Putování v sedle se zúčastnila dvojice koňák Leoš - kůň Sabat a koňařka Lenka - kůň Jeffry. Oba koňáci rajtují v sedle více než 15 let, tudíž mají letité zkušenosti. Koně budou za pár dní slavit 6. narozeniny. Putování v takovém rozsahu bylo pro obě dvojice velkou premiérou. Tito koníci měli zatím „jen" za sebou lehčí - maximálně 3denní putování. Nyní je čekalo přes 300 km!

Oba koně museli absolvovat řádnou přípravu na tak dlouhou trať. Před výjezdem dostávali energetické krmivo a museli být nakováni (jinak jsou koníci naboso). Angloarab Sabat nesl dle odhadu svého majitele na sobě zátěž o celkové hmotnosti 125 kg, slovenský teplokrevník Jeffry asi 95 kg. Koníci ve výborné formě - angloarab plný energie vyhledával „bubáky", aby bylo trochu veseleji poblíž skruží, velkých kamenů apod. Slovenský teplokrevník (v krvi podíl furiosa) pro svou vynikající povahu se občas leknul jen srnek nebo maličkostí, takže žádný problém s ovladatelností koně. Koně zvládnou jakýkoliv terén naprosto bez problémů. Tempo se střídalo krok, cval.

Plán trasy jsme si pečlivě stanovili a zaznačili před výjezdem do mapy. Občas jsme jen vyznačili trasu dle skutečnosti pouze v případě odchylek od původní trasy. Na mapě vše vypadá snadno, realita je jiná! Mnohé turistické značky byly velmi špatně zaznačené nebo zarostlé křovím či oplocené plotem. Vyjíždělo se v brzkých ranních hodinách, abychom se vyhnuli nepříjemným muškám. Denní limit trasy nebyl stanoven. Jakmile se nám líbilo místo na přespání nebo bylo blízko vody, založili jsme tábor. Koníci se nejprve pásli volně poblíž nás, poté se dali na lanovku (stromy dále od sebe). Večer se vařily sáčkové polévky nebo fazole v konzervě a přes den se žvýkalo hovězí sušené maso Jerky, které dodalo potřebnou energii. Občas jsme zavítali na jedno točené do hospůdky.. Koníci to měli snadné - trávy bylo dostatek a v případě potřeby bylo možné zastavit u potravin a koupit ovesné vločky, které by dodaly okamžitou energii.

Co se týče naší výbavy, zdůrazním to nejdůležitější: provazová ohlávka, dlouhé vodítko, dostatečně dlouhé lano a očko na provlečení vodítka (na lanovku) na úvaz koně, hřbílko, kopytní háček, potřeby na vaření, jídlo, čaj, voda, hygienické potřeby, čelovka, šití, oblečení dle počasí + pončo, spacák, alumatka, doklady + pojištění koně, své doklady + peníze. Doporučuji sušené maso Jerky (vydá jako oběd).

Den D jsme si vybrali na jaro. Není tolik teplo (nicméně zrovna nám počasí přálo a bylo neskutečné horko), nelítá tolik hmyzu (lítalo až moc mušek) a hlavně koníky neotravovali ovádi. Den D nastal v sobotu 28. 4. 2012. Celou dobu jsme se na tento velký den připravovali. Já se svým koníkem už loni na podzim, kdy přes pečlivou přípravu koní nám to nevyšlo, jelikož den před odjezdem si můj koník Jeffry natáhl šlachu a byl téměř měsíc v klidu...

1. den putování

Najeli jsme 48 km. Svojetice - Sázava - Český Šternberk - Čestín.

Ponaučení z prvního dne: nikdy nepodceňujte správnou výstroj koně. Obzvláště deky. Je lepší mít více dek, a hlavně kvalitních. Kvalitní deka neodře koni kohoutek, lépe se rozloží váha zátěže a není problém s klouzáním deky. Leoš zjišťuje, že udělal začátečnickou chybu. Koupil svému koníkovi 2 nové deky a ty neseděly... Použil deky, které jsou pod jeho sedlo Mc Clellan nevhodné, byť dobře rozloží váhu na zádech. Koníka to mírně dře, zvláště na kohoutku, a po prvním dnu to je na kohoutku znát. Dále je třeba vyzkoušet výstroj nejlépe s bagáží ještě před započetím celého putování, aby se zamezilo případným problémům během putování.

2. den

jsme najeli pouze 31 km. Čestín - Zruč n. Sázavou - Ledeč n. Sázavou.

Důvodem je neustálé přesedlávání kvůli klouzající dece. Nakonec vzdáváme boj s dekou a poprosíme bráchu Leoše, aby dojel s již „zajetýma" dekama, abychom problém nemuseli dále řešit.

3. den

najeto 41 km. Ledeč n. Sázavou - Lipnice n. Sázavou - Šlapanov.

Stále vyhlížíme mraky, jak zněla předpověď. A nic. Stále se na nás usmívá „zlaté kolečko". V tento den si Sabat „ustlal" v poli se svým jezdcem na zádech. Silná slova srší, kůň se znovu přesedlává. Celá výstroj se hnula a odřenému kohoutku musí být ještě více ouvej. Hlavně, že se koník stihl pořádně „napudrovat". Všude se chystají na čarodějnice, a tak hudba v dáli hraje až do pozdních hodin.

4. den

jsme opět ujeli 41 km. Šlapanov - Žďár n. Sázavou - Radešínská Svratka.

Jsme v polovině trasy. Celkem najeto 161 km za 4 dny!!

5. den

byl velmi vysilující. Ušli jsme 48 km. Pokračujeme k Bystřici n. Pernštejnem - Bedřichov - Černá Hora.

V jednom úseku musíme sesedat a jít vedle koní. Modrá stezka je naprosto nesjízdná pro naše čtyřnohé přátele. Úsek je pro koně úzký a velmi kopcovitý. Volíme cestu lesem nelesem a překonáváme překážky, jiná cesta tudy nevede.

6. den

jsme ujeli 52 km v náročném terénu. Rájec - Propast Macocha - Vyškov - Pustiměř.

Ráno zjišťujeme, že bude moudré do deky za 2.000 Kč (deka Navajo) udělat pořádný zásah, a to z důvodu naprosto dodřeného kohoutku Sabata. Deka mu nesedí, jak by měla, je křivě ušitá a pro koně to musí být hodně nepříjemné. Deka dle odhadu (dle náplně) může mít hodnotu 500 Kč... Odřezáváme kus v místě kohoutku koně.

7. den

jsme ujeli 30 km. Nezamyslice - Kojetín - Chropyně.

Koníci mají větší pauzu na odpočinek a sedláme až po obědě. Deštík je osvěžující jak pro nás, tak pro naše koníky. Oblečení však potřebujeme suché, a tak vytahujeme ponča.

8. den

- jsme téměř v cíli. Břest - Holešov - Jankovice.

Ujeli jsme 25 km a jsme rozhodnuti jet až do Bystřice pod Hostýnem, kde zakončíme naše putování. Půda na naší zahradě je však velmi mokrá - byla průtrž mračen (tam by byli koníci na lanovce mezi stromy), a tak zůstáváme na ranči v Jankovicích (koníci jsou večer pod střechou zatímco venku prší). Zde přenocujeme a následující den putujeme pouze 10 km - Jankovice - Hostýn na svěcení zvonů před kostelem - Bystřice p. Hostýnem. Cíl byl pokořen.
Celkem máme najeto v sedle 326 km za 9 dní.
Cesta do domovské stáje již byla přepravníkem.

Co dodat závěrem:

Příprava trasy: nepodceňujte. V případě delšího výjezdu klidně stačí turistická mapa na www.mapy.cz, kde dle zkratky „zem." (jako zem. usedlost) nebo značení „dráty el. vedení" nebo pochopitelně značených turistických tras se dá dobře orientovat. Nám stačilo měřítko 1500 m a vystačili jsme si pouze s mapami na internetu. Ve velmi výjimečných případech jsme se odchýlili od trasy, kterou jsme si před svým odjezdem stanovili. Měli jsme zakoupené klasické turistické mapy, ale ani jednu jsme cestou neotevřeli.

V případě, že se vydáte na podobnou cestu, nepodceňujte přípravu koně a trénujte! Pokud máte schopného zdravého koníka, zvládne to bez problémů. Rozhodně koníka nakovejte. Já mám koně běžně naboso, ale tuto cestu by ve zdraví naboso nezvádl. Cesty se nedaly vybírat. Od kamenitých, šotolinových cest po asfaltové až měkké cesty. Těžko vybírat pro bosé koně.

Pod článkem najdete mapy s vyznačenými body, trasa je však velmi orientační. Mnohé města a obce se neprojížděly, jde jen o přiblížení naší trasy. Přesné mapy cest můžeme poskytnout na vyžádání.

Galerie

37

Zobrazit všechny fotografie

×

Autor snímku:

Jezdecká turistika a stezky

Počet fotografií: 37

Podobné články

Bouřky: Co nám řekne radar?

1. 7. 2024 David Boura

Minule jsme se před vyjížďkou dívali na oblohu, dneska mrknem na radar. David Boura nám prozradí a na obrázcích ukáže, co všechno se z něj dá vyčíst.…

Jezdecká turistika a stezky

Bouřky: Co nám řekne obloha?

25. 6. 2024 David Boura

Než vyrazíme na delší vyjížďku nebo výlet do terénu, není od věci se podívat, jak se to asi s počasím v následujících hodinách bude vyvíjet. Mnoho…

Jezdecká turistika a stezky