Kůň ve volné přírodě ještě stále žije a tak máme možnost srovnání. Pro ilustraci bych vás odkázal na knížku, která je k dostání v nakladatelství Academia. Napsal ji pan dr.Volf a jmenuje se Odysea divokých koní. Tam se dozvíte, kde se ve světě ještě můžete s divokými nebo zdivočelými koňmi setkat.

Myslím, že dýchací potíže koní jsou jednou z jejich civilizačních nemocí. Je to krutá daň za to, jak se snažíme koně využívat a jak jim z toho důvodu měníme jejich přirozené životní podmínky. Kůň je zvíře volných plání, profukovaných větrem, které se nejbezpečněji cítí v okruhu stáda a ve volné krajině, kde vidí na velkou vzdálenost. Při svém životě v takovémto prostoru migruje po různých pastvinách a za vodou, takže je stále v pohybu.

Člověk koně začal zavírat nejprve do ohrad a v době hradištní do stájí. Kůň původně pracoval 10 až 12 hodin denně obvykle ve dvojici, ale postupem času a při sportovním využití se zgruntu změnil jeho život. Je oddělen od stádových přátel a ve stájích stojí sám často 23 hodin denně, ale někdy i několik dní. V lepším případě je vyváděn na pár hodin do hlinitého výběhu. Nemá přístup k čerstvé vodě a k nepřetržitému příjmu potravy. Moč a stolice se v podestýlce rozkládá a množí se v ní plísně a bakterie a tímto rozkladem vzniká čpavek. Potravu dostává většinou dvakrát, maximálně třikrát denně a dostává i průmyslově zpracované a tepelně upravené potraviny a nebo potraviny, které jsou pro něj nepřirozené. Seno bývá kvůli technologii sklizně zaprášené a zaplísněné a se slámou to je podobné. To vše se odráží na zdravotním stavu koně. Mluvím hlavně o podmínkách chovu koní ve střední Evropě. Je samozřejmé, že od tohoto obecného trendu existuje řada odchylek a někde i podmínky daleko lepší. Tento způsob života vnucený koni je pro člověka sice pohodlný a usnadňuje mu sportovní využití koně, ale nese s sebou značné zatížení koně a obráží se v jeho zdravotních potížích.

Koni v těchto podmínkách vadí několik stěžejních věcí. Už jsme se zmínili o čpavku vznikajícím rozkladem moči. Ten naleptává sliznice dýchacích cest a tím je činí daleko náchylnější ke vzniku různých zánětů. Sliznice dýchacích cest působí mezi jiným jako vstupní filtr proti průniku patogenů. Při jejich poleptání čpavkem je tato jejich funkce značně oslabena a hrozí proniknutí infekce do organizmu, což značně zatěžuje imunitní systém. Totéž platí o plísních, které jsou ve stájích všudypřítomné a přemnožené a působí opět jako další zátěž imunitního systému. To se projevuje nejen snížením odolnosti koně proti infekcím, ale mohou se objevit příznaky alergií. Pobyt v uzavřeném prostoru též neadekvátně zatěžuje psychiku a to ještě v daleko větší míře zhorší imunitní odezvu. No, já vás nechci strašit a tak snad už nebudu pokračovat, těch rizikových faktorů je ještě více. Z hlediska nekonvenční terapie se tyto vlivy promítnou do několika orgánových okruhů. Pokud jde o dýchací problémy, tak to překvapivě nejsou plíce i když se zdravotní problémy promítají právě do jejich činnosti. Za dýchací potíže nejvíce odpovídají okruhy Ledvin a Tlustého střeva. K nim se přidávají jednou okruh Jater a jindy Slezina-Slinivka.

Je tomu tak proto, že okruh Ledvin je ovlivněn stresem z uzavřeného prostoru, nemožností fyzického kontaktu s ostatními koňmi ze stáda, stresem při ježdění a nutností podrobit se jezdci. Podílí se na tom i stres, který kůň cítí v důsledku závodu či pobytu v nezvyklých podmínkách, z transportu, z publika atd. Další okruh, který jsme jmenovali je Tlusté střevo. Zde jsou hlavním patogenem plísně ze sena, slámy, senáže, plísně z granulí v důsledku nedodržení technologie výroby a zaplísnění vstupních surovin a plísně narostlé v boxu v důsledku prostředí ve stáji. Problémem Tlustého střeva je též dvou či maximálně třífázové krmení, neboť kůň je uzpůsoben k téměř nepřetržitému příjmu potravy. Frázování krmení vyvolává nerovnováhu v jeho činnosti. Jelikož Tlusté střevo je díky své bakteriální výbavě jedním ze stěžejních orgánů imunitního systému a přitom je sdruženým orgánem k Plicím v energetickém pentagramu, má přímý vliv na celé dýchací cesty. Je také po Slezině a Slinivce druhým orgánovým okruhem řídícím sliznice.

obr. 1

Prach a plísně působí také přímo na dýchací cesty koně a platí to i o šrotovaném jádru. Proto je třeba šrotované jádro před podáním navlhčit a totéž platí i o zaprášeném senu.To platí samozřejmě hlavně u koní s dýchacími problémy. Z tohoto pohledu jsou problematické i piliny k podestýlání. Kůň by neměl stát na pilinách, ale na hoblinách a ty je třeba důkladně prosít. Někdy je proto lepší čistá sláma. Velkým nedostatkem v potravinovém řetězci je praxe ve sklizni sena. Balíkované seno vypadá sice malebně na poli (Obr.1.), ale pokud není za sucha a včas sklizeno, je zdrojem plísní. Na obr.2. je balík sena, který zůstal ležet na louce a je zasažen plísní. I když se zdá, že plíseň je jen na několika místech, která byla ve styku se zemí, tak mycelia jsou prorostlá již celým balíkem a je nejlepší ho celý vyhodit. Podobné to je i se slamou. Již jsem zažil několik koní, kteří měli dýchací potíže a všichni dostávali seno sklizené z plochy Ruzyňského letiště nebo z jeho bezprostředního okolí. Negativně tedy působí i zamoření ploch, na kterých se seno sklízí. Podívejme se na některé kasuistiky.

obr. 2

Ad 1. První bych představil klisnu plemena PH, kde dýchací problémy se objevily po odstavu hříběte s prodlouženou tvorbou mléka. Z protokolu:

Dat.: 17.3.2003 Klisna bázlivá, zvláště se bojí mužů. Ve stáji pokašlává, na pastvině občas. V prosinci po odstavení hříběte stále laktace. Z toho důvodu jí na ranči, kde byla ustájena 14 dní nedali žrát, aby ztratila mléko. Pak začala kašlat a jako kašlající ji vrátili do domovské stáje do Zahradnice. Veterinář na ní neshledal žádný problém.

Vyšetření: Klisna dýchá těžce a objevuje se dýchací stružka. Občas pokašlává. poslechový nález v oblasti hrotů plic. Senzoricky P, Ts, L. Z nosu vodnatý výtok. Ustájena ve volném ustájení, přes den ve výběhu a v noci ve společné stáji. Kůň pracuje občas na vyjížďkách v kroku. Rychlejších ruchů není schopen. Orgánové vyšetření viz EAD. (Obr.3.)

Závěr: Z EAD je patrné, že problém je v oblasti P, L a Ts a je v souladu se senzorickým vyšetřením.

obr. 3

Zkusme si tedy zhodnotit stav klisny a navrhnout podle toho léčbu. Vidíme, že problém se objevuje na plicích a kůň má dýchací potíže, ale jsou zapojeny ještě dva další orgánové okruhy. Co z toho můžeme vyvozovat?

Víme, že potíže nastaly po odstavu a násilném hladovění. Oba důvody jsou stresové a promítnou se nám do orgánového okruhu řízeného ledvinami. Hladovění také jistě vyvolalo změnu mikroflóry v tlustém střevě a tudíž byla narušena jeho řídicí funkce, která mezi jiným ovlivňuje i sliznice. Tato nerovnováha se projevila nejvíce v orgánovém okruhu kovu a tedy P a Ts. Kůň začal kašlat. Jistě k tomu přispěl i návrat do domovské stáje, kde ve společném ustájení byly i slepice, krůty a psi. Léčbu jsem začal podáváním bylinných produktů na ledviny (Ledvinová směs). karbinec na Ts a Ledvinovou směs na L. Klisna se výrazně zlepšila, ale kašel úplně neustal.

Dat: 2.4.2003 U příležitosti vyšetření jiného koně jsem vyšetřil i tuto klisnu. Majitel uvádí výrazné zlepšení, které trvalo několik měsíců. Klisna již soustavně nekašle, ale objevují se občas záchvaty kašle. Poslechový nález 0. Klisna budí dojmem smutného a skleslého koně.

Předepsán Husteel, Lufeel a Divizna a jako konstituční homeopatikum vzhledem k odstavu hříběte před rokem (ztráta dítěte) Pulsatila (koniklec) D200.

Tímto vyšetřením jsem klisnu ztratil z dohledu. Majitel z finančních důvodů koně rozprodal a přestali jsme spolupracovat. Za rok jsem si pořídil vlastní koně a ustájil jsem je u kamaráda na Sázavě v Čeřenicích. Na pastvině se pohyboval kůň, který mi byl povědomý. (Obr.4.) Nepřehlédnutelný byl jedním „rybím“ okem. Byla to Cllasie. Šťastná a zdravá u jiné majitelky, která bydlela na Sázavě a klisnu měla v Čeřenicích ustájenou. Vůbec nevěděla, že kůň měl v minulosti nějaké dýchací potíže. Kašel přestal úplně a klisnu připustili. Ustájená byla trvale na pastvině, jen na noc chodila do otevřeného boxu v přístřešku. (Obr.5.) Dnes má již velké a zdravé hříbě. V létě pak měla sice trochu potíže s bílým čumákem, který si spálila sluníčkem, ale to se zvládlo kostivalovým gelem a propolisovou mastí.

obr. 4

Co si z tohoto případu vzít? Tento příběh je výjimečný tím, že příčina dýchacích potíží Cllasie měla důvody zcela někde jinde, než bychom čekali. Důvodem bylo psychické trauma z odstavu a hladovění. Je to vidět z toho, že první cílená léčba na dýchací cesty a ledviny nebyla zcela úspěšná. Došlo jen ke zmírnění potíží. Až teprve po podání konstitučního homeopatika, které odstranilo psychickou příčinu, se stav koně normalizoval. V kartotéce mám podobných případů více. Chci tím ukázat, že dýchací problémy nemusí mít příčinu jen v nastuzení koně, jak se obvykle předpokládá. V takových případech byliny, antibiotika či kortikoidy mají jen přechodný nebo žádný účinek. Příčina je uložena hlouběji a je možné ji řešit jen systémově.

O dalších případech si povíme příště.

obr. 5