Navigace a její možnosti
Toulky na koních přírodou si dnes asi nedokážeme představit bez mobilu, kterým si můžeme zavolat pomoc, v případě prodlouženého výletu uklidnit naše přátele, aby si o nás nedělali starosti. Velmi praktickým pomocníkem je také navigace a ta je tématem našeho krátkého seriálku.
Každý, kdo se někdy pokoušel spolehnout se při turistice na papírovou mapu, určitě narazil na nemálo problémů - na mapě nejsou cesty, které v terénu existují, v horším případě jsou tam naopak cesty, které ve skutečnosti neexistují, mně osobně byla mapa k ničemu i proto, že i když jsem ji měl k dispozici, tak jsem nikdy nenašel, kde zrovna bych se tak mohl nacházet já sám, apod.
S příchodem navigací a především "chytrých" mobilů se situace radikálně změnila. Nejen tím, že díky GPSce vidíme přímo na mapě, kde jsme, ale i tím, že došlo k velkému zpřesnění online map, vznikají nové fotomapy, nové turistické mapy, ale i komunitní projekty jako Openstreetmap, kde mapy vytváří přímo sami uživatelé. Právě tímto projektem - openstreetmap.org se bude tento článek primárně zabývat.
Vznik projektu OSM
Projekt OpenStreetMap založil v červenci 2004 Steve Coast z Velké Británie. V dubnu 2006 projekt OSM začala podporovat stejnojmenná nadace. Nadace OpenStreetMap je mezinárodní nezisková organizace, jejíž záměrem je povzbuzovat tvorbu, zpracování a šíření volných geografických dat a poskytovat tato data kterémukoli zájemci o jejich používání a sdílení. V prosinci 2006 umožnila společnost Yahoo používat své letecké snímky jako podpůrný prostředek při tvorbě map.
V dubnu 2007 Automotive Navigation Data poskytla projektu OpenStreetMap kompletní silniční mapu Nizozemska a základní silniční mapu Indie a Číny. V červenci 2007 se uskutečnila první OSM mezinárodní konference The State of the Map s 9 000 registrovanými uživateli. Mezi sponzory této konference patřili mimo jiné společnosti Google, Yahoo a Multimap. V srpnu 2007 vznikl nezávislý projekt OpenAerialMap jako datový sklad volně dostupných leteckých snímků. V říjnu 2007 byl dokončen import silničních dat US Census TIGER. V prosinci 2007 se stala Oxford University první významnou organizací, která využívá data z OpenStreetMap na svých webových stránkách.
V lednu 2008 byla přidána možnost stahovat data do přijímače GPS a posléze používat pro navigaci. V březnu 2008 oznámili dva ze zakladatelů OpenStreetMap, že obdrželi finanční podporu ve výši 2,4 milionů eur od společnosti CloudMade, která bude data z OpenStreetMap využívat. Společnost CloudMade se zabývá komerčním využitím mapových podkladů OpenStreetMap jejich zpřístupňováním přes vlastní API.
Od roku 2007 se pořádá konference State of the Map. Celý projekt má přes 1 000 000 registrovaných uživatelů, jejich počet stále roste. (Zdroj - Wikipedie.org)
Openstreetmap.org
Jak jsem zmínil, mapy na openstreetmap.org (OSM) tvoří sami uživatelé. V současné době je jimi celkem kvalitně pokrytý celý svět, Českou republiku nevyjímaje. Ta je v současné době zmapovaná na velmi dobré úrovni a stále přibývá lidí, kteří k jejímu zdokonalování přispívají. Dá se říct, že v současnosti chybí převážně už jen méně významné lesní cesty.
Právě ty méně významné lesní cesty jsou obvykle sjízdné na koni. Projekt Openstreetmap.org je jak dělaný na míru pro vyznavače jezdecké turistiky, kteří se nezříkají technických vymožeností.
Tvoříme mapy
Dejme tomu, že jedete na kole z místa A do místa B a máte zapnutý mobil s GPS modulem, nějakou mapovou aplikací a zaznamenáváte projížděnou trasu. Většinou vidíte mapu, na které se vykresluje čára s trasou, kterou projíždíte. To je užitečné nejen proto, že víte, kde zrovna jste, ale i to, kudy se můžete případně vrátit.
Celou trasu můžete také zaznamenat do souboru, který může mít různé formáty, nejobvyklejší a také nejpoužitelnější pro další zpracování je soubor s koncovkou GPX. Pokud ho uložíte, doma si ho můžete naimportovat na server OSM a třeba zjistíte, že daná cesta ještě na mapě není. Tak ji tam jednoduše přidáte - nakreslíte, popíšete, označíte, o jaký typ cesty jde (OSM umí rozlišovat mnoho druhů - silnice, cesty, pěšiny, u každé z nich se dá definovat šířka, povrch, sjízdnost, můžete ji pojmenovat, zkrátka možností je opravdu hodně).
Potkáte na cestě rozcestník, posed, rybník, kapličku, stánek s občerstvením, místo pro piknik, krmelec nebo cokoliv dalšího? Uložíte si bod a na mapu je klidně přidáte také. Všechny podobné věci mají ikonky, které se pak na mapě budou ostatním zobrazovat. Postup, jak nakreslit cestu, teď vynecháme, vrátím se k ní případně v některém příštím pokračování. Každopádně výsledek našeho snažení bude ten, že kdokoliv další, kdo do těch míst zabloudí po nás, už bude vědět, kam cesta vede, jestli je vhodná pro kolo a hlavně - že opravdu existuje. Pokud bude někdo bloudit v terénu mimo cestu, může si v mapě najít nejbližší vhodnou a dostat se na ni.
Mapy samotné si můžete prohlédnout jak na serveru osm.org, tak i na jiných serverech, které umí vykreslovat i jiné atributy map jako vrstevnice, turistické značení apod., zde se fantazii meze nekladou, záleží jen a jen na příslušném rendereru - ten se zjednodušeně řečeno stará o zpracování "surových" mapových dat, tedy určuje, jakou barvu bude mít les, jakou tloušťku bude mít cesta, jak se bude zobrazovat posed apod. Zde je ukázka ze serveru mtbmap.cz:
Na téhle mapě můžeme vidět ukázku červené turistické značky, rybníků, potoků, je zde i jeden posed a jedna bažina. Tlusté bílé jsou silnice a hnědé vrstevnice. Také je zde dobře patrné odlišné vykreslování cest podle typu - jistě sami snadno poznáte, které z nich jsou široké "traktorovky" a které jenom úzké pěšinky, tak akorát pro poníka ;-)
V příštím díle se podíváme na nástroje pro chytré telefony.
Galerie
Bouřky: Co nám řekne radar?
Minule jsme se před vyjížďkou dívali na oblohu, dneska mrknem na radar. David Boura nám prozradí a na obrázcích ukáže, co všechno se z něj dá vyčíst.…
Bouřky: Co nám řekne obloha?
Než vyrazíme na delší vyjížďku nebo výlet do terénu, není od věci se podívat, jak se to asi s počasím v následujících hodinách bude vyvíjet. Mnoho…