Oživte si paměť a podívejte se, jak je to se zatěžováním hřbetů koní, s hmotností jejich jezdců a vlastně i s výběrem nejvhodnějšího plemene: Nejste těžcí na svého koně?

A teď hurá na nové postupy a poznatky:

Jakou hmotnost může kůň pohodlně nést?

autor originálu: Christa Lesté-Lasserre

(Původní článek najdete na TheHorse.com.)

Koně jsou možná silní, ale jezdci, kteří na nich sedí, mohou být někdy příliš těžcí na to, aby je nesli pohodlně. Nový japonský výzkum vyvinul spolehlivou metodu, díky níž lze zjistit, zda naši koně nejsou přetěžováni.

Měřením symetrie chodů koně - rovnoměrnosti kroků levých končetin koně vzhledem k pravým končetinám během různých chodů - jsou vědci schopni získat významnou informaci o zatížení koně, čili o tom, jakou hmotnost může kůň nést na svém hřbetě. Chody, které jsou dostatečně nesymetrické, jsou podle nich zřetelným indikátorem toho, že momentální zatížení už je na koně příliš.

Akcelerometr je přístroj, který dokáže zjistit zrychlení, směr pohybu i vibrace. Kromě jiného se používá například v mobilních telefonech či fotoaparátech.

„Ukázali jsme široce použitelnou metodu posouzení zátěžové kapacity koní, která odpovídá požadavkům welfare a spočívá na analýze chodů akcelerometrem," řekl Akihiro Matsuura, PhD, přednášející v oddělení animálních věd na veterinární škole Kitasato univerzity v Aomori. "Vědecká analýza výsledků akcelerometru odhalila určité „peaky", které lze definovat jako symetrii chodu."

Matsuurovi kolegové z univerzity Kitasato a z jezdeckého klubu Towada studovali japonské koně v kroku a klusu. Šest sledovaných klisen - relativně malých nativních koní plemene hokkaidó - o průměrné výšce 143 cm a váze 340 kg. Ve všech testech na nich jezdili stejní jezdci o hmotnosti 66 kg, ale vědci koně postupně zatěžovali další hmotností až do maxima 130 kg celkové váhy. Vědci posuzovali koně akcelerometrem, když se pohybovali na rovné linii předem danou, stálou rychlostí.

Výsledky ukázaly, že koně zvládali zatížení relativně dobře až do hmotnosti 95 kg. Při 100 kg už koně vykazovali signifikantní ztrátu symetrie, což se projevovalo nestejnými peaky při čtení záznamů akcelerometru. Aby byla zachována určitá rezerva pro výstroj, zařízení a oblečení, doporučuje Matsuura a jeho kolegové udržovat hmotnost zatížení těchto koní pod 100 kg.

„Z hlediska bezpečnosti jezdce a koně považujeme 100 kg, což odpovídá 29 % tělesné hmotnosti (těchto koní), za vhodné maximální hmotnostní zatížení," uvedl.

Řekl také, že zvláště ohroženi přetížením jsou koně využívaní v terapeutickém ježdění, a poznamenal, že právě tato skutečnost byla původním podnětem k zahájení studie.

„Asociace pro ježdění hendikepovaných (RDA) uvádí, že postižení jezdci jsou často nevybalancovaní a díky tomu jsou pro koně těžší," řekl a poznamenal, že tito jezdci jsou pravděpodobně tak nevyvážení proto, že mají omezenou kontrolu nad svým tělem. „Také bývají v nadváze, protože žijí sedavým životem."

Znamená to tedy, že podle těchto výsledků bude u všech plemen koní vyvozován závěr, jakou hmotnost mohou pohodlně nosit? "Pravděpodobně ne," říká Matsuura. "Určité typy koní zvládnou větší (nebo menší) zatížení než jiní, takže ideálně by se měla posoudit různá plemena, aby se mohlo vyvodit doporučení jejich maximálního zatížení."

Studie „Method for estimating maximum permissible load weight fo Japanese natve horses using accelerometer-based gait analysis" byla publikována v lednovém čísle časopisu Animal Science Journal. Na PubMed najdete její abstrakt.