Autor původního textu: Sarah Evers Conrad, www.thehorse.com

Tým evropských vědců nedávno zkoumal, jestli nerovnoměrnost kopyta má vliv na pravidelnost chodu. Sarah Jane Hobbsová, PhD, vedoucí výzkumu biomechaniky koní na University of Central Lancashire v Anglii, představila výsledky studie svého týmu na International Hoof-Care Summit 24.‒27. ledna 2017 v Cincinnati, Ohio. Jejími spolupracovníky byli Willem Back, DVM, PhD, Dipl. ECVS, Cert. KNWvD, Spec. KNMvD, studenti Utrecht University v Holandsku a Sandra Nauwelaertsová, PhD, z University of Antwerp v Belgii.

V předchozích studiích vědci našli souvislost mezi nepravidelnými kopyty a bolestivostí, změnami v postoji a přenášení váhy během stání. V dalším průzkumu vědci ukázali, že elitní sportovní koně s nepravidelnými kopyty končí svou kariéru dříve než ti s pravidelnými kopyty.

Hobbsová ve své studii hodnotila 34 okutých a neokutých koní, kteří přišli na kliniku kvůli běžnému vyšetření. 13 těchto koní mělo pravidelná kopyta, zatímco 21 koní mělo kopyta nepravidelná. Tým použil proximální a distální (horní a dolní) značky na přední části kopytní stěny, aby mohl změřit rozdíly mezi úhlem pravého a levého předního kopyta. Koně, kteří měli rozdíl v úhlech u předních kopyt větší než 1,5 stupně, byli klasifikováni jako koně s nepravidelnými kopyty. Kopyta byla dále rozdělena na plochá (méně než 50 stupňů), střední (50-55 stupňů) a strmá (více než 55 stupňů).

Vědci také použili trojrozměrné infračervené kamery pro analýzu pohybu a sledovali chůzi v rovné chodbě podložené gumovými rohožemi. Kromě toho každému koni umístili několik značek na holeně, spěnky a na několik míst na kopytě, aby mohli shromáždit kinematická data a zanalyzovat je ve 3D softwaru. Vodiči klusali s koněm chodbou i přes váhu v podlaze, takže mohli posoudit i hmotnost, která na končetiny působí (neboli sílu, kterou kopyto působí na podložku).

Tým také měřil následující parametry, které jsou dobrými ukazateli nepravidelnosti kopyt:

• Plocha kopyta
• Výška přední části kopyta
• Výška patky
• Úhel kopyta
• Délka spěnky
• Úhel spěnky
• Délka holeně
• Úhel mezi spěnkou a holení

Tým zjistil, že z těchto parametrů nejlépe ukazuje nepravidelnost kopyt rozdíl v úhlu kopyt a délka patek u nezatížených kopyt. „Výška kopyta nebyla dobrým ukazatelem nepravidelnosti kopyt," uvádí Hobbsová. Zjistili také, že rozdílný úhel kopyt má na výsledky větší vliv než samotný úhel jednotlivých kopyt.

Hobbsová při porovnání měření předních kopyt u koní s nepravidelnými kopyty objevila několik rozdílů v pravidelnosti chodů a v síle působící na podložku: u nohou s ploššími kopyty byla brzdná síla při kontaktu s podložkou větší než u nohou se strmějšími kopyty. V polovině kroku, kdy tělo bylo ve svém nejnižším bodě, spěnkový kloub klesl níže a síla působící svisle dolů byla větší u nohou s ploššími kopyty ve srovnání se strmějšími kopyty. Spěnkový kloub klesl do svého nejnižšího bodu ještě před tím, než síla, která na něj působila, dosáhla svého maxima.

Potom kůň začal nohu zvedat a posouvat dopředu. Moment, kdy kůň přestal brzdit a začal posouvat nohu dopředu, nastal později u nohou s plochými kopyty. Podle Hobbsové to ale není proto, že je plošší kopyto delší dobu v kontaktu s podložkou než strmější kopyto, obě kopyta ležela na podložce srovnatelnou dobu.

Důvodem může být to, že u plošších kopyt klesne spěnkový kloub níže a svého nejnižšího bodu dosáhne dříve, než síla působící svisle dolů dosáhne svého maxima - noha je při zátěži méně pevná. Toto vypadá jako „mechanické kulhání", které veterináři popisují u kroku, kdy spěnkový kloub ploššího kopyta viditelně klesne níže. Protože tento jev nevidíme v klusu, vědci předpokládali, že tento stav není spojen s bolestí nebo patologickými změnami (nemocí). Nicméně podle výsledků měření se Hobbsová domnívá, že to není pravda. Změna v pevnosti a rozdíl v maximální působící síle u různě zaúhlených kopyt by mohl napovídat, že v noze s ploššími kopyty mohou být skryté patologické změny. Budoucí studie by to měla potvrdit.

Fakt, že různá kopyta jsou v kontaktu s podložkou stejnou dobu, není překvapující, protože bylo možné slyšet údery kopyt o podložku ve stejných intervalech. Změřené rozdíly v čase se týkaly velikosti sil, a jak působily na nohu a tělo, zatímco kopyto bylo na podložce. U plošších kopyt byl vektor působící síly (šipka vycházející z podložky, která popisuje velikost síly a její směr) větší a směřoval k zádi delší časový úsek, což naznačuje, že zadní část holeně byla zatěžována u každého kroku delší dobu. Přechod vektorové šipky směrem k nosu (když noha přecházela z fáze brždění do pohybu vpřed) trval kratší dobu, takže přechod k pohybu vpřed byl rychlejší. U strmějšího kopyta to bylo přesně naopak. Vlivem těchto rozdílů budou určitě vnitřní struktury nohy zatěžovány rozdílně, což pravděpodobně ovlivní celistvost kopyta a tkání končetin a také tvar chodidla.

Závěrem

Koně s nepravidelnými kopyty vykazovali různé nepravidelnosti v chodech během pohybu, což může být částečně důvod, proč dochází ke změnám tvaru chodidla a koně mají asymetrické postoje. Je důležité kopyta takových koní sledovat, protože nepravidelnost může vést ke kulhání a předčasnému ukončení kariéry.