Stájí, které v ČR poskytují hipoterapii a hiporehabilitaci, je celkově nedostatek. Mnoho klientů (např. v Praze) čeká v dlouhých seznamech na volné místo. Proto nemůžeme dopustit, aby se tento počet ještě snižoval, píše se v doprovodném textu o zahájení sbírky Českou hiporehabilitační společností. 

Náklady na koně jsou stejné i bez klientů

„Máme 7 koní a ty musíme živit a udržovat v kondici i po dobu, co uživatelé nepřispívají na provoz. Uvidíme, jak dlouho budou trvat karanténní opatření a zda se provoz rozeběhne v původních kolejích. Pokud tomu tak nebude, budeme mít problém uživit koně v zimě, kdy jsou na krmivo největší náklady. Jaro, léto a podzim jsou hlavním zdrojem příjmů pro překonání zimního období,“ říká předsedkyně Horticonu, Mgr. Lucie Hovorková. 

Dalším problémem jsou rozjeté projekty:

„Od března zpravidla začínají ve středisku doporučené hiporehabilitace Horticon, z.s. jezdecké kroužky, které máme 2x v týdnu a navštěvuje je celkem 10 dětí. Realizovali jsme několik individuálních jednotek HPSP (hiporehabilitace v pedagogické a sociální praxi) týdně. Dochází k nám také děti z dětského domova v počtu přibližně 8 dětí týdně. Ty nás naposledy navštívily první březnový týden. Od dubna jsme měli naplánované jednotky hiporehabilitace v logopedii. Tyto specializované jednotky jsou současně testováním metodik, které v této oblasti momentálně připravujeme. V rámci našeho mezinárodního projektu Interreg Rakousko-Česká republika je toto testování stěžejní částí projektu, ale i nezbytným zdrojem pro spolufinancování. Karanténa ohrožuje projekt a dostává nás do svízelné situace s financováním. Současně jsme museli zrušit vzájemné workshopy v Rakousku a rakouských kolegů u nás v Horticonu.“

Je potřeba koně udržet v kondici

„Máme zákaz vstupu do jezdeckého areálu,“ říká Ing. Vanda Casková z Epony Brno, „to znamená, že neprovozujeme žádné aktivity.  Koně se snažíme udržet v psychické i fyzické kondici, ale chybí jim soustavný trénink. Výhodou je, že se jedná o zkušené koně, kterým by pauza z hlediska výcviku neměla tolik vadit. Jeden mladý kůň zůstal ve výcvikovém středisku mimo areál v Hostěnicích - což jsou na druhou stranu další náklady. Na našich bedrech leží i mzdové náklady personálu, přesto, že neposkytujeme služby. Zatím čerpáme z finančních rezerv, ale nevíme, jak na tom budeme z hlediska dotací na provoz, které tvoří 2/3 příjmů organizace.“

Vícezdrojové financování

Středisko Apolenka z Pardubic si loni prošla krizí kvůli požáru. Letos však nevidí svou situaci tak dramaticky. „Naštěstí mohu říci, že naše středisko by mělo dvou- až tříměsíční výpadek příjmů z hiporehabilitace ekonomicky zvládnout, protože se dlouhodobě snažíme o vícezdrojové financování našich služeb. Problematickou položkou našeho rozpočtu samozřejmě bude zajištění krmení a péče o naše hiporehabilitační koně. Tu můžeme financovat pouze z příjmů z hiporehabilitace, jiné vlastní činnosti nebo ze sponzorských darů. Nicméně je jasné, že menší střediska, která jsou financována hlavně příjmem z hiporehabilitace, jsou v ohrožení. Majitelé musí nakrmit koně a postarat se o ně. Na tom se ušetřit nedá,“ říká Jolana Štěpánková, ředitelka Apolenka z.s.

Existence Vladykova Dvora je vážně ohrožena 

Vladykův Dvůr, středisko praktické výuky ČHS, má 16 koní a věnuje se vzdělávání dětí a mládeže s využitím alternativních metod při práci s koňmi, etologie koní a environmentální výchovy v rámci hiporehabilitace. Zdejší kroužky jsou unikátní a vyhlášené díky své propracované metodice. Etologické studie prováděné dětmi získaly ohlas i v zahraničí. Vyhlídky nejsou momentálně nijak optimistické.

"Z důvodu koronavirových opatření muselo naše středisko od 12. 3. přerušit všechny své aktivity pro veřejnost. Tím se zastavil přísun financí od uživatelů, které tvoří převážnou část zdrojů pro financování naší činnosti. Musíme se postarat především o koně a zajistit, aby měli vše, co potřebují (výživa, veterinární péče). Seno máme sice nakoupené z loňského roku a vydrží nám do konce července. Bohužel však právě tyto měsíce, které teď probíhají, jsou pro nás jedinou možností, kdy si můžeme vydělat na seno další. Tím se dostáváme do zoufalé situace. A pokud se nám navíc nepodaří plnit také závazky vzhledem k pronajímateli a zaměstnancům, je existence naší organizace vážně ohrožena," říká Mgr. Jindřiška Vladyková.

Výpadky v rozpočtu dotuje z osobních prostředků

Bez starostí není ani Jitka Bednářová-Smíšková z JK Hobit Domašov. "Nemám klienty, kteří měli začít chodit po zimním období, což znamená propad v příjmech. Naštěstí mám zásobu sena do konce května, ale bude potřeba dokupovat další. Bohužel se před uzavřením hranic nestihl export hříbat do Německa, což je momentálně další citelná ztráta. Problém je také naplňovat cíle projektu a nevím, jak to tedy dopadne s dotacemi, se kterými jsem počítala. Výpadky z příjmu od klientů dotuji z osobních prostředků díky tomu, že jsem zaměstnaná." 

https://www.darujme.cz/projekt/1202901?fbclid=IwAR0sBEMgiv9l1XQYLalGj8tso1QUBg_XfdbDXpxCXwhs1t0-Z6qsTVj2xks

Aktuální situace z pohledu ČHS

Naše střediska musela od 12. 3. prakticky utlumit svoji činnost a obnovení je v nedohlednu. Tím se zastavil přísun financí od klientů, který tvoří značnou část zdrojů pro financování činnosti. Program Antivirus se sice vztahuje také na neziskové organizace, ale kompenzace části vyplacených mezd řeší situaci jen částečně. Navíc většina zaměstnanců je na DPP a DPČ. Na bedrech středisek zůstává nemalá nákladová položka, spojená s výživou a péčí o koně, což je zákonná povinnost. Naše společnost eviduje 220 certifikovaných hiporehabilitačních koní, dalších 60 je ve speciální přípravě na získání licence. Kromě mzdových nákladů na udržení týmů se tedy střediska potýkají s náklady na ustájení koní a jejich péči. Dále jsou před nimi další náklady na přípravu krmení pro další sezónu, která je časově omezená možností sklizně sena atd. Střediska mají největší přísun financí z letních intenzivních pobytů a táborů, ale tyto akce zřejmě také nebude možné realizovat v plné míře. Střediska momentálně vyplňují dotazník pro ČHS, ve kterém specifikují své potřeby - kromě financí by jim pomohl i hmotný dar v podobě naturálií (seno, krmivo, služby, atd.).

Česká hiporehabilitační společnost, která zastřešuje 57 členských subjektů, začala jednat. Zahájila sbírku, informuje členy prostřednictvím mailů, analyzuje situaci prostřednictvím dotazníků. 29 respondentů hlásilo omezení činnosti pouze na péči o koně a/nebo zamezení přístupu do stáje. 5 hlásí likvidaci pro dlouhodobou karanténu, 2 hodlají problémy řešit půjčkou a 13 sáhnout do rodinných financí - což je cesta do pekel. Střediska už tak jako tak žijí z velmi těsného rozpočtu. 5 chce využít jiné rezervy, což se jim může nevyplatit v budoucnu. U 280 hiporehabilitačních koní nám tak vzniká propad ve výši až 2 800 000. 

Česká hiporehabilitační společnost je nezávislá a uznávaná organizace garantující odbornou hiporehabilitační praxi. Byla založena v roce 1991, má celorepublikovou působnost a jejím cílem je pomáhat formou hiporehabilitace osobám se zdravotním postižením či znevýhodněním.

Členskou základnu tvoří především provozovatelé a klienti hiporehabilitace, jejich rodinní příslušníci a další příznivci. V současnosti má Česká hiporehabilitační společnost 57 členských středisek a desítky individuálních členů a registruje 280 hiporehabilitačních koní. 

Cílem ČHS je nejen podpora odborné a bezpečné hiporehabilitační praxe, ale také zajištění možnosti vzdělávání v hiporehabilitaci či tvorba dokumentů a metodik, které členům pomáhají se zorientovat v tomto oboru. Dlouhodobým cílem je uznání hiporehabilitace jako léčebné a pedagogické metody a metody nacházející uplatnění v sociální oblasti. ČHS dále podporuje výzkum a také posuzuje způsobilost hiporehabilitačních koní. 

Mluví za nás čísla i příběhy: Česká hiporehabilitační společnost, z.s. (ČHS) je tu již 30 let. Každý rok projde stájemi, které ČHS zaštiťuje jako garant, více než 6 000 klientů se zdravotním znevýhodněním. Nejčastěji jde o děti. Právě u dětí pak tato forma terapie hraje velmi významnou roli – dítě se může podařit rozchodit, i když nad ním už zdravotnický systém „zlomil hůl“. Podobných případů máme nespočet.

Mnohým z vás už terapeuti a jejich speciálně vycvičení koně pomohli - mnohým ještě pomohou, pokud nám pomůžete to zvládnout. Nikdy není jisté, že právě vy nebo vaše okolí nebude našich služeb v budoucnu potřebovat.

NENECHTE NÁS V TOM SAMOTNÉ!

 

Na webovou stránku sbírky tudy: