Pojetí akupunktury je několik. V první řadě to je tradiční výklad jejího použití a mechanizmů, který vychází z taoistického chápání světa. Mechanizmy a působení akupunktury jsou zde vykládány pomocí podobenství a barvitých příměrů, bez návaznosti na anatomii a fyziologii. S tímto pojetím se setkáme ve starší literatuře, ale i u současných čínských mistrů.

Protikladem tradičního výkladu je anatomické pojetí, propagované v šedesátých letech, které akupunkturu chápe jako reflexní terapii a které ji ovšem vytrhlo z kontextu holistické medicíny. Propagátorem reflexního pojetí je část lékařské akupunkturistické veřejnosti, která se je snaží napasovat na současné anatomické a fyziologické znalosti a materialistické chápání světa.

Mnou předkládaný model vychází z moderního pojetí akupunktury. Vznikl v osmdesátých a devadesátých letech minulého století a je podložený výzkumem u nás i ve světě. U nás to byla hned dvě pracoviště. Jedno bylo v IKEM Praha, kde jsem se podílel na výzkumu i já a tyto mé práce byly potvrzeny též na konferenci ICMART 88 prof. Pomerantzem z Kanadské akupunkturistické společnosti (viz sborník ICMART88). Druhým pracovištěm byl Fyziologický ústav Akademie věd a v něm kolektiv pracovníků kolem akad. Viklického. Model je postaven na holistickém chápání řízení orgasnizmu a jako jediný zatím respektuje jak anatomicko-fyziologické řídicí pochody, tak psychosomatické chápání vzniku a vývoje nemocí. Neznamená to však, že mechanizmy akupunktury jsou tímto již zcela vysvětleny. To platí jak v Číně samotné, tak v západní civilizaci.

Toto podrobnější vysvětlení je nezbytné proto, že na trhu je možné koupit řadu publikací, které používají různou rétoriku na různém stupni poznání. Čtenáři je proto ponecháno na rozhodnutí, který model vysvětlující působení akupunktury je mu bližší. Tento je jeden z několika, ale zdá se, že je obecně akceptovatelný a má podporu i v široké odborné veřejnosti.

Akupunktura jako léčebná technika patří mezi léčebné metody pracující na principu změny toku energie a tedy na změně informace. Jak už z jejího názvu vyplývá, vždy se jedná o bodové působení. Metody, kdy se ovlivňuje nějaká plocha, na které sice leží akupunkturní body, ale nejsou stimulovány jednotlivě v různých časových úsecích, nejsou akupunkturou. Je to mylné označení mnohdy hraničící s podvodem. Sem patří všechny ty míčky s výběžky, různí ježci, aplikátor Kuzněcova, magnetické polštářky, magnetické boty, plošné světelné zdroje, biolampy atd. Akupuktura je metoda ovlivňující pouze jednotlivé akupunkturní body a to ještě pokud možno co nejmenší počet bodů a na různých akupunkturních drahách. Nenechte se proto zmást různými zaručenými magnetickými sedlovými dekami a podobně. To není akupunktura. Pokud tyto pomůcky fungují, působí na jiném principu a nelze jimi akupunkturu nahrazovat.

Akupunktura se v rámci tradiční čínské medicíny nikdy nepoužívá jako samostatná terapeutická metoda. Patří mezi pět základních léčebných metod. Evropská kultura ji z tohoto kontextu vytrhla a zařadila ji jako jednu z terapií do léčebného instrumentária klasické medicíny. Není to dobře, protože systém jejího použití je evropské léčbě na hony vzdálený. V západní civilizaci postupně vznikla různá společenstva akupunkturistů, která si činí nárok na to, že pouze ona a jen ona jsou ta pravá a nikdo jiný není povolán k tomu, aby akupunkturu prováděl.

Akupunktura patří mezi regulační způsoby léčby, tedy opravuje chybovou informaci, šířící se v organizmu. Reguluje tok síly Čchi v akupunkturních drahách. Tato chyba v toku informace se projeví příznaky, které označujeme jako nemoc. Princip tohoto způsobu léčby vychází z taoistické filozofie světa a pracuje s několika termíny. Jedním termínem je, jak už jsem řekl, životní síla Čchi, která koluje v organizmu a řídí činnost jednotlivých struktur organizmu. Navozuje v nich rovnováhu dvou základních principů, Jin a Jang. Jsou-li tyto dva principy v harmonii, můžeme hovořit o rovnováze systému a v případě živého organizmu hovoříme o stavu zdraví. V případě poruchy toku Čchi se systém dostává do nerovnováhy a dojde k disharmonii mezi Jinem a Jangem. Takováto porucha se projeví nejprve změnou v činnosti určitého orgánu a my hovoříme o funkční poruše. Pokud je tok informace narušen delší dobu, může dojít ke změnám ve struktuře orgánu a po jejím ještě delším působení se může objevit nádorová tkáň. Zde se dostáváme k rozdílu mezi holistickým a medicínským chápáním akupunktury. Školská medicína hledí jen na anatomické struktury těla, ale celostní léčba chápe všechny souvislosti mezi činností anatomického orgánu a jeho dalšími funkcemi a posláním v organizmu.

Možná vám to připadá složité a tak si uveďme praktický příklad. Ledviny jsou orgán, který podle medicínských představ slouží k vylučování vody a "očišťování krve", vedle jater spolupůsobí na vylučování škodlivin z těla, na regulaci množství tekutin a solí, na regulaci krevního tlaku, podílí se na krvetvorbě (erytroproteiny) a na řízení acidobazické rovnováhy. Z celostního pohledu je funkce ledvin v organizmu daleko širší. Vedle jejich anatomického poslání, kde jsou řídicí strukturou vodního hospodářství, ovlivňují také pohlavní orgány a partnerské vztahy, z pohybového aparátu pod ně patří klouby, ze smyslů sluch a významnou měrou řídí imunitní systém a tedy obranyschopnost.

Takto rozšířené funkce mají i další orgány, které čínská medicína rozdělila do dvojic podle jednotlivých přírodních živlů. Jeden orgán je vždy takzvaný plný a druhý dutý. Jeden je Jang a druhý je Jin. Pro lepší orientaci si je můžeme představit v obrazci, kterému podle počtu úhlů říkáme pentagram (viz předchozí díl seriálu, Nekonvenční léčba III - celostní pohled na živý svět).

Dvojice vždy ovlivňují společné činnosti a patří jednomu živlu. Ledviny - plný orgán - náleží k živlu vody. S nimi je sdružen močový měchýř - dutý orgán. Do jeho působnosti spadá nejen shromažďování moči ale i páteř a genitálie. Tak můžeme vysledovat i souvztažnosti ostatních orgánů. Z hlediska holistického jsou orgány chápány jako řídicí struktury tělních systémů, které přesahují fyziologické funkce, popisované medicínou. Jsou tedy jakýmisi vstupními branami do systémových řídicích okruhů. Zmíněná síla Čchi podle tradičních představ koluje mezi orgány v pořadí jak za sebou leží v pentagramu. Čchi tak přenáší informace o jejich funkci. My pomocí akupunkturní diagnostiky zkoumáme, jestli Čchi proudí volně a rovnoměrně. Při poruše její distribuce provedeme opatření, aby se obnovila plynulost jejího toku a tím i nerušený a rovnoměrný přenos informace v těle. To je v podstatě princip akupunkturní léčby.

Číňané zjistili, že do distribuce Čchi lze zasahovat z určitých míst na těle, která nazvali aktivní body. Jejich drážděním můžeme tok Čchi zbrzdit nebo popohnat nebo energii ubrat či přidat. Tím měníme rovnováhu Jangu a Jinu v orgánech a tedy i jejich činnost. Takováto představa řízení organizmu je velmi podobná přenosu informací v počítači. Základních bodů na těle je 365 na každé jeho straně. Body byly pro lepší orientaci uspořádány do akupunkturních drah neboli meridiánů podle příslušnosti k jednotlivým orgánům.

Body můžeme ovlivnit tlakem, teplem a nebo vpichem jehly. Postupným rozvojem akupunktury se metody dráždění aktivních bodů rozrostly na dráždění elektrickým proudem, magnetem, světlem, éterickými oleji a jinými přírodními látkami. Původně se akupunktura používala jen u lidí, ale postupně se rozšířila i do zvířecí oblasti. Na následujícím obrázku vidíme průmět akupunkturních hlavních bodů na těle koně:

Funkce jednotlivých bodů je stejná jako u člověka a i způsoby ovlivnění jsou stejné. Vidíme, že všechny meridiány (jak dráhy nazýváme) začínají a končí na končetinách. Pouze dvě dráhy se liší a tou je přední střední a zadní střední dráha, kterým nenáleží žádný orgán a proto nejsou párové a tedy nejsou symetricky umístěné na stranách těla.

Nebudeme se zde zabývat vlastní léčbou, ale přece jen bych chtěl ukázat např. na některé rozdíly holistické léčby kašle v porovnání s medicínským postupem. Veterinář by kašlajícího koně vyšetřil a pravděpodobně podal podle aktuálního stavu buď antibiotika nebo kortikoidy. To podle toho, jestli bude jako příčinu onemocnění považovat bakteriální infekci a nebo virovou infekci či alergickou reakci, případně oboje. Nechci tady spekulovat o krycí funkci antibiotik, jen uvádím pravděpodobný, obvyklý postup.
Nekonvenční terapeut bude postupovat jinak. Ze speciálního celostního vyšetření určí, ve kterém orgánovém okruhu se skrývá příčina dýchacích potíží. Pohledem na pentagram se můžeme přesvědčit, že příčina může být ve čtyřech orgánových okruzích, jak nasvědčují šipky toku Čchi, neboť jak jsme si řekli, nemoc je způsobena poruchou jejího toku. Jako první je okruh kovu. Párovým orgánem k Plicím je Tlusté střevo. (Schválně uvádím velká písmena orgánů, abychom si uvědomili, že jde o systémy a nikoli pouze o anatomické orgány.) Tlusté střevo je velmi náchylné na plísně a změnu stravy. Příčinu dýchacích potíží v tomto případě hledejme tedy v nutrici a ve stáji. Orgánům kovu (vzduchu) předcházejí orgány země, kterými je Slezina-Slinivka a Žaludek. Slinivka je opět citlivá na plísně a odpovídá za sliznice, záleží tedy na charakteru kašle. Následným okruhem za orgány kovu je okruh vody a zde hledejme příčinu v Ledvinách a jejich náchylnosti k bakteriálním nákazám. Taktéž jsou orgánem imunity. V tomto případě se léčba musí zaměřit na Ledviny, imunitu a bakterie. Jindy může být příčina v orgánech dřeva a zde hlavně v Játrech. Játra na rozdíl od Ledvin jsou citlivá více na viry a tyto kašle mívají virový a hlavně chřipkový původ. Objevují se také mnohdy v závislosti s očkováním proti chřipce. Léčíme je hlavně zvýšením imunity proti virům a úpravou jaterních funkcí. V nekonvenční (bioinformační) medicíně se ale většinou neprovádí pouze akupunktura, ale doplňuje se bylinnou či homeopatickou léčbou a změnou stravy a případně i změnou životních podmínek (ustájení). Na tomto případě vidíte, že není kašel jako kašel a tomu musí odpovídat i strategie léčby, která je v jednotlivých případech rozdílná. Akupunkturou tedy ovlivňujeme nejlépe funkční změny v organizmu. Jestliže z nějakých důvodů dojde již ke změnám struktury (úraz, nádor, trvalá deformace v důsledku přetížení), tam je akupunktura málo účinná.

Ukázali jsme si, že rozdíl mezi bioinformační a konvenční léčbou je veliký a také je patrné, proč klasická antibiotika či kortikoidy mnohdy nepomohou a medicínské postupy mohou být neúčinné. Jsou totiž použity na místě, kde onemocnění nesídlí a nebo jsou namířeny proti příčinám, které onemocnění nezpůsobily. Je to zkrátka zcela jiné chápání funkcí uvnitř organizmu. Pamatujme si ale, že pokud nepomůže akupunktura, tak platí, ne že je neúčinná, ale že je špatný akupunkturista. Nic ale není absolutní. Někdy je lepší léčit medicínskými metodami a jindy nekonvenčními postupy. Výběr je ale možný jen na základě správné diagnostiky.

A proto o akupunktuře pokračování ještě příště.

Příbuzné články:

• Nekonvenční léčba III - celostní pohled na živý svět /23.5.2006/
• Nekonvenční léčba II - jak se koni nejlíp žije /2.5.2006/
• Nekonvenční léčba I - úvod /29.3.2006/

 

Související odkazy:

• WEST BOULEVARD VETERINARY CLINIC Vancouver, British Columbia - the Equine Meridians (EN)
• ICMART - International Council of Medical Acupuncture and Related Techniques (EN)