José Pimenta a jeho kolegové z portugalské univerzity Trás-os-Montes e Alto Douro ve Vila Real analyzovali orální gramnegativní mikroflóru, kterou získali ze stěrů dásní třiceti zdravých koní obojího pohlaví a různého věku (sedmnácti jedinců plemene lusitano, pěti teplokrevníků, pěti kříženců, jednoho arabského koně, jednoho fríského koně a jednoho zástupce plemene sorraia). Vzorky byly kultivovány v selektivních médiích a testovány na antimikrobiální citlivost. Všichni koně, účastnící se studie, neměli žádné systémové nebo orální onemocnění, ani neměli nasazenou systémovou nebo lokální antimikrobiální léčbu.

Ve vzorcích bylo identifikováno celkem padesát pět gramnegativních izolátů, z nichž 89,5 % bylo zoonotických (přenosných mezi druhy) a 62 % z nich bylo schopných infikovat člověka. Mezi zástupci gramnegativních bakterií jsou patogeny, které jsou obecně považovány za nebezpečnější než zástupci skupiny grampozitivních bakterií. Důvod je spatřován v některých komponentech jejich buněčné stěny, zejména pak jejich v liposacharidové vrstvě.

Čtyřicet osm izolátů (tedy 96 %), bylo odolných vůči více léčivům. Fenotypová rezistence byla více či méně výrazná, a to v závislosti na třídě antibiotik. Nejvyšší míra rezistence byla zjištěna u makrolidů (skupina léčiv, převážně antibiotik), která dosahovala 81,8 %. U beta-laktamových antibiotik byla rezistence 55,4 % a u chinolonových širokospektrálních antibiotik byla míra rezistence 50 %. Nižší míra rezistence byla zjištěna u sulfonamidů (27, 3 %) a tetracyklinu a amfenikolu (oba 30,9 %). Celkem 51,5 % izolátů vykazovalo rezistenci také na karbapenemy, což je speciální třída beta-laktamových antibiotik, která jsou široce používána jako léčiva díky svému komplexnímu antimikrobiálnímu spektru účinku.

Výsledky studie ukazují, že koňská orální mikroflóra obsahuje zoonotické (schopné přenosu mezi druhy) a potenciálně patogenní kmeny, přičemž možným přenosovým médiem jsou sliny. Celková antimikrobiální rezistence bakterií obsažených v analyzovaných vzorcích koňských slin je zvláště znepokojivá a to vzhledem k nedostatku antimikrobiálního kontaktu u koní zařazených do studie.

Studie také potvrzuje již předchozí zjištěná hodnocení kousnutí koněm jako problém veřejného zdraví. Koňské sliny totiž mohou přenášet vysoce odolné a zoonotické kmeny, které mohou vést k nebezpečným a život ohrožujícím infekcím. Je třeba si uvědomit, že 3–4,5 % úrazů souvisejících s koňmi je způsobeno koňským kousnutím. Tato kousnutí mohou přenášet původce zoonóz, a přestože rány zpočátku vypadají neškodně, velká část jich přechází do stavu infekce se závažnými komplikacemi.

Z této a podobných studií vyplývá, že při kontaktu s koňskými slinami je třeba důsledně dodržovat příslušná hygienická pravidla a pravidla biologické bezpečnosti. Antibiotická rezistence je totiž skutečně velký problém, a to nejen v humánní medicíně. V posledních letech se stále častěji objevují multirezistentní kmeny bakterií, na které nepůsobí žádná běžně dostupná antibiotika. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se antimikrobiální rezistence stala jedním z nejpalčivějších zdravotních problémů naší doby, protože rezistence vůči běžně a málo používaným antimikrobiálním látkám vzrostla a může mít život ohrožující následky. Problém je umocněn nedostatkem nově prozkoumaných a schválených tříd antibiotik pro veterinární medicínu a zejména pro koně.

Pokud tedy krmíte své koně z „úst do úst“, zahrnujete ho polibky nebo se dostanete do úzkého kontaktu s koňskými zuby, berte na vědomí, že jistá míra rizika existuje. Milujte svého koně, ale raději s jasnou hlavou, čistýma rukama a s alespoň mírným odstupem!

Použitý zdroj:

The study "Equine Gram-Negative Oral Microbiota: An Antimicrobial Resistances Watcher?"
by José Pimenta, Ana Rita Pinto, Maria José Saavedra and Mário Cotovio was published in the journal 'antibiotics' on April 21, 2023 and can be read in the original English version here become.