Význam lesů jako národního bohatství pro celou společnost je nesporný a nespočívá jen v produkční funkci lesů (trvalý a obnovitelný zdroj dřeva jako velmi důležité surovíny), ale v posledních letech stále více ve funkci mimoprodukční.

Vedle funkce vodohospodářské, půdoochranné, krajinotvorné a dalších je jednou z nejdůležitějších mimoprodukčních funkcí lesů funkce rekreační. Jejím obsahem je to, co většina občanů u nás považuje za samozřejmost, že totiž lesy jsou tu - samozřejmě mimo jiné - proto, aby se v nich občané mohli "rekreovat", tzn. procházet se, sportovat, sbírat houby apod.

Lesy, nakládání s lesy, ochrana lesů a hospodaření v lesích jsou právně upraveny zákonem číslo 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon, který platí od 1. ledna 1996, upravuje mimo jiné také tzv. obecné užívání lesů, to je užívání lesů občany, jehož obsahem je podle ustanovení § 19 odstavec 1 lesního zákona právo každého občana vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí a sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Přitom jsou občané povinni nepoškozovat les, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popř. nájemce lesa a jeho zaměstnanců. Právo občanů vstupovat do lesa v rámci práva obecného užívání lesů se vztahuje na všechny lesy bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem, to znamená jak na lesy státní, tak obecní nebo soukromé. Omezení nebo zákaz vstupu do lesa z důvodu ochrany některých zájmů (např. vojenské lesy) stanoví zvláštní zákony.

Ani obecné užívání lesů občany nemůže být samozřejmě neomezené. V tomto směru má lesní zákon dva nástroje, a to jednak zakotvení pravomoci orgánu státní správy lesů (zde: příslušného okresního úřadu) omezit nebo zakázat vstup občanů do lesa, jednak vymezení tzv. zakázaných činností v lese, tedy činností, které nesmí v lese vykonávat návštěvník lesa a v některých případech ani vlastník lesa.

Podle ustanovení § 19 odstavec 3 lesního zákona může orgán státní správy lesů omezit nebo zakázat vstup do lesa, a to je-li to nutné z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů. Takové omezení nebo zákaz může být vyhlášeno obvykle nařízením okresního úřadu na dobu až tři měsíce s tím, že až o další tři měsíce může být v případě potřeby tato doba prodloužena.

Výčet zakázaných činností v lesích je uveden v ustanovení § 20 lesního zákona. Zde je mimo jiné stanoveno, že v lesích je zakázáno mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních. Tento zákaz byl do lesního zákona vložen nejen (i když především) z důvodu ochrany lesa, ale také s cílem do určité míry regulovat uvedené formy obecného užívání lesa v zájmu ostatních, tedy zejména pěších návštěvníků lesa.

Uvedený zákonem výslovně stanovený zákaz v praxi z hlediska jezdectví znamená, že na koni je v lese zakázáno vjíždět do lesních porostů, tedy jezdit právě mimo zmíněné lesní cesty nebo vyznačené trasy. Jízda na koni lesními porosty, zejména pokud by šlo o jízdu několika koní víceméně pravidelně po víceméně stejné trase (tak jak to např. u jezdeckých oddílů obvykle bývá) znamená poškození lesa zejména narušením půdního krytu, poškozením kořenových náběhů u paty stromů, poškozením náletem semen vzniklé přirozené obnovy lesních porostů apod.

Rekreační funkce lesa je velmi důležitou součástí poslání lesů z hlediska jejich významu pro společnost. Není účelem lesního zákona ani zájmem orgánů státní správy lesů a jistě ani zájmem vlastníků lesů znemožnit rekreační využívání lesů. Je však nutné rekreakční aktivity v lesích přiměřeně usměrňovat tak, aby zájmy vlastníků lesů na ochraně lesů a zájmy veřejnosti na rekreačním využití lesů byly vyvážené.

Kde je tedy možno v lese jezdit na koni? Pod pojmem "lesní cesty" je v této souvislosti třeba chápat všechny cesty v lesích, ať již katastrované (ty, které jsou vyznačeny v mapě katastru nemovitostí), nebo nekatastrované (ty, které jsou fakticky cestami, ačkoliv je na mapě katastru nemovítostí nenajdeme), cesty s tvrdým (např. živičným) povrchem i cesty "měkké" s nezpevněným povrchem. Cestami je pro tento účel třeba rozumět také lesní průseky, svážnice a tzv. přibližovací linky, na kterých při jízdě na koni nemůže dojít k poškození lesního porostu ani půdního povrchu, alespoň ne způsobem, který by způsobil horší následek než působí např. přibližování dřeva.

Vyznačenými trasami se rozumí např. stezky značené turistickými značkami, nebo přímo vyznačené pro daný účel. V našich podmínkách bohužel nejsou až na několik výjimek v lesích vyznačovány trasy pro různé druhy rekreačního využívání lesů, takže se na lesních cestách současně setkávají chodci, cyklisté, jezdci na koních, v zimě lyžaři a navíc také dopravni prostředky, sloužící hospodaření v lesích, nebo vozidla neukázněných návštěvníků lesa. To vše vede často ke vzniku kolizí a konfliktních situací.

Lesní zákon stanoví, že vlastník lesa může povolit výjimku z některých zákazů, což se týká i zákazu jezdit v lese na koni mimo lesní cesty a vyznačené trasy. Pokud by touto výjimkou byla porušena práva jiných vlastníků lesa, rozhodne o povolení výjimky na návrh vlastníka lesa orgán státní správy lesů (místně příslušný okresní úřad).

Protože lesní zákon nestanoví formu, může být výjimka vlastníkem lesa udělena ústně i písemně, což je vhodnější, aby v případě sporu nebylo pochyb o rozsahu a době trvání udělené výjimky.

V souvislosti s jezdectvím je třeba uvést také ustanovení § 20 odstavec 5 lesního zákona, které říká, že organizované nebo hromadné sportovní akce lze v lese konat jen na základě oznámení orgánu státní správy lesů. V oznámení, které musí být předloženo nejméně 30 dnů před dnem konání této akce, pořadatel uvede místo a termín konání akce, předpokládaný počet účastníků, způsob zajištění a souhlas vlastníka lesa. Orgán státní správy lesů může do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovit doplňující podmínky.

Zákon nestanoví, co rozumět pod pojmem "organizované nebo hromadné sportovní akce", praxe se však ustálila na názoru, že např. i společné vyjíždky několika jezdců na koních do lesa je nutno považovat za organizovanou sportovní akci. To ovšem neznamená bez dalšího povinnost oznamovat každou takovou vyjíždku 30 dní předem okresnímu úřadu. Pokud jde v daných podmínkách o obvyklé pravidelné vyjíždky po obvykle stejné trase, je možno splnit oznamovací povinnost např. vždy na počátku roku na období celého kalendářního roku s uvedením četnosti a předpokládaných tras vyjížděk a obvyklého počtu koní a jezdců na vyjíždkách. Vždy je třeba doložit souhlas vlastníka dotčeného lesa.

Ten, kdo poruší zákaz jezdit na koni v lese mimo lesní cesty a vyznačené trasy, nebo kdo koná organizované nebo hromadné sportovní akce v lese bez předchozího oznámení konání akce orgánu státní správy lesů (okresnímu úřadu), dopouští se přestupku podle ustanovení § 53 odstavec 1 lesního zákona. Za takový přestupek může orgán státní správy lesů uložit pokutu až do výše 5 tisíc Kč, resp. až do výše 15 tisíc Kč.

Rekreačních aktivit v lesích v posledních letech trvale přibývá. Některé z nich jsou spojeny s poškozováním lesního prostředí nebo zařízení sloužících pro hospodaření v lesích. Do určité míry to platí i o jezdectví, které je často spojeno s poškozováním lesních cest apod. Proto je třeba, aby ti, kdo jezdí na koních do lesa nebo vyjíždky na koních organizují, dbali pokynů vlastníků lesů a aby se také v případě potřeby přiměřeně podíleli na údržbě lesních cest nebo vyznačených tras, používaných k jízdě na koni v lesích.

V současné době se připravuje novelizace lesního zákona. Přitom bude nutno mimo jiné zpřesnit a doplnit ta ustanovení lesního zákona, která upravují obecné užívání lesů. Předpokládá se, že vlastníkům lesů příměstských, lázeňských a lesů se zvýšenou rekreační funkcí bude uložena povinnost, aby ve spolupráci s příslušnými obecními (městskými) úřady vyznačili v lesích cesty nebo trasy, které bude možno odděleně využívat k pěší turistice, k cykloturistice nebo k jízdě na koni. Cílem je předejít kolizím, ke kterým dochází při neregulovaném rekreačním využívání lesů.

S laskavým svolením redakce pro web zpracoval Equichannel.cz.

A jak se na uvedenou problematiku díváte vy?? Máte své vlastní zkušenosti s omezováním jezdectví v lesích? Všichni určitě chápeme nutnost omezení hromadného ježdění např. po nezpevněných cestách bezprostředně po dešti - ostatně stejná omezení již několik let uznávají např. horolezci v oblasti pískovcových skal, kdy je po dešti vyhlášen přímo zákaz lezení na písku po dobu 48 hodin. Také se nám zdá idelní spolupráce klubů či majitelů koní na občasných údržbách lesních, námi používaných cest. Nakonec pro svůj jezdecký klub mnoho z nás pracuje na podobných dobrovolných brigádách, proč se tedy nepostarat i o místa, která k ježdění užíváme, nakonec je to i v našem vlastním zájmu. Nicméně - není tento zákon přeci jen trochu nejasný ve výkladech "hromadné", není v praxi tak trochu zneužíván? Zajímalo by nás, jaké zkušenosti máte s uplatňováním lesního zákona právě vy. Zda někdo z vás již pomáhá lesníkům a panuje u vás totální harmonie či zda se nemůžete prokousat k rozumnému kompromisu ani přes veškerou snahu. Nebo prostě jen jezdíte a žádné problémy jste nezaznamenali? Nebo jste snad mezi těmi, po kterých se i střílí? (A nejsou tyto případy ojedinělé..) Pište a informujte ostatní. Váš názor a zkušenost může druhým pomoci při jednáních s úřady či majiteli lesa. PŘIVÍTÁME i názory samotných lesníků či majitelů lesů! Váš pohled bude určitě mnohým koňařům nápomocen k pochopení a k cestě pro další jednání. Helena Görnerová Abyste mohli lépe sledovat téma, o kterém se diskutuje. Otevřete si odkaz na plné znění Zákona o lesích č. 289/1995 Sb. Jirka

A zde jsou vaše ohlasy: 17.10. 2000, Mgr. Jana Jandusová Vážení, jsem rekreační jezdec a příznivce koní. Zajímám se proto o všechno možné, co s koňmi souvisí a samozřejmě odebírám též časopis Jezdectví. ..pokračování...

17.10.2000 V.C. Jezdím sama, na jednom koni a setkala jsem se s dvěma typy vlastníků. Jedněm to je úplně jedno. Druhým nesmím do lesa ani na cesty, ani na polní cesty , natož šlápnout na louku nebo nedej bože na pole. Důvod jsem se dozvěděla - "já se vozím, oni musí dřít". Takže záleží na lidech. Jedni vidí koně jako sportovce event. by si rádi taky sedli, druzí závidí, v jezdci vidí povýšenou vrchnost, a tak mu to hezky osolí. Já ti dám, vozit se! Ale ne po mojím! V.C.