Autorka původního textu: Alexandra Beckstett

Seminář Americké asociace veterinární praxe se konal 5.-9. prosince 2015 v Las Vegas. Řady studentů, veterinárních lékařů a dalších zájemců o obor vyslechly nejnovější poznatky z oblastí chirurgie, medicíny a reprodukce. Tématu reprodukce se ujal Terry Blanchard, DVM, MS, Dipl. ACT a popsal různorodá témata, od léčby klisen prostaglandinem po kvalitu spermatu hřebců.

Snížené krevní zásobování dělohy může vést k neplodnosti klisen

Krvení dělohy se pravidelně mění v závislosti na fázi estrálního cyklu. Vědci z kalifornské univerzity porovnali krevní oběh dělohy a její prokrvení u mladých zdravých klisen, oproti starším klisnám se zhoršenou plodností. Ty trpěly vaskulární degenerací, což je stav, při kterém degenerují cévy děložní stěny. Dochází ke změnám elastické složky ve stěně cévy, cévy jsou narušené a tím se snižuje průtok krve dělohou. U starších klisen je tedy celkové prokrvení dělohy horší a v důsledku toho dochází, ve srovnání s mladými plodnými klisnami, ke snížené plodnosti, a to bez ohledu na fázi estrálního cyklu. Vědci také zaznamenali, že ani v průběhu říje, kdy je krvení dělohy fyziologicky zvýšené, se krevní průtok u starších klisen nezvýšil.

„Výsledkem této studie je tedy fakt, že příčinou snížené plodnosti nebo celkové neplodnosti může být snížení krvení dělohy u klisen s vaskulární degenerací. Předpokládá se také, že tento faktor může přispět k rozvoji endometritidy vyvolané připouštěním, ke zpomalení samočistící schopnosti dělohy (běžný proces po připouštění, kdy se děloha zbavuje semene a produktů fyziologického zánětu, který doprovází připouštění), a potenciálně i k rané embryonální nebo fetální mortalitě," shrnuje Blanchard.

Esteller-Vico A, Liu IK, Vaughan B, et al. Effects of vascular elastosis on uterine blood flow and perfusion in anesthetized mares. Theriogenology 2015 Apr 1;83(6):988-94.

Podávání nesteroidních protizánětlivých léků může způsobit selhání ovulace

Nesteroidní protizánětlivé léky (dále jen NSAID - non-steroidal anti-inflammatory drugs, např. Flunixin, Equipalazone, pozn. překl.) používají veterinární lékaři k léčbě různých onemocnění u koní. Výsledky dvou nových studií však ukazují, že tyto léky mohou negativně ovlivnit reprodukční aktivitu klisen. V další studii popsané Blanchardem totiž brazilští vědci vyhodnotili, jak dva druhy NSAID ovlivnily vývoj folikulů těsně před ovulací.

Studovali 11 klisen po dobu tří po sobě jdoucích říjových cyklů: první cyklus sloužil jako kontrolní, při druhém klisny dostaly standardní terapeutické dávky fenylbutazonu, a ve třetím standardní terapeutické dávky meloxicamu. Výzkumný tým zjistil, že všechny klisny při kontrolním cyklu ovulovaly podle očekávání, zatímco po podání meloxicamu ovulovala pouze jedna a po fenylbutazonu dvě. U obou těchto léčiv vědci na ultrazvuku zpozorovali hemoragické anovulační folikuly (folikuly, které neuvolňují vajíčka, a ta proto nemohou být oplodněna). „Podávání NSAID může vést ke vzniku těchto hemoragických anovulačních folikulů," říká Blanchard. Zmínil také, že humánní studie na ženách, na laboratorních zvířatech a na klisnách ukázaly, že na vznik anovulačních folikulů má vliv i časování a dávkování těchto léčiv. „Zda by zastavení podávání NSAID v průběhu říje vedlo k eliminaci tohoto potenciálního problému, to zatím nebylo předmětem studií."

Lima AG, Costa LC, Alvarenga MA, et al. Does Clinical Treatment with Phenylbutazone and Meloxicam in the Pre-ovulatory Period Influence the Ovulation Rate in Mares? Reprod Domest Anim. 2015 Oct;50(5):771-5.

Podávání prostaglandinu může vyrušit účinky flunixinu na ovulaci

Ve výše popsaných studiích bylo prokázáno, že NSAID vedou ke snížení produkce prostaglandinů. Prostaglandiny jsou hormony, které představují nezbytnou součást signální kaskády vedoucí k ovulaci a tím otevírají cestu pro potenciální březost. V případě zablokování kaskády k ovulaci nedochází a klisna zabřeznout nemůže. Další Blanchardem popsaná studie realizovaná ve Španělsku se tedy snažila zjistit, zda by podávání syntetického analogu prostaglandinu mohlo tyto účinky NSAID zvrátit. Tým podával flunixin meglumin (konkrétně přípravek Banamine) pěti klisnám v průběhu dvou říjových cyklů. V léčebném cyklu aplikovali NSAID vždy 12 hodin po aplikaci lidského choriového gonadotropinu (který se běžně používá k vyvolání ovulace), po dobu 36 hodin.

V 32. hodině vědci aplikovali do folikulu prostaglandiny (aplikace se provádí u mírně sedované klisny injekčně, skrze stěnu pochvy, za pomoci transvaginální sonografie, pozn. překl.). V kontrolním cyklu pak takto místo prostaglandinů byla podána voda. Vědci inseminovali klisny ve třech kontrolních a třech léčebných cyklech. Všechny klisny po podání prostaglandinu ovulovaly podle plánu, v případě aplikace vody však ovulovala pouze jedna z pěti. Zabřezly pouze prostaglandinem ošetřené klisny. Tým tak dospěl k závěru, že intrafolikulární léčba prostaglandiny překonala negativní účinky flunixinu na ovulaci.

Blanchard však dodává, že mimo klisen, které opakovaně neříjí kvůli tvorbě anovulačních folikulů, nevidí klinické použití této metody moc reálně. „Ve chvíli, kdy se zjistí hemoragický folikul, už bude pravděpodobně moc pozdě pro použití této léčby," říká.

Martínez-Boví R, Cuervo-Arango J. Intrafollicular treatment with prostaglandins PGE2 and PGF2α inhibits the formation of luteinised unruptured follicles and restores normal ovulation in mares treated with flunixin-meglumine. Equine Vet J. 2014 Dec 1.

Vliv načasování podání prostaglandinu na plodnost

Další skupina vědců ze Španělska a Jižní Ameriky se snažila zjistit, jaký efekt na plodnost klisen má délka intervalu od podání prostaglandinu do následující ovulace. Použili data ze dvou chovných stájí: ze zařízení pro embryotransfer v Jižní Americe, kde pozorovali kvalitu embryí po inseminaci čerstvým spermatem, a stáj amerických klusáků v Evropě, kde zjišťovali míru zabřeznutí po inseminaci zmraženým spermatem.

Všem klisnám byl před inseminací podán prostaglandin. Tým rozdělil data z těchto farem do tří skupin - klisny, které ovulovaly dříve než za šest dní po podání prostaglandinu, na ty, které ovulovaly do šesti až osmi dnů a třetí tým tvořily klisny, které ovulovaly za více než osm dní - stejně jako kontrolní skupina, které prostaglandin podán nebyl. Tým zjistil, že čím kratší byl interval od podání prostaglandinu do ovulace, tím byla úspěšnost zabřeznutí menší a kvalita embryí horší. Protože u klisen, které ovulují brzy po podání prostaglandinu, je menší pravděpodobnost že zabřeznou, veterinární lékaři by mohli tento fakt adekvátně zohlednit při řízení reprodukce takových klisen.

Cuervo-Arango J, Mateu-Sánchez S, Aguilar JJ, et al. The effect of the interval from PGF treatment to ovulation on embryo recovery and pregnancy rate in the mare. Theriogenology. 2015 May;83(8):1272-8.

Chov klisen v nestresovém prostředí může zlepšit míru porodnosti

V jedné studii vědci zjistili, že snížení sociálního stresu, například udržováním klisen venku a ve stabilním stádě, může zvýšit úspěšnost reprodukce a snížit ranou embryonální mortalitu.

„Někdy v přístupu ke klisnám stačí jen selský rozum, aby došlo k velkým změnám v reprodukčním výsledku," začal Blanchard. Popsal studii z Brazílie, ve které se vědci snažili zjistit, zda různé přístupy k chovu koní ve vztahu k jejich životní pohodě ve skutečnosti ovlivňují a zvyšují míru porodnosti. Hodnotili 1 206 nezabřezlých a březích plnokrevných klisen v průběhu 10 reprodukčních sezón. Klisny byly rozděleny na „stresované" a „relaxující". Relaxující klisny byly ve stálých menších skupinách venku (žádné klisny nebyly do skupiny přidány ani z ní odebrány) a nebyly nijak jinak stresovány. Stresované klisny byly přes noc v boxech, na pastvinách přes den ve větších skupinách a v době říje prubovány hřebcem těsně před palpačním a ultrazvukovým vyšetřením.

Výsledky studie poukazují na vliv prostředí, jelikož nezabřezlé klisny v relaxující skupině měly výrazně vyšší sezónní míru zabřeznutí než nezabřezlé klisny ve stresované skupině. Březí klisny v relaxující skupině měly vyšší míru zabřeznutí na cyklus. Jak nezabřezlé, tak březí klisny v relaxující skupině vykazovaly nižší výskyt rané embryonální mortality. „Snížení sociálního stresu může zvýšit efektivitu reprodukce a snížit procento rané embryonální odúmrti," shrnul poznatky Blanchard.

Malschitzky E, Pimentel AM, Garbade P, et al. Management Strategies Aiming to Improve Horse Welfare Reduce Embryonic Death Rates in Mares. Reprod Domest Anim. 2015 Aug;50(4):632-6.

Úspěšnost reprodukce při akumulaci děložní tekutiny po inseminaci mraženým semenem

V minulosti bylo vědci ze Spojeného království publikováno, že inseminace mraženým semenem může vést ke zvýšenému hromadění tekutiny v děloze, což může být jedním z důvodů sníženého zabřezávání v porovnání s inseminací čerstvým nebo chlazeným ejakulátem.

Autoři této studie se tedy na problematiku podívali znovu z jiného pohledu a hodnotili vztah zabřezávání klisen a hromadění tekutiny v děloze po inseminaci mraženým semenem. Do této retrospektivní studie bylo zahrnuto 1 023 inseminací čerstvým, chlazeným nebo mraženým semenem v jednom reprodukčním centru.

„Všechny klisny, včetně těch starších, vykazovaly podobnou míru zabřezávání po mraženém a chlazeném spermatu," říká Blanchard. „Dokonce i starší prvničky po mraženém spermatu dobře zabřezávaly a měly dokonce méně nahromaděné nitroděložní tekutiny, než v případě inseminace chlazeným nebo čerstvým spermatem."

Autoři tedy dospěli k závěru, že zmrazené dávky mohou být vhodné i pro starší klisny, včetně starších prvorodiček, a ani nemusí být nutné věnovat těmto klisnám zvýšenou péči v období po inseminaci, jak se dříve v některých případech předpokládalo.

Lewis N, Morganti, M, Collingwood, F, et al. Utilization of One-Dose Postovulation Breeding With Frozen-Thawed Semen at a Commercial Artificial Insemination Center: Pregnancy Rates and Postbreeding Uterine Fluid Accumulation in Comparison to Insemination With Chilled or Fresh Semen. Journal of Equine Vet Sci. 2015 Nov-Dec.;35(11-12):882-887.e1

Spermie stále životaschopné i po smrti

A konečně, v této studii z Itálie vědci hodnotili, zda mají závažná onemocnění (v tomto případě koliky) vliv na kvalitu a mrazitelnost spermií z nadvarlete. Porovnávali spermie z nadvarlat pěti hřebců, kteří zemřeli na koliku (tedy spermie odebrané během 12 až 36 hodin po neúspěšné operaci), a porovnali ji s epididymálními (nadvarletními) spermiemi zdravých hřebců, které odebrali po kastraci. Parametry pohyblivosti byly u zemřelých hřebců zpočátku nižší než u zdravých kastrovaných, ale hodnoty integrity membrány spermií byly v podstatě stejné (celistvost membrány je například velmi důležitá pro přečkání procesu mražení, pozn. překl.). Po zpracování semene za účelem mražení, stejně jako po zamražení a následném rozmražení pak mezi skupinami nebyly v parametrech kvality spermií rozdíly. Takže získat dostatečně kvalitní sperma k zamražení i po těžké nemoci vedoucí až ke smrti se zdá být dle vědců možné.

„I přes zpočátku sníženou pohyblivost spermií je v případě, kdy je integrita membrány spermie vysoká, stále velká šance, že spermie přežije proces mražení," vysvětluje Blanchard. „Teď, když máme Nucleocounter (přístroj, který také umožňuje vyhodnocení celistvosti membrány nebo životaschopnosti spermií), to můžeme posoudit velmi rychle, a nemusíme tak plýtvat penězi našich klientů pro proces mražení, pokud víme, že je zde menší pravděpodobnost, že ho spermie vůbec přežijí."

Gloria A, Carluccio A, Petrizzi L, et al. Characteristics of frozen epididymal spermatozoa from stallions that died 12 to 36 hours after colic surgery. Theriogenology. 2015 Sep 11. pii: S0093-691X(15)00477-X.