V kraji Vysočina budete vybírat ze 166 jezdeckých stanic

Potěšující zkušeností byla zejména hojná účast budoucích provozovatelů jezdeckých stanic, zástupců Klubu českých turistů, Lesních správ a starostů obcí. Spolu s hosty z partnerského Jihočeského a Jihomoravského kraje a zástupcem občanského sdružení „Jezdecké stezky východních Čech“ Vladimírem Laškem se tak v konferenčním sále pořádajícího subjektu se sídlem v Jihlavě sešlo 96 účastníků.

Podle úvodních slov ing. Lucie Oháňkové z Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu kraje Vysočina se celkové náklady projektu pohybují ve výši 998 tisíc korun. I když velkou část této položky tvoří příspěvek ERDF, na tvorbě budoucích jezdeckých stezek se finančně spolupodílí také státní rozpočet částkou 49 900 korun a samozřejmě i předkladatel projektu, který pro tuto činnost uvolnil z vlastních zdrojů 199 600 korun.

Přestože ke schválení projektu došlo teprve v květnu 2005, množství odvedené práce je již úctyhodné. Během první poloviny roku pracovnice kraje Vysočina rozeslaly 125 dotazníků potenciálním provozovatelům jezdeckých stanic, avšak návratnost pouhých 22 dotazníků nebyla uspokojivá. Z tohoto důvodu zahájila v polovině srpna tříčlenná skupina externích spolupracovnic terénní šetření, jehož výsledkem se stalo zaregistrovaných 166 stanic na území kraje Vysočina.

Jak uvedl brněnský host ing. Pavel Fišer, obdobná akce probíhala také na území Jihomoravského kraje. V tomto případě však praktické terénní šetření nahradilo rozeslání „druhé vlny“ dotazníků. Ke konci roku 2005 tak Jihomoravský kraj získal 45 zaregistrovaných zájemců o provoz jezdeckých stanic, jejichž seznam je též součástí katalogu vydaného pro území Jihomoravského kraje.

Katalogy už se tisknou
Konkrétním výsledkem první fáze projektu se stane vydání katalogu, zpracovaného na základě dotazníků vyplněných jednotlivými zájemci o provozování jezdeckých stanic. Podle slov inženýrky Oháňkové se bude jednat o knížečku formátu A5 s popisem a fotografií jednotlivých stanic a kontaktem na jejich majitele nebo provozovatele. Kromě české verze by se měla v další části roku 2006 objevit v tisku také anglická a německá mutace zmíněného katalogu. Jeho součástí budou také mapky vyznačující návaznost na jihočeské stávající hipostezky, mapy jihomoravských stanic a mapky poskytnuté všemi rakouskými partnery.

Dalším výsledkem projektu bude vypracování podkladů pro budoucí vyznačení stezek a pořádání dalších seminářů pro veřejnost na území jednotlivých okresů kraje Vysočina. Vyvrcholením všech aktivit se stane tzv. „velká konference“ za účasti všech mezinárodních partnerů, která se uskuteční v polovině roku 2006.

Kam si sáhnout pro peníze
Kromě výměny zkušeností přinesl jihlavský seminář také řadu informací týkajících se možnosti získání finančních dotací. Konkrétně se jedná o Státní program podpory cestovního ruchu – Podporu budování doprovodné infrastruktury ČR pro sportovně-rekreační aktivity, kam patří rekonstrukce a vybudování jezdecké stáje a jízdárny. Kromě toho Luděk Hrůza seznámil přítomné s programem LEADER ČR. Jedná se o samostatný program určený venkovským mikroregionům i místním subjektům, které realizují konkrétní projekty. Od roku 2007 se navíc metoda LEADER stane součástí principů Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a výhledově i dalších programů v rámci strukturálních fondů. Bližší informace je možné získat na telefonním čísle 564 602 543 nebo na e-mailové adrese: hruza.l@kr-vysocina.cz.

Jihočeská inspirace
S řadou podnětných myšlenek seznámila přítomné také představitelka Jihočeského kraje a vedoucí projektu Turistika na koni ing. Milena Andrlová. Kromě krátkého filmu o jezdecké turistice, představila posluchačům také řadu praktických výstupů, které Jihočeši mají. Kromě jiného k nim patřily i tři zdařilé semináře věnované vyškolení značkařů, zdravotníků Českého červeného kříže a rozšíření řidičského průkazu na skupinu E. Mnohé možná překvapilo, že chybějící osvědčení k tažení koňského přívěsu bude Dopravní policií pokutováno přidělením sedmi trestných bodů. V rámci podpory jezdecké turistiky přispěl Jihočeský kraj také všem přihlášeným zájemcům polovinou nákladů na vybudování mobilních úvazišť a vydávání pohlednic a propagačních materiálů a vydal mapu stanic na území svého kraje, která je již nyní k dispozici ve všech městských informačních centrech.

Klub českých turistů nezůstává stranou
Potěšující zprávou se stala také nabídka na spolupráci, pronesená ústy Ivana Bohatého. Předseda Regionální komise značení kraje Vysočina účastníky semináře seznámil s konkrétní podobou značky pro jezdecké trasy a postupem prací na metodice pro hipotrasy. Současně však také nabídl pomoc v podobě proškolení značkařů v turistické chatě na Čeřínku, zhotovení směrovek a provádění kartografických prací (tj. zákresů do map).

Vyhledávání jezdeckých stanic na území kraje Vysočina
Jak již bylo uvedeno, v období od poloviny srpna do poloviny listopadu probíhalo na území kraje Vysočina vyhledávání jednotlivých jezdeckých stanic. Zatímco naše třebíčská kolegyně ing. Věra Dyntarová měla na starosti oblast Třebíčska, Žďárska a Bystřice pod Pernštejnem, spolu se Zuzanou Solařovou jsme zajišťovaly zbylou část území, a to od Rapotic a Tavíkovic na hranici s Jihomoravským krajem až po Golčův Jeníkov a Vilémov na severu.

Díky téměř každodenním výjezdům, během nichž jsme se snažily navštívit alespoň pět až šest „jezdeckých stanic“ denně, se nám během tří měsíců podařilo zaregistrovat rovnou stovku budoucích opěr jezdecké turistiky. K patnáctému listopadu tak kraj Vysočina získal celkem 166 zaregistrovaných jezdeckých stanic s různou možností kvality ubytování a ustájení koní.

Opět se nám potvrdila zkušenost, že osobní návštěva, kdy můžeme zájemcům pomoci s vyplněním dotazníku a pořízením fotodokumentace, přináší mnohem větší užitek všem zúčastněným. Zatímco několik málo dotazníků, které potencionální zájemci vyplňovali sami a odesílali rovnou na adresu Kraje, obsahovalo pouze velmi stručné odpovědi na požadované otázky a často celá řada kolonek zůstala nevyplněna, při osobních setkáních jsme měly možnost získat řadu cenných údajů. Patřily k nim nejenom tipy na jednotlivé jezdecké stezky, ale také informace o přírodních a kulturních zajímavostech v okolí. To je důležité, neboť jezdecké stezky nejsou jenom možností, jak trávit volný čas. Jejich smysl je mnohem hlubší, neboť poskytují putujícím i mnoho nových informací. A spolu s poznáním se rodí také hluboký vztah ke krajině – tak, jak tomu kdysi bylo v myslích našich předků. Vztah, který mění člověka-konzumenta (a v extrémním případě ničitele) v člověka-hospodáře (a tím i ochránce).

V neposlední řadě jsou však stezky také místem setkávání. Setkávání lidí „stejné krevní skupiny“, a to bez ohledu na to, zda se jedná o putující jezdce, nebo o ty, kteří jim poskytnou zázemí a nocleh. Je to možnost strávit zajímavé chvíle, vyměnit si zkušenosti a pevně věříme, že i položit základ nejednomu přátelství.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že nalezení tak velkého množství jezdeckých stanic bylo zbytečnou námahou, podle našeho názoru tím naopak vzrůstá možnost, aby každý ze zájemců našel trasu dle svých představ (a to včetně finanční náročnosti na ubytování a ustájení koně). Dlouhá stezka se tak může rozdělit na řadu dílčích úseků o délce osmi až deseti kilometrů, které bez problémů zvládnou také nezkušení nebo méně zdatní jezdci. Ačkoliv se jezdecká turistika zřejmě nikdy nestane masovým rekreačním sportem, přesto má naději na získání dostatečného počtu zájemců všech věkových kategorií.

Kudy, kudy cestička…
Toto žertovné, ale bohužel i velmi realistické motto uvedlo v závěru semináře několik čerstvých poznatků z vyhledávání konkrétních jezdeckých stezek členkami našeho občanského sdružení. V roce 2005 se konkrétně jednalo o práci na území dvou krajů, a to Jihomoravského a zejména Jihočeského s cílem připravit další napojení i na Vysočinu.

Projekt s názvem „Podpora jezdecké turistiky na jihozápadní Moravě“, podporovaný Nadací Partnerství, vznikl se záměrem propojit vznikající jezdeckou stezku Znojmo-Vranov nad Dyjí s jihočeskými trasami. Konkrétně se jedná o úsek Vranov nad Dyjí-Uherčice-Plačovice-Maříž, který prochází krásným lesním komplexem jižně pod Starým Hobzím (Holubí a Holubičí vrch), v Janově překračuje tok Moravské Dyje a pokračuje okolím Mutenské obory k Chvaletínu a dle možností kopíruje stávající cyklostezku Greenways Praha-Vídeň. Jezdecká stezka prochází členitým terénem nad severním okrajem Vranovské přehrady se záměrem zavést její uživatele na zajímavá místa, jakými je například hrad Bítov (významný opěrný bod dávné Královské cesty), romantické údolí říčky Želetavky či renesanční zámek Uherčice. Z Uherčic už je možné navázat na rakouské jezdecké stezky, zatímco rakouští jezdci zde mají naopak možnost navštívit naši trasu a pokračovat po ní na území Jihočeského kraje do Maříže u Slavonic. Úsek od plačovické dostihové stáje VALORY do jezdeckého centra v dolnorakouském Autendorfu, jejíž vytvoření kromě obou uvedených stájí významně podpořila také obec Dešná, si první rakousko-česká ekipa projela již v průběhu podzimu 2005.

Další ze stezek, které budou již v příštím roce zpřístupněny veřejnosti, povede od jezdecké stanice v Bohuslavicích (u Nové Říše) přes Chlumec a Cizkrajov, aby se ve svém závěrečném úseku napojila na výše uvedenou stezku Znojmo-Vranov-Maříž. Tato stezka je navíc i kvalitním základem pro další pokračování směrem k Telči.

Když se spojí síly
Ačkoliv jsme vložily do naší práce nemálo úsilí, jsme si dobře vědomy, že bez vstřícného přístupu a spolupráce mnoha dalších lidí bychom nikdy nedosáhly takových výsledků. Naše upřímné poděkování patří nejenom všem majitelům stanic, ale také Městským lesům Dačice a Znojmo, vedení Lesních správ Telč, Znojmo a Český Rudolec a jejich revírníkům, kteří nám obětavě pomáhali při vyhledávání. A protože velmi vstřícná slova zazněla na semináři také od přítomných zástupců Lesní správy Třebíč, věříme, že i v kraji Vysočina vyhledávání konkrétních jezdeckých tras nenarazí na vážnější problémy.

Poděkování patří také Jiřímu Kovářovi (Sportovní klub STARKON, Bohuslavice) a Vladimíru Vinklárkovi (Stáj VALORY, Plačovice), kteří nám pro vyhledávání tras zapůjčili koně, terénní vozy a také sami sebe v rolích ochotných řidičů. Znovu jsme si ověřily dávnou zkušenost, že spojí-li se lidské síly, je možné splnit i ty sebeodvážnější sny.

Podobné články
Český rozhlas

Drsná romantika. Mladí slovenští cestovatelé Jozef Kmeť, Pavol Sivý a Lujza Marečková vypráví v cestovatelském magazínu Casablanca o tom, jak byli…

Doma se z jezdectví dělá věda, ale v Mongolsku zjistíte, že vše, co se potřebujete do začátku naučit, je přistupovat ke koni z levé strany, aby se…