Účast dvouletých koní v dostizích je dlouhou řadu let předmětem odborných i laických debat kolem jejich dostihové kariéry, zdraví i celkové kvality života. Obecně se má za to, že trénink a dostihový provoz nedospělých koní musí nutně způsobovat poškození mladého organismu. Nevyhnutelným důsledkem tedy bude i předčasné opotřebení, mající za následek dostihovou kariéru kratší, než by mohla být, začalo-li by se s tréninkem a dostihy později. Tyto domněnky ovlivnily v Austrálii veřejné mínění natolik, že se dostihy dvouletých začal zabývat Senátní výbor pro welfare zvířat, jako možným závažným problémem.

Odpůrci dostihů dvouletých koní poukazují na fakt, že imaturita činí tuto kategorii více náchylnou ke zranění, což prokázala řada výzkumů, zejména při tréninku a dostizích dvouletých koní s neuzavřenými radiálními růstovými zónami, což mělo za následek karpální deformity i předčasné opotřebení šlach. Současně s tím však byly publikovány i práce, které vyvracejí prvoplánové hypotézy spojující automaticky dostihy nedospělých koní s nevyhnutelnými problémy postavené pouze na domněnce, „že to tak prostě musí být". Jednalo se však většinou o malé soubory anebo tyto skutečnosti vyplynuly z prací, jejichž hlavní cíl byl jiný.

Studie Veterinární fakulty University v Sydney byla proto koncipována jako zjištění závislosti délky dostihové kariéry na věku, ve kterém byl absolvován první start. Studie zahrnovala 117 088 koní narozených po 1. dubnu 1998 a běhajících dostihy v období od 1. srpna 2000 do 22. února 2011 na území Austrálie, tedy v období 10 let. Výsledky jsou překvapující, neboť nejenže nepotvrzují obecně zažité předpoklady o časném zařazení do dostihového provozu jako faktoru zkracujícím dostihovou kariéru, ale dokládají opak.

Faktory jako začátek kariéry ve dvou letech, vyšší počet startů ve dvou letech a delší distance těchto dostihů byly spojeny s delším trváním dostihové kariéry.

Riziko předčasného ukončení kariéry se, oproti obecnému přesvědčení, zvyšuje s věkem, při kterém kůň absolvuje první start.

Ačkoli autoři v diskuzi upozorňují na některé vlivy, které nebylo možno v práci zohlednit, je zřejmé, že teze o tréninku dvouletých, jako faktoru primárně zkracujícím použitelnost koně, byla vyvrácena. Při úvahách o příčině tohoto jevu je třeba si uvědomit, že hlavním rizikem se jeví spíše samotné zařazení koně do dostihového provozu než jeho věk. Největší riziko poškození přichází při prvních startech a postupně se snižuje. V této souvislosti se zdá, že dvouletí koně lépe snášejí přechod do plné dostihové zátěže z důvodu adaptačního optima, v němž se časově nacházejí. Adaptace dospělého koně na podmínky dostihové zátěže je podstatně náročnější a přináší s sebou potenciálně závažnější zdravotní rizika. Se zvyšujícím se věkem při zařazení do dostihového provozu se zvyšuje incidence určitých typů zranění. Podle jedné z prací rovněž u těchto koní vzrůstá riziko úmrtí na dostihové dráze.

Přestože škodlivý účinek dostihů na dvouleté koně nebyl prokázán, je třeba zdůraznit, že by tento fakt neměl být v žádném případě povzbuzením k tréninku ještě mladších koní. Naopak je nezbytné věnovat pozornost stupni vývoje a zralosti každého jednotlivého dvouletého koně před jeho prvním startem, ať již zootechnickým zhodnocením vývoje patřičných znaků, tak i rentgenologickým vyšetřením stupně uzavření radiálních růstových zón. Současná pozornost věnovaná těmto aspektům dokumentuje vysokou úroveň australského chovu a dostihového provozu, a můžeme ji považovat za jeden z důležitých faktorů, přispívajících k takto příznivému výsledku zmíněné studie.

Použitá literatura:

Velie, B. D., Knight, P. K., Thomson, P. C., Wade, C. M. and Hamilton, N. A. (2013), The association of age at first start with career length in the Australian Thoroughbred racehorse population. Equine Veterinary Journal, 45: 410-413.

Vzhledem k autorským právům není možno zveřejnit originální studii. Je však možno zaslat zájemcům kopii na vyžádání.
jan.filla@volny.cz