Z koní se snažíme vytvořit baletky

Mnoho jezdců, cvičitelů a bohužel i trenérů prostě jen beze smyslu opakuje to, co se někde naučili, a už méně přemýšlejí, proč a nač se věci dělají tak, jak se dělají. Ještě méně, KDY se tak mají dělat. Výsledný produkt výcviku mladého koně - školní kůň - je něco, co dnes považujeme téměř za vrchol drezurního umění. Málokdo si uvědomuje, že korektní pomůcky jsou určeny často pro koně, kteří prošli jakousi školou a ještě předtím školkou. Chtít po koni, kterého jsme sotva obsedli, aby pochopil korektní pomůcku a správně na ni reagoval, je asi takové jako chtít po dítěti v první třídě, aby narýsovalo graf exponenciální funkce. Ostatně i přesto, že jsme se to všichni učili na druhém stupni základní školy, počítám s tím, že většina čtenářů už dnes asi neví, o čem je řeč. Bez urážky. Prostě něco, co běžně nepoužíváme, neumíme.

Koně jsou na tom podobně, kultivované chody, ohnutí, stranovou práci nebo shromáždění běžně nepotřebují a ani nepoužívají. To, co po nich ve výsledku chceme, je něco, co se velmi podobá výkonu baletky. Jen si to představte... vážíte půl tuny, většina té váhy je metr a více nad zemí na čtyřech relativně tenkých a vratkých nohách. Do toho na vás sedí minimálně desetina vaší váhy, která kromě toho, že vás vyvádí z rovnováhy, tak vám ještě diktuje, kam máte mít otočenou hlavu, když zatáčíte... Zkuste si to třeba na kole s kamarádem... sedne si na nosič a do zatáčky vás zkusí „ohnout". (Odvážnější čtenáři nechť zkusí vézt kamaráda na zádech:-)). Pokud přesně nevíte, co a jak udělat, nejste na to připraveni a ztuhnete, zatnete se, tak vás to nejspíš bude dost bolet...

A proto je musíme jako baletky trénovat

Nicméně existují i sporty, kde se podobné akrobatické kousky na kole předvádějí. Co takovému cviku předchází? Myslíte, že se to děje tak, že někdo přijde, za jízdy vytvaruje onoho sportovce do toho správného tvaru a pak ho to nechá „projezdit"? Asi všichni víme, že atleti a gymnasté, ba i baletky se protahují, nacvičují spoustu pohybů zpomaleně a hlavně rozloženě. Totiž to je jedna z nejdůležitějších věcí, pokud se učíme my nebo někdo jiný nějaký nový pohyb, učit se ho po jednotlivých krocích. Učitelé bojových umění to objevili už dávno. Jde o to, že pokud se pohyb rozloží, mozek má možnost správně se naučit, jak má pohyb vypadat a po osvojení ho umí použít i rychle. Protože pohyb už umí, nemusí do něj vkládat žádné zvláštní úsilí a pohyb tedy může být uvolněný, navíc jej pak i umí zkombinovat s jiným pohybem nebo zapojit do sestavy pohybů.

Pokud jste někdy zkoušeli učit se nějaký tanec, tak přesně víte, o čem mluvím - nejdříve jednotlivé pohyby - nohy zvlášť, ruce zvlášť, pak dohromady pomalu, dohromady na hudbu a pak dokonce na hudbu s někým v páru nebo skupině. To máme nejméně pět postupných kroků. Pohyb koně pod jezdcem je často přirovnán k tanci, a to zcela správně. Jen nějak zapomínáme, že kůň se stejně jako my musí naučit jednotlivé pohyby nejdříve zvlášť a až pak se je může naučit kombinovat nebo sestavit do nějaké sekvence.

Jediný jednoduchý cvik skrývá celou řadu pokynů

Podívejme se konečně na praktický příklad. Jednoduchý cvik projetí rohu. Korektní pomůcky, jak všichni většinou víme a byli jsme důsledně naučeni, jsou následující: Před rohem poloviční zádrž, v rohu sestavení k vnitřní ruce. Vnitřní otěž ohýbá, vnější otěž vede. Vnitřní holeň pobízí na podbřišníku vnitřní zadní nohu k většímu podšlápnutí pod tělo, vnější noha položená za podbřišníkem zabraňuje vypadnutí zádi ven. Váha je na středu. Vnitřní otěž/rameno/stehno pohlídá vnitřní rameno koně, aby nepadal po pleci do obratu, vnější otěž/rameno/stehno jezdce hlídá vnější rameno, aby koník nevyjel z obratu po pleci. Výsledkem je korektně ohnutý kůň.

To máme velmi jednoduchý cvik, ve kterém dohromady po koni chceme:

• 1. Ohnutí hlavy a krku ve směru do obratu (kůň přirozeně zatáčí s hlavou ven, zvláště ve vyšších rychlostech)
• 2. Odlehčený předek koně v rovnováze (kůň jde přirozeně po předku)
• 3. Podšlápnutí vnitřní zadní nohou pod tělo
• 4. Zároveň udržení vnější nohy ve stopě (kůň se přirozeně neohýbá, do zatáček jde obvykle po pleci a jako prkno)

Jak můžeme vidět, chceme zároveň nejméně čtyři více či méně nepřirozené pohyby. Možná je v tuto chvíli dobré osvětlit, proč vůbec tohle po koni chceme. Jak jsem uvedla na začátku popisu, jedná se o cvik, který provádíme v každém rohu jízdárny a jeho smyslem je opravdu cvičení hned několika věcí. Jednak rovnováhy, druhá související a podstatná věc je sebenesení. Ano, podstatou správného projetí rohu je právě ono podšlápnutí vnitřní nohy více pod tělo koně, to je to, co se skrývá za slovem ohnutí a to je později ve výsledku ono „gros" jezdeckého umění.

Než začneme vysvětlovat koni

Tak a teď jak koni vysvětlit, že holeň na podbřišníku znamená „šlápni touhle zadní nohou víc pod tělo"? Běžná představa je, že čím víc na koně přitlačíte, tím víc nohou vyšlápne... Nevím, zkuste na sobě, jestli když vám někdo zaboří loket do boku, tak uděláte lépe nějaký neznámý pohyb. Tedy k tomu, aby koník na zesílení pomůcky reagoval, musí nejprve vědět, co daná pomůcka znamená a také toho samozřejmě musí být fyzicky schopen.
Navíc si mnohdy neuvědomujeme, že to, co po svém koni chceme, je docela obtížná věc a potřebuje do ní zapojit spoustu velkých ale i malých a nepoužívaných svalů. K tomu, aby koník více vyšlápl zadní nohou, se potřebuje umět lépe odrazit - zapojit hýždě, více přitáhnout nohu k břichu, tedy potřebuje stehenní přitahovače, břišní svaly a zádové a také musí být schopen více ohnout klouby zadní nohy, tedy musí být pružný. Jakmile došlápne v méně obvyklé pozici, potřebuje hluboké břišní a zádové svaly ke stabilizaci svojí polohy.

Nic jednoduchého. Navíc kůň, kterého toto teprve učíme, potřebuje pomoct s uvolněním v ohnutí a tedy něco jako váha dovnitř, což je často slyšet na českých jízdárnách, je něco, co mu absolutně nepomůže, naopak pošle ho to po pleci dovnitř. V ohnutí má váha zůstat na středu a u koní v začátku výcviku, kdy potřebujeme, aby neztuhl, mu může pomoct mírně šlápnout do vnějšího třmenu. Jde o to, že mu pomůžete s rovnováhou, stejně jako například jachtaři v obratech vyvažují loď, aby se nepřeklopila dovnitř. Nemluvíme v tuto chvíli o korektním ohnutí, tomu kůň nejenže ještě nerozumí, ale ani ho zatím není fyzicky schopen. Pro začátek po něm chceme, jen aby projel roh (do kterého samozřejmě nezajíždíme tak hluboko jako u pokročilého koně) uvolněný a v rovnováze.

Osobně mi v pochopení toho, co se děje při váze ven, pomohla jedna klinika s Martinem Blackem. Vysvětloval tam podrobně, proč to tak u mladého koně funguje. Ukazoval, že kůň má přirozeně tendenci vyvažovat hlavou a zádí nerovnováhu jako protipákou váhy člověka... pokud tedy více zatížíme vnitřní stranu, má tendenci dát hlavu a záď ven, aby neupadl, a naopak. Zkoušela jsem to na takřka syrovém koni a fungovalo to.

Dříve, než začneme po koni chtít ohnutí celého těla, tedy uhnutí žeber a podšlápnutí vnitřní zadní nohy více pod tělo, měli bychom ho seznámit s tím, co vlastně znamená holeň působící pouze na jedné straně. Nejjednodušeji řečeno, čisté uhnutí do strany. Později se od tohoto prvního kroku dostaneme k tomu, že jednostranně působící holeň přesuneme na podbřišník a nebude nám stačit jen uhnutí, ale budeme chtít také podšlápnutí víc pod tělo a ohnutí v žebrech.

Teď se přesuneme k vnější holeni, další samostatné části našeho cviku - projetí rohu. Koník, kterého nikdo neučil to, co zmiňuji v předchozím odstavci, tedy že na holeň má reagovat ustoupením do strany - což se mladí koně u nás standardně neučí... totiž neučí se to ani mladí jezdci pro jistotu - tak vůbec nemůže vědět ani, co znamená omezující holeň za podbřišníkem. Protože pro půltunové zvíře, které nese minimálně dalších 50 kg na svém hřbetě, absolutně není problém ignorovat lehce položenou nohu na svém boku. Ani zarytou nohu ve svém boku pro něj není zas tak složité ignorovat, pokud neví, co to znamená. Omezující pomůcka má smysl až ve chvíli, kdy má kůň holeň spojenou se stranovým pohybem jednotlivých zadních nohou. Jinými slovy až tehdy, když ví, že tlak holeně posílá stejnostrannou zadní nohu do strany, tak může pochopit, že přiložená vnější holeň brání vybočení zadní nohy.

Staré dobré a zapomenuté cviky?

A teď konečně - jak to koni vysvětlit? Tedy ještě pro jistotu zopakuji, že v základu potřebujeme koni začátečníkovi nebo koni, který to neví, prostě vysvětlit, že holeň je propojená s jeho zadníma nohama. Pravá holeň s pravou, levá holeň s levou. Pobídka pravou holení aktivuje pravou nohu a posílá ji více dopředu nebo do strany - pod tělo.

Obrat kolem předku

Kupodivu je na to několik velmi jednoduchých a velmi opomíjených cviků. Všechny cviky můžeme shrnout do názvu záď ven. Jedná se o obrat kolem předku na místě (následně můžete totéž provést za pohybu vpřed, což můžeme nazvat jako ustupování zádi, nebo prostě záď ven za pohybu, což popisuji níže). Bod otáčení je vnitřní přední noha. V tomto cviku je váha více na předku. Což je pravděpodobně důvod, proč se málo používá, ale také důvod, proč je vhodný pro mladé koně nebo koně, kteří toho zatím moc neumí. Nicméně jeho hlavní benefit je rozpohybování zádi a pomyslné přilepení holení k zadní nohám. Ovládáme-li zadní nohy koně, ovládáme celého koně, tak praví známá slova.

Koník se pohybem zádí ven učí tu nejdůležitější věc v jezdeckém umění, a to je šlápnout vnitřní zadní nohou pod svoje tělo. Ano, samozřejmě při cviku záď ven mu vypadává záď ven. Ale vzpomeňte si, že to je až další krok. Zatím není schopný pohybovat ve směru jen jednou zadní nohou. Na to zatím nemá vybudované vnitřní svaly, které by zajistily rovnováhu při došlapu. Potřebuje zatím oporu druhé nohy, asi jako dítě, které se učí jezdit na kole a zatím má pomocná kolečka. Moment, kdy to po koni můžete začít chtít, poznáte podle toho, že se pohybuje jistě, podšlapuje daleko a umí směrem do obratu hodně ohnout krk bez toho, že by se opřel do otěže.

Záď ven na malém kruhu

Jakmile umíte ustupovat na dotyk holeně v obratu kolem předku (ze zastavení) - což je pro koně nejsnadněji pochopitelné - je možné to celé přenést do pohybu na malém kruhu. Tak malém, jak je koník schopen, takže na počátku spíše větším (8 - 12 m nebo dle schopností a možností koně). Pohyb vnitřní zadní nohou můžete postupně chtít opravdu výrazný. Koník tak vnitřní zadní nohy výrazně protahuje, učí se držet rovnováhu. Po koni na kruhu i v obratu chtějte i výrazné ohnutí v krku s povolením dolů. Tím přispějete k tomu, že se koník naučí podšlapovat pod sebe uvolněně. K tomu, aby koník zůstal uvolněný, také potřebujete, aby se pohyboval ve stejném tempu a pravidelně... někdo tomu říká rytmus, někdo takt. Pokud se objeví nepravidelnost, je potřeba opravit nejprve rytmus a pak se vrátit zpět k původnímu záměru. Jinak se efektivně nikam neposunete a koně učíte ve cvicích tuhnout.

Samozřejmě tohle, co popisujeme, je naprostý počátek základního pohybu koně pod jezdcem, takto se později nejezdí, i když cvičení se zádí ven je na začátek pohybování velmi dobré pro protažení a upevnění vědomí přilepenosti holení k zadním nohám.

Stranový pohyb zádi jako základ jiných cviků

Jakmile umíte koni posunout za pohybu záď ven a koník zůstane v rovnováze, můžete si s tím začít hrát. Zkuste místo kruhu pohyb se zádí ven na rovné čáře, zjistíte, že je to nepoměrně složitější, jak pro vás, tak pro koně. Později zkuste zádí pohnout místo ven dovnitř (zatím bez ohnutí vyžadovaného v korektním dovnitř záď). Díky tomu, že koník se naučil na tom jednodušším pohybu, že holeň působí i do strany, nebude to zas tak složité. Nicméně pokud budete umět poslat záď mírně dovnitř, máte nejlepší základ pro pomůcku do cvalu na správnou nohu... proto se ostatně u mladých koní k nacválání používají rohy.

Jakmile umíte ovládat záď stranově, máte otevřené dveře ke správnému couvání - tedy couvání od zádě. Totiž pokud koník nerozumí pomůcce pro couvání, můžete mu pomoct tím, že rozpohybujete záď do stran, až nakonec vyšlápne zádí dozadu. Pomůžete mu tím pochopit, že to, co chcete, je pohyb zádě.

Pokud umíte ovládat záď do stran, máte našlápnuto i ke správnému zastavování, umíte efektivně zabránit vyhazování - protože zaměstnáte-li záď pohybem do strany, nemůže se odrazit a vyhazovat, v zádi ven jsou také schované prazáklady dalších cviků na více stopách a spousta další věcí... Prostě, jak říká klasik, pokud ovládáte záď, ovládáte celého koně.