcí.

Ale přestože to není všechno, doslova vše na kvalitě a správném držení těla závisí. Nejen úspěch a sportovní kariéra dvojice, ale i pohodlí a ochota k práci našeho čtyřnohého partnera. Proto doporučuji všem, aby k tomuto tématu přistupovali s maximální odpovědností a nešetřili financí za trenéra. Později se tato investice každému mnohonásobně vrátí.

Příští téma: Mechanika pohybu

Příbuzné články:

• Proč mi kůň nerozumí I - Kroky při výuce nového cviku /7.12.2005/
• Proč mi kůň nerozumí - úvod /30.11.2005/

Proč mi kůň nerozumí

Podobné články

Proč mi kůň nerozumí VII - Nácvik správného kroku

26. 5. 2006 Katka Lipinská

V minulém díle jsme se zabývali základní charakteristikou kroku a zaměřili se na pobídky jezdce. Nyní se vrátíme zpět k porovnání mladého a zkušeného…

Proč mi kůň nerozumí

Proč mi kůň nerozumí VI - Krok

5. 5. 2006 Katka Lipinská

Dříve, než se dostaneme ke konkrétním cvikům, je třeba věnovat několik kapitol základním chodům koně, tedy kroku, klusu a cvalu. Krok je nejméně…

Proč mi kůň nerozumí