Síla a kondice

Abyste si oba toulání užili, potřebujete získat odpovídající kondici a sílu. Obojí lze výborně natrénovat pomocí intervalových tréninků, se kterými je potřeba začít s předstihem. Zařaďte do týdenního tréninkového plánu dva až čtyři dny intervalového tréninku a jeden den na gymnastiku. Výborně se trénuje v terénu, nejlépe kopcovitém. Postupně zvyšujte náročnost, postupujte pomalu a těsně před putováním jezděte jen na uvolněné delší vyjížďky, aby si mohl kůň vybudovat rezervy.

Jak by mohl takový trénink vypadat? Od jara jezděte dvakrát až třikrát týdně na delší vyjížďky, víkendy věnujte (jak jen často to jde) celodenním výletům, za začátku v kroku. Postupně přidávejte delší klusové a cvalové úseky. Vyzkoušejte si orientaci v mapě či použití navigace, která vám vyhovuje. Případně zařaďte i výlety s přespáním, abyste si vyzkoušeli, jak kůň reaguje na změnu prostředí.

Klid a pohoda

Poslední, co potřebujete na vícedenní putování, je plašan, který se leká vlastního stínu. Koně ale vidí strašáky v mnoha věcech a přirozeně reagují útěkem. Vše se ale dá natrénovat i během normálního provozu, a jako bonus si vylepšíte vzájemný vztah. Vezměte třeba právě tu modrou plachtu, které se kůň obvykle leká, a jděte s ní směrem k němu. Přibližujte se tak dlouho, dokud je kůň v klidu. Když uskočí, zůstaňte v klidu stát, až se uklidní, tak cvik zopakujte a pokračujte jiný den. Postupně se ke koni budete moci přiblížit a plachtou se ho i dotknout. K jiným strašákům se stejným způsobem, klidně a pomalu, přibližujte s koněm na ruce. Dopřejte mu dostatek času a bubáci ztratí svou moc.

Bezpečnost v silničním provozu

Většina koní zná situaci, kdy kolem nich projíždí auto nebo traktor, ne všichni to ale v klidu snášejí. Nacvičte tyto situace předem. Ověřený princip u koní je následovat vlastní strach, kdy kůň jde za předmětem, zde vozidlem, kterého se bojí. Z vyděšené oběti se tak mění v uvolněného lovce. V praxi stačí jezdit na louce vedle silnice. Když se blíží vozidlo, postavte koně tak, aby ho mohl sledovat. Jak se blíží, tak koně otáčejte do stejného směru jako je směr jízdy vozidla a několik metrů projíždějícího následujte. Když je kůň klidný, můžete příště jít k silnici o kousek blíž. Kůň si tak pomalu navyká na provoz, a nakonec je schopný auta snášet beze strachu i na silnici.

Zvykání na vodu

Zvlášť u delších toulek se pravděpodobně nevyhnete tomu, že budete muset překonat potok nebo projít louží. V létě to skýtá příjemné osvěžení, ale hodně koní se vodě vyhýbá. Před putováním je proto potřeba koně na vodu přivyknout. Tentokrát nezačněte u koně, ale u sebe. Když máte s koněm projít vodou, často ztrácíte vnitřní klid a dostáváte sami sebe pod tlak, protože víte, že musíte koně přesvědčit, aby vodu překonal. Když pak začnete urputně pobízet, kůň vycítí, že se něco děje, reaguje tlakem proti nebo se otočí a od domnělého nebezpečí uteče. Řešením je nechat koně v klidu, nevyvíjet tlak, a hlavně mu dopřát čas. Jediné, co po něm musíte chtít, je, aby koukal směrem k vodě a na druhý břeh. Holeně jsou přiložené, a když kůň zvedne hlavu, aby se rozhlédl, tak ho pobídněte, aby udělal krok k vodě. Krok za krokem se blíží k vodě a dřív nebo později do ní i vstoupí.

Základem je výchova

Během putování mohou nastat chvíle, kdy musíte sesednout a koně vést. Smysluplné to je především na svazích nebo v úzkých místech. Kůň by přitom od vás měl držet dostatečný rozestup a nikam se netlačit. Stejně tak musí umět zůstat stát, když si to přejete. Je to nezbytné, stejně jako koně naučit správnému chování ve skupině jezdců a koní. Je kůň ve skupině nervózní, cpe se dopředu, nebo naopak chce sám vyrazit jiným směrem? Natrénujte v klidu předem pohyb se známým koněm – kůň se potřebuje naučit chodit za koněm i před koněm, v klidu zastavit, když zastaví kůň před ním, nebo ho v klidu dojít. Jedině tak si užijete příjemný puťák bez zbytečných nervů.