Pohled na zelené pahorky travnaté vnímáme jako pohled veskrze idylický. Travní hmota ale je schopna naše koně nejen živit, ale i otravovat. Skutečně je tomu tak - i ty nejzelenější a na pohled krásné a zdravé pastviny totiž mohou být kontaminovány toxickými sekundárními metabolity vláknitých hub, které představují podceňované riziko pro zdraví mnoha druhů zvířat, koně zákonitě nevyjímaje. To, že i toto nebezpečí je realita, naznačují výsledky mnoha dostupných studií, včetně aktuální studie Univerzity veterinárního lékařství ve Vídni. Zvláště znepokojivé je pak zjištění, že změna klimatu tento problém nejspíše jen umocní a na lepší časy se nám proto nejspíše neblýská...

Mykotoxiny

Doba, kdy jsme si dělali starosti výhradně s plísněmi, které jsou pouhým okem viditelné, je zřejmě nadobro ta tam. Dnes již víme, že sekundární metabolity vláknitých hub (plísní) produkují celou řadu mykotoxinů, z nichž mnohé jsou silně toxické. V našich klimatických podmínkách jsou dominantním druhem plísně rodu Fusarium, především pak Fusarium graminearum. Tyto mikroskopické plísně žijí saprofiticky na různých substrátech, nevyužívají fotosyntézu a prosperují na celém povrchu rostliny, tedy celém stéblu, přičemž jejich preferovaným substrátem jsou chovateli koní tolik oblíbené jílky. Vhodným substrátem pro plísně tohoto rodu ale není jen zelená hmota na pastvinách, ale i obilí, tedy zrno, seno a sláma. Běžnými saprofytickými houbami produkujícími mykotoxiny jsou Aspergillus, Claviceps, Stachybotrys, Fusarium a Penicillium. O účincích Aspergillus, Stachybotrys a Penicillium a jejich mykotoxinů na koně jsou k dispozici pouze omezené nebo žádné informace - většina výzkumů týkajících se interakcí mezi houbami a hospodářskými zvířaty a koňmi byla v současné době provedena na rodu Fusarium. 

Je nutné si uvědomit, že problematika působení mykotoxinů a řešení následků intoxikací u hospodářských zvířat a koní je problematikou celosvětovou, velmi rozsáhlou a složitou a vyžaduje další intenzivní výzkum. Mnoho toho o ní totiž bohužel stále ještě nevíme.

Mykotoxiny – co způsobují a jak účinkují

Velmi dobře jsou v současné době popsány účinky mykotoxinů po akutní expozici, ovšem častá je také expozice chronická, a to nejen při požití kontaminovaných krmiv, ale také inhalační cestou. Vlivy na organismus jsou proto variabilní, ne zcela prozkoumané a často klinicky obtížně odlišitelné od jiných onemocnění. I proto jsou mykotoxiny mimořádně silným nepřítelem. A co víc - odstranění mykotoxinů z krmiv a potravin je velmi náročné a kompletní likvidace plísní a mykotoxinů je prakticky nemožná. V případě podezření je proto nutné odstranit veškeré závadné krmivo/stelivo, stáhnout koně z kontaminovaných pastvin.

Pro koně jsou nejnebezpečnějšími mykotoxiny trichotheceny a fumonisiny. Ačkoli účinky mykotoxinů na koně nejsou ve vědecké literatuře ještě dobře zdokumentovány, v terénních situacích se zjevné problémy s mykotoxiny zdají být významné, a to po celém světě. Výzkumy naznačují, že již při velmi nízké úrovni kontaminace ovlivňují mykotoxiny imunologický a trávicí systém a také reprodukci. Přímá souvislost ale zřejmě bude existovat i u kolik, přestože kauzální účinky jsou prozatím nejasné. 

Trichotheceny

Právě tyto mykotoxiny jsou produkovány především rodem Fusarium. Tyto plísně se velmi dobře adaptují na různé podmínky – na chlad i střídání teplot. Substrátem, na kterém rod Fusarium prosperuje, jsou v našich podmínkách obilniny, traviny, ale i luštěniny nebo zelenina. Mykotoxiny tento rod produkuje v polních podmínkách, při růstu rostlin.

V kontaminovaných krmivech je obvykle nacházíme v kombinaci (více trichothecenů, dokonce i více mykotoxinů produkovaných Fusarii). Tato synergie zvyšuje toxicitu každého mykotoxinu v přítomnosti ostatních, přičemž se zdá, že kombinace bohužel způsobují v organismu větší poškození, než jeden druh mykotoxinu sám o sobě. Trichotheceny vyvolávají mnoho otrav a onemocnění, jsou velmi rychle absorbovány do krevního oběhu, metabolizovány a rychle (za 1–3 dny) vyloučeny močí a výkaly. Nevytvářejí rezidua ve tkáních. Jsou toxické pro sliznici trávicího traktu, poškozují kostní dřeň a mízní uzliny a také kůži. Úhyn zvířete je obvykle spojen s vyčerpáním, podvýživou a následnou infekcí.

Klinické příznaky způsobené otravou trichotheceny:

• nechutenství
• pokles hmotnosti
• zpomalení růstu
• průjem
• pokles imunity
• zvýšený výskyt infekčních onemocnění
• krvácení do a ze sliznic
• dermatitidy

Fumonisiny

Také tyto mykotoxiny jsou produkovány rodem Fusarium. Častěji vyvolávají zdravotní problémy v oblasti Středozemního moře a v USA než u nás, ale jistota v této souvislosti na místě není. Typickým substrátem je kukuřice. Nejcitlivějšími druhy k otravě fumonisiny jsou kůň a prase.

U všech druhů zvířat dochází po požití k poškození jater. U koní je navíc poškozen mozek, kdy dochází k nekróze bílé hmoty mozkové. Důsledkem působení těchto mykotoxinů je onemocnění ELEM (equinní leukoencefalomalacie), které vyvolává měknutí a ztekucení mozku. U koní dochází k rychlému rozvoji silných příznaků po delší době (2–3 týdny) zkrmování zaplísněného krmiva. Nejprve nejsou změny zdraví dlouho patrné, ale jakmile se příznaky objeví, pak obvykle během 1–2 dní nastává smrt. Je popisováno nechutenství, útlum, porucha kordinace, neochota k pohybu, paralýza pysků a jícnu, slepota, ulehnutí, křeče a úhyn, někdy i žloutenka z postižení jater. Při patologickém vyšetření zjištujeme poškození jater, u koní houbovitý až tekutý mozek. Léčba této otravy je pouze podpůrná a málokdy úspěšná. Obvykle končí smrtí.

Výsledky výzkumu

Problematika mykotoxinů v potravinách a krmivech nabývá v posledním desetiletí na významu. Pro lepší představu o aktuální situaci se na danou problematiku zaměřila studie, kterou před nedávnem zveřejnila Univerzita veterinárního lékařství ve Vídni. Výzkum měl za cíl vyhodnotit výskyt a koncentrace široké škály mykotoxinů, fytoestrogenů a dalších sekundárních metabolitů na rakouských pastvinách.

V rámci studie byly od dubna do října 2019 odebírány reprezentativní vzorky na 18 rakouských mléčných farmách (jeden reprezentativní vzorek na farmu). Po přípravě byly tyto vzorky analyzovány pomocí hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením.

Na pastvinách, které se staly předmětem zájmu, byly detekovány směsi mykotoxinů, nových typů (vznikajících) mykotoxinů a fytoestrogenů. Vzhledem k jejich integraci do krmivového řetězce, nehodnotitelným toxikologickým interakcím a možnosti přenosu do živočišných produktů představují tyto směsi toxinů zdravotní riziko jak pro zvířata, tak i člověka a tato problematika si proto výhledově zasluhuje vyšší míru pozornosti.

Studie identifikovala na těchto osmnácti pastvinách celkem 68 škodlivých látek – zjištěno bylo široké spektrum mykotoxinů, fytoestrogenů a sekundárních metabolitů. Přestože koncentrace jednotlivých houbových toxinů a metabolitů byly obecně nízké (často méně než 200 mikrogramů / kg sušiny), celková koncentrace metabolitů hub na jednotlivých pastvinách mohla dosáhnout přes 6 000 mikrogramů / kg sušiny. 

Při podrobném pohledu tato získaná data ukazují, že dominantním druhem zde byly plísně rodu Fusarium. Pozornost by ale měla být věnována i zjištěným vysokým hladinám námelových alkaloidů a alternarií. Námelové alkaloidy, které jsou většinou přítomny v trávě, senu a dokonce i jeteli, vyvolávají reprodukční potíže – klinické příznaky jsou různé (prodloužená březost, dystokie, edematózní placenty a slabé nebo mrtvé hříbě). Riziko není nevýznamné a možnost dlouhodobé expozice zvířat na pastvinách – spolu se současným výskytem různých mykotoxinů – představuje podhodnocené riziko pro pasoucí se zvířata, tak i člověka.

Produkci sekundárních metabolitů hub a rostlin v zásadě ovlivňují různé biologické (např. druhy, odrůda, věk rostliny, parazitní a symbiotické interakce) a geoklimatické faktory (teplota, relativní vlhkost, srážky, zeměpisná šířka a nadmořská výška). Nejvlivnějším faktorem se však ukázala teplota okolí. Výzkum doložil, že počet metabolitů hub rostl lineárně s rostoucí teplotou a průměrné denní teploty nad 15 °C spustily exponenciální zvýšení koncentrací metabolitů Fusarium, námelových alkaloidů, ale i další vřeckovýtrusné houby, jako je čerň střídavá (Alternaria alternata). Přičemž platí, že Alternaria alternata je jeden z nejvýznamnějších druhů hub způsobujících alergické reakce dýchacího ústrojí.

Čerň střídavá (Alternaria alternata)

Údaje, které studie shromáždila, naznačují, že přítomnost mykotoxinů na našich pastvinách je realitou, přičemž platí, že dominantní vliv na rozmanitost a úroveň kontaminace toxických houbových metabolitů na pastvinách má teplota okolí. Klimatické změny tedy zřejmě ovlivní i zdraví našich pastvin, přičemž smutným paradoxem je skutečnost, že pro plísně rodu Fusarium byly po dlouhou dobu jistým omezením kyselé deště, které jsou ale dnes již minulostí.

Řešení jsou jen omezená

Výzkum účinků mykotoxinů na koně je bohužel stále ještě v plenkách. Mykotoxiny ale jsou tichými, nenápadnými a především neviditelnými zabijáky. Pokud chcete mít jistotu, že váš chov koní není v ohrožení, nabízí se v současné době jen velmi omezená řešení. Tím jediným možným je zařazení účinných vyvazovačů mykotoxinů do doplňkových krmných směsí. Bez této prevence se naši koně s mykotoxiny nejspíše dříve nebo později setkají a budou v ohrožení. Už proto, že koňovití jsou jako zvířata monogastrická považováni za citlivější na mykotoxikózu nežli přežvýkavci.

Fusarium graminearum segmentované spory

Pokud se ale rozhodnete vyvazovač mykotoxinů využívat, důležité je vědět, podle jaké metodiky se prováděly testy účinnosti. Na trhu je široká škála vyvazovačů a ne všechny jsou srovnatelně účinné. V některých obchodních materiálech doprovázejících komerční produkty se hovoří o účinnosti od 90–100 %, a to přestože na tyto hodnoty se produkty dostat nemohou. Takové výsledky jsou dosahovány při jednoduchých analýzách in-vitro bez jakékoli reálné situace v trávicím traktu koní a hodnoty jsou proto nevěrohodné. Uvěřitelnější jsou takové produkty, které zaručují účinnost na DON okolo 40 % a účinnost na FUM okolo 50–60 %. Bohužel i zde je na místě jistá opatrnost – výrobci používají k navázání mykotoxinů pojiva různých typů (např. pojiva na bázi jílu, extrakt z buněčné stěny kvasinek) a dlouhodobé účinky těchto pojiv na zdraví jsou prozatím nejasné.

V boji s mykotoxiny je v současné době jediným účinným řešením prevence. Je tedy vhodné zohlednit následující doporučení:

• Zajistit koním vysoce kvalitní seno v dostatečném množství, aby se omezila konzumace slámy – vyšší pravděpodobnost kontaminace
• V případě podezření odebrat kontaminovaná krmiva, podestýlku
• Vysokobřezím klisnám zamezit v přístupu k žitné slámě – vyšší pravděpodobnost kontaminace 
• Při podezření ihned zamezit koním v přístupu na kontaminované pastviny
• Pastviny a plochy, z nichž se sklízí seno, by měly být využívány/posekány před květem
• Zařadit do KD inaktivátor mykotoxinů s velkým rozsahem účinnosti a prokázanou spolehlivostí – prevence je jediné účinné řešení v boji s mykotoxiny, doporučuje se každodenní zařazení deaktivátoru mykotoxinů do krmné dávky 

Kontaminace mykotoxiny je za určitých podmínek prostředí nevyhnutelná. Akutní mykotoxikózu obvykle lze diagnostikovat, ale často je obtížně řešitelná a i smrtelná. Hlavním problémem mykotoxinů je skutečnost, že jejich toxicita, díky synergickému účinku, ovlivňuje zdraví koní i na velmi nízkých úrovních, přičemž prevence je prozatím jediným účinným řešením. 

 

Použité zdroje

• Felipe Penagos-Tabares, Ratchaneewan Khiaosa, Veronika Nagl, Johannes Faas, Timothy Jenkins, Michael Sulyok, Qendrim Zebeli. Mycotoxins, Phytoestrogens and Other Secondary Metabolites in Austrian Pastures: Occurrences, Contamination Levels and Implications of Geo-Climatic Factors.
• Kyle E. NEWMAN. 2006. Effects of mycotoxins in the equine – what we know and what we do not know. The World Mycotoxin Forum, the fourth conference November 6-8, 2006, Cincinnati, Ohio, USA.
• M.B. GENTER, W.M. HAGLER, J.A. HANSEN, B.A. MOWREY, F.T. JONES, M.H. POORE, and L.W. WHITLOW. Effects of mycotoxins on horse health and productivity. http://www.ces.ncsu.edu/gaston/Agriculture/mycotoxins/mycohorse.html, consulted the 10/10/2007.
• WRIGHT. 2005. Molds, mycotoxins and their effect on horses. http://www.omafra.gov.on.ca/english/livestock/horses/facts/info_mycotoxin.htm, consulted the 03/04/2007.
• B. WRIGHT. 2004. Common plant poisonings of horses and their investigation. http://www.omafra.gov.on.ca/english/livestock/horses/facts/info_plantpois.htm, consulted the 10/10/2007.
• Dr. Bob Wright -Veterinary Scientist/OMAFRA (Government of Ontario, Ministry of Agriculture, Food and Rural Affairs), Molds, Mycotoxins and Their Effect on Horses, 3/12/2008. https://en.engormix.com/mycotoxins/articles/molds-mycotoxins-their-effect-t34104.htm
• FAKULTA VETERINÁRNÍ HYGIENY A EKOLOGIE, Ústav ochrany zvířat, welfare a etologie. PharmDr. Zuzana Široká, Ph.D. Prof. MVDr. Zdeňka Svobodová, DrSc., Mgr. Petr Maršálek, Ph.D., MVDr. Nikola Hodkovicová, MVDr. Josef Václavík: Poruchy zdraví související s otravami zvířat, 2018