Stejně tomu bylo i v Pardubicích na dostihovém závodišti proslulém nejen Velkou pardubickou. Dne 1. listopadu se v perníkovém městě sešla téměř padesátka dvojic, což je myslím dobrá zpráva pro pořadatele. Kolem jedenácté hodiny se všichni shromáždili vedle travnatého kolbiště k prezentaci sebe i svého koně. A že bylo opravdu na co koukat. Mezi zúčastněnými byli nejen nebojácní poníci a ČT, ale i plnokrevníci a v hojném počtu také česká národní památka – koně starokladrubští. Ještě aby ne, celá akce se nesla v duchu policejním, a jak je známo, většina z české jízdní policie preferuje právě mohutné temperamentní kladrubáky. Ale řekla bych, že i kladrubské hřebce překvapil počet zúčastněných, a tak jsme mohli vidět kromě ukázněných policistů i vraníka na zadních či nádherně „piaffujícího“ koně na sluncem prosvíceném závodišti.

Temperament kladrubského vraníka
          
Po prezentaci následovalo zahájení v cílové rovince a za doprovodu hudby se jednotlivé skupiny v čele s masterem vydaly vstříc překážkám závodiště.

Slavnostní nástup.

V čele s masterem.

V první části programu byly připraveny nízké proutky nebo kmeny stromů, které koním většinou nedělaly problémy, i když výjimky se samozřejmě našly. Divácky atraktivní překážkou se stalo jezírko. Někteří koně blýskající vodu pochopili jako skvělou hru, jiní se do ní bezmyšlenkovitě vrhli a spěchali na suchou trávu. Bylo se opravdu na co dívat a především fotografové byli ve svém živlu.

Jezírko v podání Kláry Šrámkové a Gariho.
          
Mezi programem byla i hodinová přestávka, která se ovšem o chvilku protáhla. Po rozehřátí koní v klusu následovala opravdu zajímavá část. Odvážní masteři za podpory mnoha fotografů toužících po akčních fotkách zavedli ničím nezastrašitelné jezdce na některé překážky Velké pardubické. Mezi nimi byla i populární Irská lavice, přes kterou přešla většina koní. Skok téměř z vrcholu překážky nebo opatrné sklouznutí bylo oborem především jízdní policie. Tak nějaké to podklouznutí, srážka koní na překážkách nebo odmítnutí nebylo výjimkou. Ale vše dopadlo naštěstí dobře a ztracené podkovy na dráze přinesou snad jen štěstí do další jezdecké sezony.

          
Irská lavice.

Přes živý plot.

Poslední překážkou, která byla doslova obložena diváky, se stal drop.

Akční překážka - drop.

Drop v podání jízdní policie.

Závěrečná část, očekávaná už od ranních hodin, byl „hon“ na liščí ohon. Tři skupiny toužící po skvělém úlovku se v rychlém cvalu vydaly po celé délce cílové rovinky. Pokaždé ale nerozhodla rychlost. Nepotvrdilo se pravidlo a staré pořekadlo „kdo dřív přijde, ten dřív mele“, ale dostalo se i na poslední dvojici, která po bouřlivé podpoře zavelela zpět a krokem si došla pro odměnu.

Těsně vedle.

Po patřičném rozloučení následovala už jen pochvala pro čtyřnohé účastníky a jelo se domů. Večer na jezdce čekalo zhodnocení celé akce a potrestání prohřešků.
          
Myslím, že se celá akce povedla a byla tučnou tečkou za sezonou. Teď nám nezbývá nic jiného, než se těšit na rok 2009. Copak nám asi přinese?