Počasí se opravdu překonalo. Čínských raket na rozmetání mraků nebylo třeba; ranní rákosníčkovské mlhy se rozplynuly již během první soutěže, kterou jsme vypsali takříkajíc za pět minut dvanáct. Caparti v sedlech poníků i velkých koní museli vykazovat i notnou dávku šikovnosti (přenášení různých předmětů včetně míčku v naběračce) a nejednou na trať nastoupilo sourozenecké seskupení, kromě dua a tria sester i dvojčata. Jediným zádrhelem první disciplíny se stal fakt, že luxusní dárkové balíčky, věnované sponzorem, byly pouze tři, takže jsme byli nuceni vyhlásit tři mistry (Davídek, Terezka a Evička) plus bandu vicemistrů (sladkosti, knížky a diplomy samozřejmě obdržely dětičky všechny). Diváci se neostýchali nejmenším pořádně zatleskat a dokonce se podařilo pozornost všech závodníků nasměrovat do objektivu fotografova.

Samozřejmě se všemi maminkami, které nyní bojují s depilinací (nikoliv depilací: jde o pracovní název pro systematické odstraňování pilin z povrchu dítěte), upřímně soucítíme.

Extrémní soustředěnost.

Budoucí jezdecké naděje.

Nejen jízda zručnosti pro nejmenší s vodičem přinesla momenty dramatické. Padalo se hojně, akrobatická přistání nejčastěji probíhala během dopolední parkuriády a nejednou jsme byli svědky neplánované džigitovky. Bezpečnosti soutěžících jsme však věnovali nejvíce pozornosti: jízdárna před akcí „vyfasovala“ nový povrch a nejednou to působilo, že soutěžící do měkké náruče pilin přistávají účelně (příště vypíšeme i soutěž v letu plavmo a měřítkem úspěšnosti bude objem pilinového mračna bezprostředně po dopadu).

Obligátní problémy s včasným a přesným přihlašováním parkuriádu poněkud zdecimovaly (nejspíš je chronicky nutné kurz vysvětlovat každému sólo) a kromě nepřipravenosti některých účastníků se bohužel objevilo i nekorektní chování ke koním (pro nás poučení pro příště: pravidla ČJF týkající se nedovolených pomůcek jsou ode dnes svatá). Zlatou medaili v kategorii dětí zaslouženě získala Eva Kovářová, která v sedle nevyzpytatelného Amona předvedla svůj životní výkon, druhá a třetí příčka patřily Štěpánkám: Krausové s Amíkem a Zemanové se Šemíkem (a propos, i Šemíkové byli na Radovánkách přítomni hnedle dva). V dospělých obhájila loňské vítězství Monika Krausová (téměř rodinný Amík) před Martinou Krajčovou (Kadett) a Katkou Novákovou (Lester).

Jízda zručnosti - brána.

One man show dostih.

Zahájení Honu na Lva oproti původním plánům proběhlo těsně před polednem. Tradiční přípitek bývá každoročně středem zájmu a bývá i pečlivě monitorován. Masterův rozkaz „Teprve až budou mít VŠICHNI nalito, bude pokynuto k trojitému ZDAR a následnému požití“ je vždy ze strany účastníků porušen, neb nedočkaví „alkoholici“ do sebe zahajovacího panáka kopnou s předstihem a bez varování (aby se ze svého prohřešku mohli krutě zpovídat během večerního Velkého soudu). Sedmiletá tradice samozřejmě porušena nebyla, tentokráte předčasně hrkli hnedle dva hříšníci, čímž hlavnímu masterovi umožnili plašit nebohé čtyřnožce halekáním na téma „boj proti alkoholismu“ a „metody protialkoholní léčby“. Otázkou je, zdali se masterova estráda stejně jako v předešlých ročnících mine účinkem či výjimečně nikoliv.

Lot pětadvaceti koní a poníků byl ještě v prostorách jízdárny opentlován, obohacen stravenkami a záhy rozdělen, aby na start cross-country nastoupili pouze skokani. Trať je částečně přístupná divákům a do vyhrazeného prostoru na sledování crossu se bez problémů vešli zvědavci i neskákači. Povrch trati perfektní, všech 30 překážek přestálo i několikeré absolvování a skokani vzorně dodržovali tempo i směr udávané hlavním masterem. Diváci nebyli ani přizabiti, ale ani ochuzeni o akční adrenalinové momenty (útěk a křižování zběhnuvšího poníka) a překonání dropu bylo právem odměněno potleskem. Koně i přes pražící slunce vykazovali nahromaděnou energii, někteří nejmenovaní jej obohatili i o sérii veselého vyhazování. Rovněž bylo v praxi dokázáno, z jakého důvodu jsou pro naši obdobu Hubertovy jízdy potřeba masterové dva: on když si ten hlavní zapomene v bufetu mapu kurzu crossu...

Momentky z crossu...

Lov na žlutického Lva vypuknul po vykrokování účastníků crossu. Tentokrát byl Lev důmyslně skryt mezi čtyřmi fáborky, tudíž nápověda k honcům nulová, a netřeba se divit, že přímo před diváky docházelo ke snahám vedlejšího mastera zkorumpovat! Nicméně odhodlání bylo silnější než úplatky a žlutický Lev objeven a uloven byl: jeho vychytanou zemljanku odhalil bystrý zrak Petry Mikešové z Třebouně, a právě ona si přiklepla titul Nejlepšího lovce.

Půlhodinová procházka umožnila skokanům vydechnout a uvolnit se. Provedli jsme účastníky nejhezčími podzimními scenériemi a v tempu poklidném jsme dorazili na místo dostihu. Diváci již čekali, trať byla cvičně proklusána a po pokynech týkajících se brzdících manévrů se rychlostichtiví nadšenci odebrali na start, zatímco zbytek posečkal opodál cíle. Necelý kilometr dlouhá trať přinesla absolutně senzační výsledek: několik délek za nepolapitelnými „domácími“ (jejichž výsledek se právě proto nezapočítává) finišoval outsider Kaštan s Veronikou Bachmannovou v sedle.

Druhé a třetí místo v dostihu putovalo (pro změnu:o) do Třebouně k Mikešům (Petra - Ďáblík, Lenka – Denis). Třebouňáci nejenže drze vybílili nejprestižnější soutěže, ale zkoušeli zlobiti a provokovati oba mastery, což jim večer způsobilo vleklé soudní tahanice: kromě Velkého Soudu i soud ještě Vyšší a vzápětí Nejvyšší a neodvolatelný, neboť již nebylo vyššího místa, kam by šlo vystrkat soudkyni a její Velké kladivo. Hlavní master byl kromě jiného od výše uvedené ekipy ke konci procházky sprostě okraden o vítěznou stužku, přestože pochybení týkající se Lvího ohonu bylo jednoznačně na straně třebouňských: to oni měli z uloveného žlutického Lva ocas odejmouti a sobě jej připevniti (ne nadarmo žlutický Lev jest vzadu ozdoben obrovským spínacím špendlíkem, aby vůbec nějaký ocas při sobě udržel).

Odpolední program kupodivu nenesl známky zpoždění. Během přestávky, kdy kromě čekání na zvěřinový guláš proběhlo hromadné vyráchání bujných koní v řece a vyrabování zásob párků a piva, se nejmenovaní účastníci (počáteční písmeno „T“) pokusili o nenápadné odcizování vybavení jízdárny, a to prosím válením mokrých koní, kteří tímto naše nové a krásné piliny odnášeli z prostoru jízdárny pryč.

Zbývající soutěže měly být rychlostní, ale pražící sluníčko a dvacet stupňů opírajících se do zimní srsti koní nás donutilo pravidla přehodnotit a závěrečnou disciplínu zcela vypustit. A tak se z „převážení peněz“ (netradiční bankovní loupež) stala kroková show, což umožnilo excelovat i pomalejším koním. Vítězství před Janou Vojtěchovou (Kokita) a Martinou Krajčovou (Kadett) právem ukořistil Vašek Staněk s Majolenkou, a tým z Chmelištné byl při závěrečném dekorování oceněn i za heroický výkon ponyho v crossu (Nejsympatičtější dvojice – Kristýna Kušová s Princem).

Jízda zručnosti - peníze.

Kristýna Kušová a Princ (nejsympatičtější dvojice).

Titul Nejkrásnější dvojice byl přidělen Kláře Heidenreichové se Seviotem (konečně kůň, který nepropadl panice při pohledu na obrovskou lesklou dárkovou tašku) a v pořadí sedmý Hon na žlutického Lva mohl být slavnostně ukončem. I závěrečný pokřik z hrdel vedrem vysušených se podařil napoprvé, nebylo třeba na sluníčku podřimující oře plašit opakováním.
 
Večerní Velký soud byl tradičně nelítostný a silně ovlivněný rozvernou náladou Velké Soudkyně a jejího ještě Většího kladiva. Že se k soudnímu líčení dostavila o hodinu později? Ona přece může! Naštěstí nikdo z obžalovaných ani přihlížejících neodbornou manipulací Velkého kladiva zraněn nebyl, a tak nezbude než sentimentálně dodat „Lovu na žlutického Lva 2008 definitivně ZDAR“.

Prý napřesrok znovu...:o)

Poděkování sponzorům (abecedně):

ALFA therm, a.s.
Eva Virágová
FARNAM Companies, Inc.
Hanka Švecová
Jaroslava Horská
Klárka Heidenreichová & Láďa Nagy
Livie Exnerová & Petr Tengler
SLŠ Žlutice
Rafi Hamoudová
Vendula Bízková
Vojta Halamíček
Zdeněk Straka

Zvláštní poděkování městu Žlutice za finanční podporu, Mirce Náglové za občerstvovací výpomoc a Petru Bystroňovi za provoz webu.

Za občanské sdružení JÍZDÁRNA ŽLUTICE, o.s.
Kateřina Břehová