Přestože stáj leží nedaleko hranic republiky, byla jsem tam jediný český účastník. Vtipně vypadalo také srovnání dojezdových vzdáleností, protože jsem cestu do areálu Lewady měla nejblíž ze všech. Ostatní přijeli například z Janova, Poznaně, Varšavy, atd.

Lewada je jeden z nejznámějších polských klubů zaměřených na drezuru. Kromě drezurních kurzů a závodů tam pořádají řadu dalších akcí a věnují se různým oblastem jezdectví: například kurzy jízdy v dámském sedle, skokové závody, vytrvalostní dostihy, chovatelské výstavy, instruktorské kurzy, tábory pro děti nebo Art Cup. Areál leží mezi městy Ratiborz a Kedzierzyn-Koźle v obci Zakrzów a těch je v Polsku přibližně 18, proto je potřeba si trasu pečlivě naplánovat.

Klub vznikl v roce 1991 pod taktovkou uznávaného trenéra a jezdce Andrzeje Salackiho, který získal 12 medailí na mistrovství Polska a dvě na mistrovství světa. Proslavil se především představením drezury na úrovni Grand Prix bez uždění. Od roku 2008 se stal členem „International Dressage Trainer Club“, který sdružuje nejlepší drezurní trenéry světa. Na Olympijských hrách v Londýně v roce 2012 byl manažerem polské reprezentace.

Celý teoreticko-praktický kurz probíhal ve velice milém a přátelském duchu, což jsem moc neočekávala v jedné z prestižních a známých polských stájí. Nabídli možnost zúčastnit se také s vlastním koněm. Rozhodla jsem se však využít školních koní přímo z Lewady. Mile mě překvapilo, že všichni koně měli vychozené drezury minimálně stupně L a byli naučení reagovat na opravdu "knižní" pomůcky. Kurz trval 6 intenzivních dní, během nichž nebylo příliš času na odpočinek.

Nové informace člověk dostával třemi různými způsoby: při výcviku na koni, praktické komentované ukázce a přednáškách, během kterých se mohl člověk ptát na cokoliv, co ho zrovna napadlo nebo zajímalo. Ježdění probíhalo 2x denně na různých koních. Byli jsme rozdělení do skupin podle úrovně a výcvik byl veden tak, aby nám pomohl řešit problémy, které máme v sedu i práci s koněm. Cvičily se prvky do úrovně L, ze cviků především přechody, kruhy, ustupování na holeň, dovnitř plec, jednoduchá změna cvalu a kontracvaly. Byl tam prakticky prezentován výcvik mladého koně, ale také koně na úrovni Grand Prix i lonžování. Vše komentoval a vysvětloval pan Salacki. Koně předváděly jezdkyně a cvičitelky Lewady Żaneta Skowronska (držitelka 8 medailí z mistrovství Polska) nebo Katarzyna Popiołek.

Aby praxe nebylo příliš mnoho, pan Salacki měl také přednášky o výběru drezurního koně, chodech nebo jeho psychice. Výklad o pravidlech a startech na drezurních závodech v Polsku tam měl i drezurní rozhodčí L. Dziarmaga. Jako příjemné zpestření, zkušenost a ukončení pobytu byly uspořádány drezurní závody, ve kterých startovali všichni účastníci kurzu. Ty byly dvoudenní, takže v sobotu jsme se podíleli na organizaci. Znamenalo to, že jsme měli možnost sedět s rozhodčími, sledovat a diskutovat výsledky jednotlivých závodníků. Zajímavou zkušeností bylo také komentování několika jízd s panem Salackim. V neděli jsme se oblékli do „závodního“ a postavili se také na start.

Tyto kurzy jsou pořádány jednou ročně s omezeným počtem míst. Přesto je všem vřele doporučuji jako zajímavou zkušenost pro začínající i pokročilé drezurní jezdce, ale také nadšence, kteří by se rádi této disciplíně věnovali, ale nevědí, kde začít, anebo by se rádi zdokonalili a nabrali nové zkušenosti. Sportovně rekreační jezdecký klub Lewada nabízí kromě tohoto semináře i možnost tréninků na vypůjčeném nebo vlastním koni, pravidelně tam pořádají závody a další akce. Nově vybudovaný areál Lewady je místo, které určitě stojí za návštěvu.