Skupina odborníků z Centra pro výkonnost v jezdeckých disciplínách při Hartpury College ve Velké Británii - Darcy Murphy, Linda Greeningová a Lucy Dumbellová ‒ zkoumala, jestli spánkové vzory koní mohou ovlivnit jejich výkonnost. Dumbellová výsledky výzkumu prezentovala na 11. konferenci Mezinárodní společnosti pro výzkum v jezdectví, která se konala loni od 6. do 9. srpna ve Vancouveru v Britské Kolumbii.

O tom, jak koně spí, si můžete přečíst článek i zde na EQUICHANNELu: Jak koně spí.

„Výzkum lidských spánkových vzorů ukazuje souvislost mezi spánkem - konkrétně jeho REM fází - a poznávacími schopnostmi, pamětí a výkonností," říká Dumbellová. „Zjištění, zda spánkové vzory u koní ovlivňují jejich výkonnost, by mohlo vést k tomu, že se spánek začne považovat za důležitý prvek v koňském managementu."

Vědci pozorovali noční chování u sedmi koní od osmi hodin večer do šesti hodin ráno během dvou po sobě jdoucích nocí ve shodných podmínkách. Zaměřili se konkrétně na frekvenci a trvání sternální rekumbence (ulehnutí s nohama pod sebou a krkem zdviženým), laterální rekumbence (ulehnutí na bok) a spánku ve stoje. Třetí den tito koně dvakrát absolvovali parkur o sedmi skocích do 80 centimetrů, přičemž tým sledoval čas, který každý z koní potřeboval k dokončení tohoto kurzu, a počet chyb, které koně udělali. Z toho pak vypočítali finální skóre, které ukázalo následující skutečnosti:

• Sledovaní koně leželi s nohama pod sebou od 0 do 67,33 minut (průměrně 30,7 minuty) za noc
• Koně usnuli ve stoje 16- až 33krát za noc (průměrně 20,79krát)
• Jak čas strávený vleže s nohama pod sebou klesal, výkon koně se zhoršoval - buď pomalejším časem, vyšším počtem chyb nebo obojím
• Stejná úměra platila i pro snižující se počet případů spánku ve stoje - čím méně kůň usínal, tím delší byl jeho čas na parkuru a/nebo počet chyb
• Žádná významná korelace mezi výkonností a trváním spánku ve stoje, trváním nebo frekvencí spánku vleže na boku nebo frekvencí spánku vleže s nohama pod sebou se neprokázala.

Co tyto výsledky znamenají?

„Protože spánek ve stoje a do určité míry i vleže s nohama pod sebou souvisí s odpočinkem mozku, zdá se, že tato noční chování mohou souviset i s výkonností," vysvětluje Dumbellová. „Totéž se ale nedá říct pro spánek vleže na boku, což je zajímavé zvlášť proto, že tento typ nočního odpočinku souvisí s regenerací svalů. Ukazuje se tak, že další výzkum v této oblasti je víc než potřeba."

Tyto objevy naznačují, že by majitelé měli zvážit, zda svému koni vytvářejí vhodné podmínky pro noční aktivity spojené s odpočinkem a spánkem - například zajištěním dostatečně velké stodoly nebo stáje a také podestýlky, říká Dumbellová.

„Úkolem dalšího výzkumu bude zjistit, zda je na vyšších výkonnostních úrovních odpočinek vleže na boku s podaným výkonem více propojen. Bez ohledu na to by ale všichni koně měli být k tomuto chování povzbuzováni, aby si jejich svaly mohly čas od času odpočinout," shrnula. „A pokud se vašemu koni nedaří v klidu lehnout uvnitř ve stáji, je možné, že si časem zdřímne na boku i při pobytu ve výběhu!"

O autorce původního textu Alexandře Beckstett, vedoucí redaktorce magazínu The Horse:

Pochází z Houstonu v Texasu a je dlouholetou majitelkou koní, kteří se úspěšně předvedli na národní úrovni ve skokových a honebních soutěžích a působili také v chovu. Po promoci na Duke University pracovala jako pomocná editorka v knižní divizi Eclipse Press nakladatelství Blood-Horse Publications. Později začala působit v magazínu The Horse.