Schopnost číst emoce má v naší komunikaci mimořádný význam a hraje důležitou roli i při interakci s jinými živočišnými druhy. Schopnost dešifrovat výraz ve tváři, mimiku, gesta i držení těla ale není dána jen člověku. Je známo, že mnoho druhů zvířat – od holubů až po orangutany – velmi citlivě reaguje na projevy emocí jak v rámci svého druhu, tak i mimo něj. 

Uskutečněné studie doložily, že koně reagují na silné emoce jako hněv nebo radost. Dokážou ale stejně dobře vyhodnotit také signály lidského smutku? A může mít vaše emociální naladění vliv i na efektivitu výcviku? Právě na tyto otázky se pokusil najít odpověď mezinárodní tým vědců z Národního výzkumného ústavu (INRAE) ve Francii, University of Tours ve Francii a University of Turku ve Finsku.

Nesoulad vzbuzuje zájem

V průběhu studie byli koně konfrontováni se dvěma obrazovkami. Na jedné obrazovce bylo přehráváno video zobrazující člověka, který měl šťastný výraz v obličeji. Na druhé obrazovce byl zobrazován záznam stejného člověka, ale se smutným výrazem. Obraz obličeje doprovázel zvukový záznam hlasu, který zněl buď vesele, nebo smutně. Zvukový doprovod se ale ne vždy v emociální rovině shodoval.

Už první reakce koní naznačily, že koně jsou velmi dobře schopni rozpoznat shodu mezi projevenou emocí (smutkem nebo radostí) a výrazem obličeje a modulací hlasu. Koně sledovali podstatně déle a soustředěněji video, kde výraz obličeje nedoprovázela odpovídající modulace hlasu než když se prezentované emoce, jak v audio, tak i video formě shodovaly. Zdá se tedy, že koně jsou schopni vhodně uchopit příslušný emocionální obsah obrazu a hlasu a správně je propojit. 

Podobné nastavení použil tým v několika předchozích experimentech, jejichž obsahem byl výzkum mentálního zpracování obrazů a zvuků zvířat a jejich kongruence (shoda – stav osobnosti, kdy chování jedince je v souladu s jeho sebepojetím). V předchozích experimentech se vztekem a radostí koně reagovali obdobně – soustředěně a déle sledovali obraz, který neodpovídal reprodukovanému zvuku. Lze tedy předpokládat, že koně skutečně věnují vyšší pozornost nekongruentnímu obrazu, protože jsou překvapeni a možná i zaujati nesouladem mezi tím, co vidí a co slyší.

Výzkum odhalil i další překvapivý fakt. Koně v rámci experimentu soustavně věnovali víc pozornosti obrazovce, kde byl prezentován šťastný výraz obličeje člověka – dívali se na ni častěji a déle. Kromě toho se srdeční frekvence koní významně zvýšila, když slyšeli hlas s obsahem emoce štěstí, než když slyšeli smutný hlas. To naznačuje, že koně byli soustředěnější a vzrušenější, když hlas osoby byl pozitivně emociálně naladěn.

Tým zformuloval tři možná vysvětlení těchto výsledků:

• Je možné, že mimické projevy šťastné tváře mají víc „pohybu“ a proto se o ně mohou koně více zajímat. Totéž se týká i vokalizace. Radostné hlasy jsou více výrazné (změny výšky tónu a podobně) a proto víc poutají pozornost.
• Je možné, že koně si v rámci experimentu spojovali lidské tváře se šťastným výrazem s pozitivními situacemi (a pozitivními vzpomínkami) a to je přimělo sledovat záznam s větším zájmem.
• Je možné, že výsledky experimentu jsou projevem emoční nákazy (emotional contagion) – přenášení emocí z jednoho jedince nebo skupiny na druhého jedince nebo na více jedinců. Tento jev je často považován za základ empatie. Emoční nákaza by mohla způsobit, že koně se cítili pozitivněji naladění, když sledovali záznam s emocemi štěstí a byli více vzrušení, když slyšeli hlasy se šťastnou, radostnou modulací. Emoční nákaza způsobuje, že emoce pozorovatele se shodují s emocemi pozorovatele. Efekt emoční nákazy byl doložen u lidí a primátů, ale uskutečněné studie naznačují, že by se mohl vyskytovat také v rámci kontaktu mezi lidmi a jinými zvířaty, jako jsou psi, kočky nebo koně. 

Emociální projevy...jak a co koně preferují?

Zdá se, že koně jsou schopni rozlišit akustické a vizuální signály lidské radosti a smutku a jsou schopni ke konkrétním výrazům přiřadit i odpovídající emociální obsah. Koně jsou také víc přitahováni emociálními projevy radosti a jejich srdeční frekvence má tendenci se zvyšovat, když slyší projevy šťastných emocí a klesat, když slyší negativní emoce související se smutkem. Lidé, kteří přichází do kontaktu s koňmi, proto mohou získat výhodu, pokud budou v rámci vzájemných interakci vyjadřovat víc pozitivních emocí než negativních. 

Pro lepší pochopení toho, jak koně vnímají naše emoce budou samozřejmě potřeba ještě další studie. Už nyní je ale zřejmé jedno. Pokud se na svého koně budete usmívat a budete na něj radostně promlouvat, dozajista vůbec nic nezkazíte!

Studie autorů Plotine Jardat, Océane Liehrmann, Fabrice Reigner, Céline Parias, Ludovic Calandeau a Léa Lansade „Horses discriminate between human facial and vocal expressions of sadness and joy“ byla publikována 6. srpna 2023 v časopise „Animal Cognition“ a můžete si ji přečíst v původní anglické verzi zde.