Licentační komise pro Shetland pony pracovala ve složení:

• MVDr. Jaroslav Dražan (prezident ASCHK),
• Luboš Kozák (inspektor chovu),
• Blahoslav Políček (tajemník ASCHK),
• Bc. Petra Šarochová (člen rady Plemenné knihy).

Jako člen komise si dovolím stručně shrnout průběh akce. V první řadě bych ráda poděkovala majitelům koní za vzornou přípravu a předvedení svých svěřenců.
Komise je rok od roku přísnější, což vyplývá z podstaty samotného šlechtění, kterou je zlepšování vlastností populace daného plemene. Hřebci se na tomto samozřejmě podílejí větší měrou než klisny, a proto by každý hřebec vybraný do plemenitby měl být „zlepšovatelem". U hřebců se hodnotí užitkový typ, stavba těla, končetiny a mechanika pohybu. Bezesporu by bylo hezké, kdyby plemenní hřebci byli ve všech čtyřech kritériích NAD PRŮMĚREM chovné populace plemene. Takových zvířat je však velmi málo, proto se při výběru hřebců snažíme tomuto ideálu alespoň přiblížit. Z výše napsaného vyplývá, že do chovu nemohou být vybráni hřebci, kteří mají v kterémkoli kritériu výrazné nedostatky, zároveň ale tento systém vyřazuje i hřebce, kteří jsou ve všech čtyřech hodnocených bodech PRŮMĚRNÍ.

K letošnímu ročníku hřebců lze obecně říci, že největším problémem byly vady na končetinách a ve stavbě těla a dále pak poměrně nevýrazná mechanika pohybu. Tři z vybraných hřebců byli v dobrém typu, i když s drobnými vadami na končetinách.

Hřebec Anaru v. Portma Zathe měl z těchto čtyř hřebců nejhorší končetiny, ale byl v dobrém typu a komisi přesvědčil především mechanikou pohybu v klusu. Tohoto hřebce lze doporučit na klisny, které jsou méně typické, avšak mají bezvadnou stavbu těla a končetin, cílem by mělo být především pracovně využitelné potomstvo, neboť tento hřebec má i sportovní výkonnost především v zápřeži.

Hřebec Halstock Milky Way, importovaný z velmi známého britského hřebčína, také neměl zcela bezvadné končetiny, ale byl ve velmi dobrém typu a z předvedených hřebců měl nejlepší sílu kostry, v pohybu bohužel nebyl příliš výrazný. Tohoto hřebce lze doporučit lehčím klisnám s dobrými končetinami a mechanikou pohybu.

Hřebec Scotty Permoník patřil mezi nejlepší předvedené hřebce. Na svůj věk je velmi vyspělý, ve velmi dobrém typu, s dobrou stavbou těla navíc s ojedinělou barvou hnědý roan. Vytknout mu lze snad je lehce sblížená hlezna. V mechanice pohybu byl dobrý, i když (Magda Skalická mi to snad promine) z chovu tohoto hřebčína již vzešli koně pohybově nadanější.

Poslední ze čtveřice hřebců, kteří licenci získali, byl hřebec Wietse v. Stal Hoekse Waard importovaný z NL. Pouze u tohoto hřebce komise neodhalila žádné vady na končetinách ani ve stavbě těla, navíc předvedl nejlepší mechaniku pohybu v klusu, v kroku bohužel již tak excelentní nebyl a především musíme tomuto hřebci vytknout typ, ve kterém hřebec příliš neodpovídá plemeni Shetland pony. Hřebce lze doporučit pro šlechtění jezdecky využitelných Shetlandů, především na klisny v dobrém typu, které mají drobné odchylky ve stavbě těla či končetin.

Třem hřebcům, kteří neuspěli, musím vytknout především nedostatky na končetinách a sílu kostry. Žádný z hřebců neměl vyloženě hrubé vady, spíše bych řekla, že se jednalo o běžné nedostatky, bohužel ale ve všech hodnocených kritériích.
Všichni hřebci prokázali velmi dobrý charakter, a tak věřím, že i ti neúspěšní najdou své uplatnění jako milí společníci svých majitelů nebo dokonce jako zápřahoví či jezdečtí poníci.

Těm zlicentovaným přeji mnoho kvalitních klisen a ještě jednou děkuji všem majitelům za profesionální přípravu a předvedení, licentační komisi za pečlivé posouzení jednotlivých koní a manželům Kadlecovým za pohostinnost a bezvadné zázemí.