Na příkladu kroků 1 až 5 uvedeme, jak by se mělo s koněm pracovat při nácviku každého nového prvku. Protože rozdělení kroků 1 až 5 zahrnuje celý tréninkový mechanismus špičkového drezurního koně, je nutné si uvědomit, že zejména na mladé koně nemůže být aplikována celá škála výcvikových kroků a jen malá část opravdu talentovaných koní se dostane až k nácviku toho posledního.

Pokud máme splněny všechny podmínky pro to, abychom mohli začít s výukou nového cviku (podrobně rozebráno ve Vademecu v teoretických dílech o výcviku), postupujeme takto:

Krok 1 - pochopení cviku:

Jde nám jen o to, aby kůň pochopil, co po něm chceme. Nehledíme na přesnost a krásu, volíme ty nejsrozumitelnější pomůcky a dáváme je dostatečně výrazně, ne ale přehnaně. Snažíme se zajistit takové podmínky, aby kůň nebyl ničím rušen, soustředil se a je-li to možné, měl i svou motivaci cvik vykonat. S některými cviky je možné začínat ze země.

Prakticky:

Reagování na pobídku vpřed u remonty: vedle pobídky holení si pomůžeme hlasem nebo bičíkem a použijeme zkušeného koně jako vodiče. Neřešíme, zda kůň vykročil stranou, zvedl přitom hlavu a nezasahujeme otěžemi.
Podélné ohnutí na kruhu: vedle pomůcek váhou, sedem a holení oddálíme vnitřní ruku od krku tak, aby ji kůň viděl, nedbáme ještě příliš o pravidelné ohnutí, ale snažíme se, aby kůň dodržel tvar kruhu. Tolerujeme zpomalení ruchu, zvednutí hlavy apod.

Krok 2 - ochota k provedení:

Když kůň pochopí, začnou se pomůcky zmenšovat. Snažíme se o nenásilnost provádění daného cviku, uvolněnost těla a ztrátu křečovitosti. Stále ještě neřešíme rámec a tolerujeme chyby v přilnutí. Pomalu přecházíme na "běžné" podmínky.

Prakticky:

Reagování na pobídku vpřed u remonty: kůň by měl být schopen se rozcházet bez pomoci hlasu a bičíku a i tehdy, nemá-li před sebou vodiče. Stále neřešíme, jak vysoko má hlavu, ale chceme již, aby vykročil živě, ale beze spěchu a rovně.
Podélné ohnutí na kruhu: vnitřní ruka se čím dál méně oddaluje od krku. Kůň by již měl být schopen udržet se na kruhu. Poté, co zvíře nemá problém s tempem a neklade křečovitý odpor, začínáme vyžadovat ohnutí.

Krok 3 - přesnost provedení:

Když kůň provádí cvik lehce a bez výraznějšího odporu, můžeme se začít soustředit na přesnost, preciznost a správné ohnutí. Kůň by měl být na pomůckách.

Prakticky:

Reagování na pobídku vpřed u remonty: v této fázi by již kůň měl přicházet na přilnutí (ne na kolmici) a požadujeme přesnou, okamžitou, ale plynulou a neuspěchanou reakci na pomůcku. Pozice hlavy by měla již být víceméně ustálená, kůň by neměl jít proti pomůcce.
Podélné ohnutí na kruhu: kůň by již měl kráčet po linii kruhu v pravidelném ohnutí aniž bychom nějak výrazně hýbali rukama a neměl by klást odpor ohnutí.

Krok 4 - poslušnost:

Když kůň provádí cvik lehce, ochotně a přesně za těch nejvhodnějších podmínek, které mu pro trénink můžeme vytvořit, je vhodné občas cvičit i za ne zrovna optimálních podmínek, např. v přítomnosti cizích koní, v cizím prostředí, při větru, hluku apod.

Prakticky:

Tento krok je vlastně Krok 2 (ochota) cvičený za ztížených podmínek. Od koně požadujeme pouze ty cviky, které nejlépe umí a které nejsnadněji předvádí. Za každý správně provedený cvik koně zřetelně pochválíme. V případě chyby cvik znovu a v klidu opakujeme. NIKDY VŠAK KONĚ NETRESTÁME! Pokud se cvik koni 2x nepovede, potřetí ho již raději nezkoušíme a tuto lekci ukončíme. Intenzitu a dobu rušivých faktorů volíme rozumně a uváženě s ohledem na psychologické vlastnosti a temperament koně.

Je nutné si uvědomit, že každé závody nebo jiné veřejné vystoupení je vlastně zkouškou poslušnosti koně, a proto bývá téměř pravidlem, že kůň předvede nižší výkon, než na jaký jsme doma při tréninku zvyklí.

Krok 5 - shromáždění (a vzpřímení):

Naposledy vyžadujeme sebrání. Toto přichází tehdy, když už kůň nemá problém s rovnováhou, ohnutím ani s daným cvikem.

Prakticky:

Kůň předvádí daný cvik bez toho, aby se změnilo přilnutí nebo pozice hlavy, zcela přirozeně. Vnější pozorovatel má pocit naprosté nenásilnosti a chození "na myšlenku".

Jak již jsme se v úvodu zmínili, každý z těchto kroků může trvat velmi dlouho, od prvních krůčků pod sedlem k sebranému vykročení je několik let výcviku. Je ale potřeba nezapomínat na to, že ani kůň ve vyšším drezúrním výcviku, který se již v sebrání pohybuje celkem samozřejmě, není schopen hned nových cviků v precizním provedení a že tyto kroky je potřeba i tady dodržet, jen to snad zabere méně času.

Příští téma: sed

Příbuzné články:

• Proč mi kůň nerozumí - úvod /30.11.2005/

Proč mi kůň nerozumí

Podobné články

Proč mi kůň nerozumí VII - Nácvik správného kroku

26. 5. 2006 Katka Lipinská

V minulém díle jsme se zabývali základní charakteristikou kroku a zaměřili se na pobídky jezdce. Nyní se vrátíme zpět k porovnání mladého a zkušeného…

Proč mi kůň nerozumí

Proč mi kůň nerozumí VI - Krok

5. 5. 2006 Katka Lipinská

Dříve, než se dostaneme ke konkrétním cvikům, je třeba věnovat několik kapitol základním chodům koně, tedy kroku, klusu a cvalu. Krok je nejméně…

Proč mi kůň nerozumí