Anatomie páteře koně... nové informace

19. 12. 2021 Gabriela Rotová

Páteř člověka se skládá z 33 až 34 obratlů, které jsou navzájem spojeny pevnými, avšak pohyblivými spoji. To asi víme všichni. Jaká je anatomie páteře koně, až tak všeobecně rozšířená informace není. A nové výzkumy v této souvislosti přinesly zajímavé překvapení. Počet obratlů totiž není u všech plemen koní stejný!

S bolestmi zad se u koní setkáváme častěji, než je nám jezdcům milé, a příčin může být celá dlouhá řada – nevhodné metody výcviku, úrazy, zranění, svalová dysbalance a blokády jezdce, špatně padnoucí sedlo, spondylóza, kissing spine, osteoartróza, desmitida supraspinálního vazu, zánět epaxiálních svalů... jak se ale zdá, vliv na anatomii a tak i funkci páteře koně může mít i plemenná příslušnost. To alespoň naznačuje nedávno publikovaný nizozemský výzkum.

Tijn Jan Pieter Spoormakers, veterinární lékař z Fakulty veterinárního lékařství Utrechtské univerzity v Nizozemsku, a jeho kolegové totiž zjistili, že jednotlivá plemena koní mohou mít rozdílnou anatomii páteře, a to i co do počtu jejích obratlů. Přestože tato variabilita zřejmě zásadně neovlivňuje zdraví koní, zdá se pravděpodobné, že tyto variace mohou ovlivnit mechaniku pohybu a flexibilitu pohybového aparátu.

Anatomie páteře koně 

Díky dostupnosti pokročilých diagnostických zobrazovacích metod máme v posledních letech k dispozici stále více informací o funkci i anatomii páteře koní. A to samozřejmě nabízí nové možnosti jak v léčbě muskoskeletálních poruch, tak i v oblasti prevence. Muskuloskeletální poruchy jsou totiž u koní časté, přičemž téměř všechny tyto poruchy souvisí se špatnou funkcí komponent buď apendikulárního nebo osového muskuloskeletálního systému.  

Stále však chybí mnoho základních informací, které potřebujeme k prohloubení našeho porozumění tomu, jak funguje axiální muskuloskeletální systém koní a jak lze k poruchám tohoto systému přistupovat z terapeutického nebo preventivního hlediska. To zahrnuje i dostupnost údajů o anatomii páteře a jejích anatomických variacích. Nedávno byla publikována zajímavá práce o kostních variacích koňské krční páteře (zde), ale o ostatních částech axiálního skeletu je toho známo jen málo. Na počátku 60. let byly hlášeny početní variace obratlů u koní Převalského ve srovnání se shetlandskými poníky, zebrami, osly, arabskými koňmi a kříženci (zde). O tři desetiletí později byly v postmortální studii plnokrevných dostihových koní popsány anatomické variace lumbosakropelvické oblasti (zde). Neexistují ale téměř žádné údaje o anatomických variacích v oblasti páteře moderních teplokrevníků. A právě na tuto problematiku se tedy nizozemská studie zaměřila.

Výzkum

Předmětem zájmu této studie byla kostní anatomie axiálního skeletu (osový, axiální skelet je souhrnné označení pro páteř a kostru hrudníku) teplokrevných koní – studie se tedy nevěnovala dalším částem páteře, obratlům krčním a ocasním. Pro účel studie bylo od roku 2017 do roku 2020 shromážděno 77 koňských kadáverů, které byly rozděleny do tří skupin:

  • Skupina 1, teplokrevníci (n  = 30, WH; 28 holandských teplokrevníků, 1 teplokrevník oldenburský, 1 teplokrevník westfálský)
  • Skupina 2, shetlandští poníci (n  = 29, SP)
  • Skupina 3, konik polski (n  = 18, KH)
  • Data byla získána za pomoci počítačové tomografie (CT).

    Tabulka 1: Anamnéza, věk (průměr, SD), tělesná hmotnost (průměr, SD) a pohlaví – shetland pony (SP), polský konik (KH) a teplokrevný kůň (WH).
    Plemeno Počet Anamnéza Stáří Tělesná hmotnost (kg) Pohlaví
    průměr (SD) průměr (SD) m s G
    SP 29 Bez poruch osového muskuloskeletálního systému 8,6 (3,8) let 181 (22) 27 2
    KH 18 Neznámý 6,7 (5,6) let 261 (50) 10 8
    WH 30 13 Bez poruch osového muskuloskeletálního systému 11,4 (6,9) let 542 (98) 6 2 5
    15 Chronické kulhání 11,8 (5,3) let 583 (45) 7 8
    2 Chronické bolesti zad 13,0 (5,9) let 656 (56) 2

    Výsledky studie

    Pouze u 53 % (41/77) vzorků byl přítomen obecně akceptovaný vzorec -– tedy 18 hrudních, 6 bederních a 5 křížových obratlů a zjištěny byly velké rozdíly mezi plemeny (tabulka 2). Obecně přijímaný vzorec byl více rozšířen u plemene polský konik (78 %) než u koní teplokrevných (53 %) a shetland pony (38 %) ( p < 0,05). 

    Tabulka 2: Počet obratlů u jednotlivých plemen. Šestá řádka – obecně přijímaný vzorec pro počty hrudních, bederních a křížových obratlů u koně.  
    Vertebrální vzorec   Plemeno Variace
    Hrudní Bederní Křížový Součet obratlů hrudních, bederních a křížových shetland pony (29) Konik polski (18) Teplokrevní koně (30)
    17 6 1    
    17 7 5 29 1     H
    18 5 5 28   1   M
    18 5 6 29 3 1 5 H
    18 6 4 28     1 M
    18 6 5 29 11 (38 %)* 14 (78 %)** 16 (53 %)*  
    18 6 5 1 6
    18 6 6 30 5   1 M
    18 7 5 30 1     M
    18 7 1    
    19 5 6 30     1 M
    19 6 5 30   1   M
    19 6 1    

    Hvězdičky v řádcích označují významný rozdíl (p  < 0,05) mezi vzorcem T18 a L6 a S5 oproti všem ostatním vzorcům. Zkratky: H, homeotic; M, meristický; —, údaje nejsou k dispozici.

    Páteř koně by měla být tvořena 7 krčními obratli, 18 obratli hrudními, 6 obratli bederními, 5 obratli křížovými a 17–19 ocasními obratli. Pouze polovina koní v dané studii ale měla anatomii páteře odpovídající tomuto obecně akceptovanému vzorci. U plemene polský konik se obecně přijímaný vzorec objevil nejčastěji – 78 % příslušníků tohoto plemene mělo 29 obratlů. Obě další plemena vykazovala podstatně více odchylek od standardu, a to různých forem. U teplokrevníků odpovídalo obecně přijímanému vzorci 53 % zvířat, u shetland pony dokonce jen 38 %. Někteří z koní měli pouze 28 obratlů, někteří měli 19 hrudních obratlů a asymetrické hrudní koše s méně žebry na jedné straně než na druhé. Existují tedy poměrně velké rozdíly, a to jak mezi plemeny, tak i na individuální úrovni.

    Variabilita v anatomii páteře u plemene shetland pony je v každém případě překvapením. Všichni pony měli srovnatelnou výšku i hmotnost a při vnějším pohledu nic nenaznačovalo, že by anatomie jejich páteře měla být rozdílná – přesto ale byla zjistěna vysoká rozmanitost v počtu hrudních a bederních obratlů. Hrudní a bederní páteř by měla mít 24 obratlů, někteří pony ale měli 22 obratlů a jiní 26.

    Důvod, proč se zdá, že konikové mají méně anatomických změn v této části páteře, nelze z této studie odvodit. Je možné, že mají blíže k původnímu nedomestikovanému evropskému divokému koni tarpanovi. Je však třeba mít na paměti, že tarpan vyhynul koncem 19. století a že plemeno konik polski bylo znovu vyšlechtěno za pomoci několika jiných plemen. Odpovědi by zřejmě mohl poskytnout výzkum plemen koní, která se na jeho znovu vyšlechtění podílela a také výzkum asijského divokého koně – koně Převalského.

    Závěr 

    Přestože bychom očekávali, že anatomie páteře bude u plemen i jedinců konkrétního plemene srovnatelná, byly v rámci této studie zjištěny významné rozdíly v základní anatomii. Studie doložila nevysvětleně vysokou frekvenci variací v anatomii hrudní části páteře, což vyžaduje další výzkum. Další výzkum je nutný i proto, aby se zjistilo, zda a jak tyto rozdíly ovlivňují zdraví a pracovní využití koní. V obecnějším smyslu může povědomí o zjevně velkých přirozeně se vyskytujících variacích v anatomii páteře koní pomoci veterinářům, fyzioterapeutům a chiropraktikům při interpretaci a hodnocení klinických a diagnostických nálezů a je také významné pro lepší porozumění patologiím zad koní.

    Kompletní znění studie, včetně přesných specifikací, tabulek a fotografií naleznete zde.

    Zdroje

    Podobné články

    Anglický plnokrevník je ušlechtilý, inteligentní, rychlý a výkonný… Ocení ale tyto jeho plemenné atributy i sportovní a hobby jezdci? Může mít A1/1…

    O tom, zda a jak ovlivňuje hmotnost jezdců zdraví a pohodu koní, se živě diskutuje dlouhodobě. V reakci na stále se zvyšující průměrnou tělesnou…