Sezona ve znamení Lincolna

3. 1. 1999 J. Plaček

Dostihy info - dostihoví koně, závody a další

Hledání nejvýraznějšího bodu loňské dostihové sezony je velice jednoduché. Počin bohužel již nežijícího plemeníka Lincolna (Masis) v podobě tří individuálních klasických vítězek v jednom ročníku je opravdu výjimečný.

Nejlepší sezonu své chovné kariéry korunoval Lincoln i prvenstvím v žebříčku plememeníků, kde na druhé a třetí místo odsunul napajedelské Mill Ponda a Daru Monarcha. Na tomto místě stojí za zaznamenání 68% (!) vítězů ze startujících Mill Pondových potomků. Škoda, že působení Mill Reefova syna v našem nejlepším hřebčíně bylo tak krátké.

To samé platí v ještě větší míře o Dunbeathovi, který se se svým prvním a bohužel také posledním plným ročníkem u nás stal nejlepším otcem dvouletých. Na záda mu však vytrvale dýchal Sectori, který musí být považován s ohledem na kvalitu potomstva a připouštěných klisen za jednoho z nejlepších hřebců v našem chovu.

Dvouletí

Lví měrou se o Sectoriho zisky postaral samozřejmě Lucret. Další z nekonečné řady důkazů o trenérském umění klanu Petrlíků vyhrával až na poslední start v Pardubicích vždy po boji a nikdy ne o moc a jeho hlavní devizou do klasických klání bude kromě nesporného talentu i velká bojovnost a chuť závodit. Druhý a třetí z Ceny zimního favorita Princ (Mauritius) a Bohemian Lad (Environment Friend) mu budou šlapat na paty i v letošní sezoně, zvláště v dostizích delších než 1600 metrů.

Paradoxně nejblíže k porážce Lucreta neměl nikdo z hřebců, ale nejlepší dvouletá klisna Irská Šipka (Mukkadamah) v Ceně Masise, dostihu, na který zástupci stáje Radopex Ludvíkov zřejmě hned tak nezapomenou. Po pátém místě v Geršově Memoriálu distančně odepisovaná ryzka předvedla v sedle s Janem Demelem v Ceně zimní královny velice takticky disciplinovaný výkon a v cíli mílové porce se druhé Toomilině (Linamix) spíše vzdalovala.

Z "černých" koní nelze opominout nyní ve všech pádech skloňovaného Yosemite Parka (Sharp End) a naopak neprávem pozapomenutou Hollywood Palace (Shernazar).

Všem výše jmenovaným bude určitě těžkým soupeřem nová akvizice stáje Semper Fidelis jménem Hyphen (Most Welcome), který k nám putuje s vizitkou vítěze anglické kategorie F, nejvyšším oficiálním handicapem 85 liber a cenou 31 000 guinejí.

Tříletí

Nejvýraznější postavou klasického ročníku byl bezesporu Blueridge Dancer (Bluebird), před Hyphenem dosud nejdražší k nám dovezený dvouletý kůň. V Anglii avizované psychické problémy Blueridge Dancera se Františku Holčákovi podařilo evidentně zvládnout a radost z jeho vynikajících výkonů jistě více než vyvážila nemalou finanční investici stáje FCC Folprecht. Hřebce zdobí především dvě klasická vítězství z Prahy a Bratislavy, nejlepší výkon však podal bezesporu v Ceně Prahy - ostatně čas 1:36,83 při výroku jistě 2 1/2 hovoří za vše. Klíčem k jeho suverenitě je patrně fakt, že na rozdíl od Anglie u nás není nikdo jeho tempo schopen delší dobu akceptovat, tzn. že u nás má na špici daleko větší klid a to je přesně to, co každý tempař k dobrému výkonu potřebuje.

Koněm číslo dvě tříletého ročníku byl na Slovensku trénovaný Temirkanov (In The Wings), produkt chovu slovutného šejka Mohammeda. Bohužel očekávání vzbuzené exfederálním derby-double již hřebec z důvodu zdravotních problémů nepotvrdil a jeho start v Ceně turfu byl zcela zbytečný.

Poslední opravdovou individualitou mezi tříletými byl Yokom (Dara Monarch), který se od jednoho z favoritů derby propracoval přes slušného mílaře až k nejlepšímu sprinterovi. Cesta sice neobvyklá, ale ne bez precedentu, podobnou absolvoval kdysi v Anglii Ajdal. Jak Yokom tak Blueridge Dancer zůstávají v tréninku a jejich souboje na tratích do míle by měly patřit k vrcholům sezony. Nad Temirkanovem visí zdravotní otazník a i tak by k nám asi cestu příliš často nevážil, a tak situaci mezi čtyřletými vytrvalci by měl mít pod kontrolou Monopoly (Sharp Victor), druhý z tahounů stáje Rainbow Racing.

Starší

Tím prvním byla pochopitelně Nora Jeane (Reprimand), na naší dostihové scéně třídou a stálostí formy zcela ojedinělý zjev. Po nešťastném jaru, kdy se nevhodné menežování a zdravotní problémy postaraly o dvě klisniny porážky, přišla Nora do formy v létě a její vítězství ve Velké ceně českého turfu patřilo k největším zážitkům minulé sezony. Bohužel zranění utrpěné v průběhu tohoto dostihu jí znemožnilo další starty a možnost porovnání v zahraničí, podle posledních zpráv by měla být však klisna opět v pořádku a v přípravě na letošní sezonu.

Z ostatních starších protagonistů zaslouží zmínku za brilantní vítězství ve Zlatém poháru Librilla (Lesotho), poctivý Mick (Jolly Groom), který v Severočeské míli málem porazil Blueridge Dancera, šokující vítěz Velké květnové Santa Luck (Najoom) a také nenápadně se lepšící Near Dancer (Classic Secret).

Překážkáři

Peruán (Agadir) dokonale odčinil loňské pardubické zklamání a přinesl tolik očekávané velké vítězství dr. Václavu Brunovi, které mu přáli snad i ti největší závistivci. Velké možnosti naznačil druhým místem ve Velké Devil (Behistoun), zatímco další vynikající umístění Marketplace (Runnett) už nikoho nepřekvapilo.

Jinak byla kvalita loňské Velké pardubické významně ovlivněna hromadným pádem na šestém skoku a také faktem, že angličtí hosté dostih poněkud podcenili.

Majitelé a chovatelé

Právě vítězství ve Velké pardubické přineslo první příčku celkového majitelského žebříčku Dostihovému centru Zámrsk, přičemž v rovinovém žebříčku kralovala podruhé za sebou stáj Rainbow Racing před víceméně "jednokoňovými" stájemi Erdan a FCC Folprecht. Na čtvrté místo se vyšplhala stáj Radopex-Ludvíkov s největším počtem startujících i když ani jí zásluhou Irské Šipky a Ramona Vegy rozhodně nechyběla kvalita.

Chovatelům logicky vévodila Napajedla, která se vedle kvantity mohla opírat i o kvalitu spojenou se jmény Yokom, Vernius či Samuil. Za zmínku rozhodně stojí čtvrté místo Vítězslava Vandy, který svůj chov vystavěl na základech položených v Březůvkách jeho předchůdcem dr. Kubíčkem. Desítka jím odchovaných koní vydělala téměř třičtvrtě miliónu, přičemž nejvíce se o tento velice dobrý výsledek zasloužila Polynésia. Z dalších našich chovatelů se do první desítky vklínili již jen ZEAS Bánov díky Nalii, a také Xaverov.

Trenéři a jezdci

Ti, kdo po odchodu koní Alexe Gorrieho předpovídali stáji Allana Petrlíka rychlý pád, museli svá slova rychle brát zpátky. S druhým nejmenším počtem koní v první desítce dokázal Petrlík vyhrát 24 dostihů a v žebříčku podle vítězství na rovině s obrovským náskokem porazil Františka Vítka, Jana Palyzu (o přípravu koní se staral hlavně jeho asistent Jiří Michal) a Ladislava Šilhavého, kteří všichni nashromáždili šestnáct zásahů.

Jinak určovat pořadí trenérů podle počtu vítězství působí ja ko stále větší anachronismus a mnohem smysluplnější by bylo přestoupit na hodnocení podle získaných cen, tak, jak se děje ve vyspělém dostihovém světě. Šampiónem by pak byl František Holčák před Tomášem Šatrou a Allanem Petrlíkem.

Překážkovým trenérům vévodili Zbyněk Jelínek na proutkách a Josef Váňa ve steeplechase.

Tak, jak byl rovinový šampionát trenérů jasný, byl šampionát jezdců těsný. Rozhodovalo se až poslední dostihový den a vítězství nakonec vybojoval poprvé Martin Knauer (22), o bod před dvojnásobným obhájcem Děmidovem. Příjemným překvapením byly výkony třetího Dalibora Töröka, který předstihl i Karola Šarinu (ten však svým majitelům vydělal v sedle nejvíce peněz).

Proutěnkářům vládl Martin Pišl a mezi jezdci na těžkých překážkách byl jedničkou Pavel Kašný.

Pořadatelé

Řady závodišť v Čechách a na Moravě letos rozšířílo Brno, Světlá Hora, Mirošov a Kolesa, ostrou premiéru si odbyl také Most. S tím souvisí i nárůst cen oproti loňsku o více než 2 milióny na 35 710 200. Již teď však probleskují signály o finančních potížích některých pořadatelů a zdá se, že letos bude úspěchem i jen udržení cen na úrovni předchozích dvou let. Bohužel, ne každý si zřejmě uvědomuje, že představa o "živení" dostihů prakticky pouze ze sponzorských peněz je velice naivní a že bez atraktivního a dostupného sázkového provozu, který vrací do dostihů všechny své zisky, nelze o dlouhodobém finančním zdraví českých dostihů příliš uvažovat.

Bohužel, legislativa na letošek v podstatě zabila jakoukoliv možnost provozování totalizátoru, takže prognózy jsou v tomto ohledu spíše neveselé. Úkolem číslo jedna pro Jockey Club ČR by měl být lobbing státních orgánů tímto směrem, vždyt chov anglických plnokrevníků, dostihy a všechny návazné profese zaměstnávají ne tak úplně zanedbatelný počet občanů. V USA si svého času dostihové autority objednaly vypracování jakési dopadové studie, zkoumající podíl dostihového provozu na americkém průmyslu. Srovnávat americké reálie s našimi samozřejmě nejde, ale o možnosti zadání takové studie by měl Jockey Club ČR vážně uvažovat, chce-li při vyjednávání se státními orgány někdy něčeho dosáhnout.

S laskavým svolením redakce pro web zpracoval Equichannel.cz.

Dostihy info - dostihoví koně, závody a další

Podobné články