Koňský průmysl u nás není tak silný na to, abychom měli k dispozici průzkumy, které by aktuální situaci v této oblasti zhodnotily. Musíme si tedy pro informace odskočit dál do Evropy. Drastický nárůst životních nákladů a vyšší úrokové sazby tvrdě dopadají na majitele koní a provozovatele stájí i tam... Britská firma SEIB specializující se na pojištění koní provedla rozsáhlý celostátní průzkum mezi svými klienty, aby zjistila, jak současná krize ovlivňuje majitele jezdeckých areálů a jejich zákazníky. Mnohé z jeho závěrů svým způsobem odráží situaci, která nyní panuje i u nás a není proto od věci se na něj podívat.

Průzkum v řadě první odhalil, že přestože současná ekonomická situace je obtížná, majitelé se snaží šetřit v jiných oblastech, než jsou náklady související s provozem svých koní. Většina majitelů areálů se nyní ale obává, že pokud bude muset kvůli rostoucím nákladům na palivo, provoz, údržbu a personál zvýšit poplatky za služby, majitelé koní toto zdražení dlouhodobě neunesou. Celých 44 % dotázaných majitelů koní totiž v průzkumu uvedlo, že v rámci snahy o snížení životních nákladů vypínají doma topení, snižují výdaje za spotřební zboží a omezují sociální kontakty. Krátkodobě se uskromnit ve prospěch svého koně je snadné, je to ale udržitelné i dlouhodobě?

Výsledky průzkumu – majitelé koní

Průzkum odhalil zajímavá fakta. Majitelé stále kladou potřeby svého koně na první místo, a to i nyní, kdy většina z nich čelí nedostatku finančních prostředků. Více než 90 % dotázaných dokonce uvedlo, že nelitují nákladů souvisejících s držením koně a koně by si znovu koupili, přestože si jsou plně vědomi výše nákladů, které s jejich chovem souvisí. Velké procento dotázaných ale uvedlo, že v současné době omezili náklady spojené s fyzioterapií, prodloužili termín pravidelných návštěv kováře a přestali využívat služeb trenéra. Plánují rovněž snížení výdajů na vzdělávání (soustředění, semináře) a omezí účast na závodech. Jen malé procento dotázaných ale uvedlo, že má v úmyslu omezit rutinní veterinární péči, včetně péče o zuby.

Mimochodem – k podobným závěrům nedávno došel i průzkum firmy Spillers, která se chtěla více dozvědět o tom, jak má cílit na sektor starších koní. Průzkumu se zúčastnilo 12 000 majitelů dvacetiletých a starších koní a pony a i on odhalil, že lidé jsou svým koním stále „věrnější“, a to bez ohledu na ekonomickou situaci. Ukázalo se totiž, že 58 % vlastní svého koňského seniora déle než 11 let a 5,7 % dokonce vlastní koně staršího než 26 let. Celých 99,3 % majitelů starých koní uvedlo, že si svého staršího koně chtějí nechat po zbytek jeho života, a to přestože vědí, že náklady na držení koně se budou s každým jeho dalším rokem zvyšovat. Jak se zdá, většina z nás tedy svého koně staví v životě skutečně na přední příčku a neplánuje se ho ani za dané situace "rychle zbavit". 

Výsledky průzkumu – majitelé a provozovatelé areálů

Na průzkum SEIB odpovědělo dvě stě osmdesát majitelů a provozovatelů jezdeckých areálů, které se primárně věnují ustájení koní majitelů. Každý pátý majitel areálu doposud nezvýšil poplatky za služby, ačkoli to většina z nich v dohledné době plánuje. Často uváděným důvodem, proč poplatky prozatím nebyly navýšeny, je obava, že si jejich zákazníci žádné další navýšení cen nemohou dovolit a trh již nepřijme zvýšení cen v takovém rozsahu, aby provozovatelé zůstali byť v minimálním zisku. Dojem, že lidé s nízkými až středními příjmy budou v důsledku současné ekonomické situace z tohoto odvětví vytlačeni a koně budou brzy určeni pouze elitě, mělo velké procento respondentů.

71 % těch, kteří již zvýšili ceny svých služeb, uvádí, že důvodem ke zdražení je markantní zvýšení cen krmiva, steliva a slámy. 69 % uvedlo, že ke zdražení služeb přispělo zvýšení cen energií a 48 % zdůvodnilo navýšení cen vyššími náklady na provoz a údržbu areálu. Značné procento majitelů areálů také sdělilo, že má pocit, že jejich zákazníci si zřejmě neuvědomují dominový efekt, který plyne z plýtvání. Majitelé podle jejich názoru plýtvají objemovým krmivem, podestýlkou, nezhasínají světla, neomezují spotřebu vody. Přitom se zdá, že pokud by se nájemci snažili snížit náklady, poplatky za služby by možná mohly být zachovány na stávající úrovni. „Neviditelné“ náklady, jako je palivo, voda, odpady a energie byly zmíněny ve velké většině odpovědí. Majitelé areálů tedy zřejmě skutečně mají pocit, že nájemci nejsou s provozovateli areálů „na jedné lodi“. Alarmující je i další zjištění. Inflace a zvyšující se životní náklady si již nyní zřejmě vybírají daň na soukromém životě a duševním zdraví majitelů a provozovatelů areálů. Průzkum totiž zjistil, že více než polovina majitelů a provozovatelů areálů byla nucena prodloužit svoji pracovní dobu (nutnost plnit více úkolů v daném dni) a jeden z pěti již musel přistoupit ke snížení počtu zaměstnanců. Přitom nedávný průzkum nadace Mental Health Foundation odhalil, že 1 ze 3 Britů se cítí nešťastný, protože věnuje příliš mnoho času práci, 27 % lidí se cítí v depresi, 34 % čelí úzkostným stavům, 58 % se cítí podrážděně a 65 % má problémy se spánkem, které mají svoji příčinu ve stresu. Studie také zjistila, že 40 % lidí v současné době zanedbává kvůli práci svůj osobní život. Všechna tato zjištění se podle dostupných údajů týkají i provozovatelů jezdeckých areálů a chovatelských zařízení. Kumulativní účinek nadměrné práce, stresu, pokřivené rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, nedostatku nebo ztráty disponibilního příjmu roztáčí spirálu, která má přímý dopad na duševní zdraví a radost ze života. A to není dlouhodobě udržitelné… Je jisté, že provozovatelé areálů a chovatelé jsou dnes ve velmi obtížné situaci. Jediné, na čem oni sami mohou ušetřit, je množství a kvalita krmiva, s cenami energií, paliv, platy zaměstnanců či finančními závazky nutnými pro provoz toho mnoho zmoci nemohou. Netrvejte tedy na zachování cen ustájení, i když je to samozřejmě těžké. Ten, koho ve výsledku neakceptování důsledků inflace nejvíce poškodí, je náš kůň.

Na jedné lodi…

Dramatické zdražování, s nímž se v posledních měsících potýkáme, bolí nás všechny stejně. A i když majitelé šetří v jiných oblastech než kolem svých koní, dost možná to brzy nebude muset stačit. Právě nyní proto musíme vše plánovat více než kdy jindy a s předstihem promyslet, zda budeme případné nedostačující finanční rezervy řešit prodejem koně, spolujízdou či změnami našich standardů. Myslet na likviditu – to, jak rychle dokážete aktivum proměnit v hotovost na běžném účtu – je nezbytné. Na veřejné sbírky totiž opravdu spoléhat nelze. Dnes prostě musíme být my všichni ekonomy. V roce uplynulém se vyšplhala inflace na 9,9 procenta a podle průzkumu z loňského října se jí obává celých 80 procent Čechů. Pokud vám připadá situace nepřehledná, nezbývá než doporučit, abyste se zkusili poradit s odborníky z řad finančních poradců. Není totiž čas na hrdinství. Šetřit je důležité, ale některým z nás snaha o snížení nákladů nebude muset stačit a my – majitelé – musíme být dvojnásob zodpovědní.

Dost možná budeme muset změnit i úhel pohledu. Je třeba si uvědomit, že všichni jsme nyní skutečně na jedné jediné vratké lodi a musíme společně dělat maximum jak pro udržení dostupnosti jezdectví, tak i pro zdraví a budoucnost našich koní. Musíme se semknout. A opomenout bychom neměli žádný z článků, které tvoří naše soukolí. Važte si jeden druhého a držme se navzájem. Chov koní a jezdectví nejsou obory, které mají zlaté dno, a my potřebujeme udržet úroveň, na níž jsme se v posledních desetiletích dostali. A to se samozřejmě netýká jen vrcholového sportu, ale všech koní a jezdců – tedy nejen těch, kteří jsou ustájení v luxusních areálech, ale i těch, kteří chodí do lesa, jezdí na hobby úrovni a stojí v přístřešcích. Všichni to musíme přežít. Buďme tedy solidární, ohleduplní a stateční. Vyhlasme válku jakémukoli druhu plýtvání. Šetřeme, kde to lze, nešetřeme tam, kde to nelze. Koně musí mít kvalitní krmivo a péči, musí být očkováni proti tetanu, musí být odčerveni, musí mít pravidelnou a správnou péči o kopyta a také systematickou dentální péči. Zapomenout ale nesmíme ani na vzdělání a na své trenéry. Pokud tedy můžete, neopouštějte je. I oni to musí nějak přežít… snad je brzy zase budeme tak moc potřebovat a vše se vrátí k normálu. Škoda jen, že s námi na palubě není ČJF. Nový sazebník poplatků, platný od 1. 1. 2023, totiž vážně o solidaritě a podpoře všech není... 

Použité zdroje:

SEIB Insurance Brokers.