Nejprve malé zamyšlení nad prospěšností těchto zákroků. Otvíráme notoricky známé a velmi diskutované téma preventivních kastrací našich zvířecích společníků. Čím více je téma známé a diskutované, tím jsou názory na něj rozporuplnější. Nejinak je tomu u preventivních kastrací. Vždy se vytvoří dva tábory v extrémních polohách. Nazývejme je tábor "VŽDY" a tábor "NIKDY". Ve zbytku se vytváří prostor pro diskusi racionální. Tento článek si neklade za cíl někoho přesvědčovat nebo mu vnucovat nějaký názor. Je to spíše vhled veterinárního lékaře s více než dvacetiletou praxí a zároveň chovatele, či spíše majitele mnoha zvířat - úžasných společníků.

Pojďme si nastínit tuto problematiku z poněkud jiného úhlu pohledu. Každý živočišný druh má ve svém bytí jen dvě priority - přežití, tedy zabezpečení potravy, a zachování druhu, tedy rozmnožování. Těmto prioritám je podřízeno úplně vše. Ostatní je druhotné a nepodstatné. Naprosto stejně je u tomu domestikovaných zvířat. Jen my lidé jsme si je uzpůsobili k našemu obrazu a potřebám a tím převzali odpovědnost za jejich bytí. Tuto odpovědnost bychom měli i v plné míře přijmout. Zvíře není ani hračka, ani věc, ani nástroj na uspokojení našeho ega. Zvíře je živá bytost se vším, co k tomu patří. Člověkem domestikované (což je jenom odbornější a slušnější výraz pro upravené, deformované, změněné, ...) zvíře není schopno ve volné přírodě douhodobě přežívat a přežít. Proto chovám ve velké úctě všechny, kdo se o bezprizorní zvířata starají v útulcích, depozitech, záchytných stanicích apod. Ne snad proto, že je to mnohdy nedoceněná řehole a ve své podstatě samaritánství, ani nehodnotím pohnutky těchto lidí - to vše je jejich volba a svobodné rozhodnutí. Vážím si jich, protože na sebe vzali právě tu zodpovědnost za ty nezodpovědné. Jak souvisí kastrace s osobní zodpovědností?

Preventivní kastrace v obecné rovině je:

• vyjádřením naší zodpovědnosti za životy našich zvířecích společníků
• jednou z cest k celkovému zlepšení životních podmínek doma chovaných i volně žijících zvířat
• nástrojem k omezení výsktytu, přenosu, rozvoje vážných onemocnění a změn genetických informací
• systémová potřeba pro regulaci polodivokých populací a udržení křehké rovnováhy v přírodě jako celku
• odborný veterinární výkon zasahující významně do života zvířete a přinášející určitá rizika

Dříve než začneme zvažovat, zda kastrovat nebo nekastrovat, je potřeba vzít v potaz všechny faktory a dopady našeho rozhodnutí. K tomu je třeba mít dostatek relevantních informací, postavit vedle sebe klady a zápory a následně se rozhodnout rozumem s použitím srdce. Pojďme se tedy podívat na argumenty pro a proti kastrace nejprve kocoura, potom kočky.

Proč kastrovat kocoura?

Ve své praxi se často setkávám s názorem: „Jen ať si kluk užije". Co si má užít? Pro něho se jedná pouze o přirozený rozmnožovací pud a rozhodně se nejedná o sexuální prožitek tak, jak ho známe z říše lidí. On jenom předává genetickou informaci. Nebo si má užít bitek se svými soukmenovci o vyhlédnutou samičku, šrámů, tržných a kousných ran často abscedujících? Páří se a přežívají jen ti nejsilnější. Nebo strachu z aut a jiných nebezpečí, které na něho při jejich toulkách čekají? Akční rádius je totiž u roztouženého kocoura obrovský a mluví se o více než pěti kilometrech. Dopady těchto názorů jsou tristní. Obrovské množství nechtěných a bezprizorních koťat. Koťat, ze kterých se stává stále rostoucí populace polodivokých koček. Jednoho roku života se dožívá méně než 50 % jedinců a ti zbývající přežívají ve zcela nevhodných podmínkách, šíří nemoci a dále se nekontrolovaně množí. Tato situace se týká převážně těch kocourů, kteří se volně pohybují po venku a lidský domov či stáj mají jako azyl pro krmi, klidný spánek v teple a útočiště po různých šarvátkách.

Na otázku, v jakém věku tedy kocoura kastrovat, je odpověď poměrně jednoduchá. Optimálně kolem jednoho roku věku a za kritickou hranici považuji ukončený osmý měsíc věku. Před tímto datem prostě nekastruji. Vedou mě k tomu důvody zdravotní. Věk vhodný pro kastraci se odvíjí od pohlavní, tělesné a psychické dospělosti. Všech musí být před kastrací dosaženo.

Dalším úsměvným argumentem bývá: "Když on po kastraci nebude lovit myši." Neexistují žádné studie o množství ulovených myší kocoury kastrovanými a nekastrovanými. Takže mohu předat pouze osobní zkušenost. S námi v domácnosti žijí tři kocouři a jedna kočka. Všichni jsou kastrováni a občas se vzbudím s myší v posteli - prezent za naši dobrou péči. :-) Paradoxně nejméně loví Kačenka, tedy kastrovaná kočka, kocouři loví jak o život.

Aspekty zdravotní

Dříve než se začneme zabývat jednotlivými aspekty, zmíním jeden důležitý faktor, který ještě mnohokrát zopakuji. Žádný zákrok prováděný v anestezii a porušující kontinuitu pacienta není nikdy zákrokem banálním a nesmí být podceňován. Je třeba dodržovat standardy, které mohou být na různých pracovištích různě nastaveny. Musí být vždy konáno tak, aby byla v maximálně možné míře eliminována rizika spojená jednak s anestezií, jednak s chirurgickým výkonem jako takovým.

Zde je mé instruktážní video preventivní kastrace kocoura s popisem.

Obecně vnímám u svých klientů strach ze zákroku a anestezie. Důkladné osvětlení problematiky, techniky zákroku a všech aspektů s tím spojených ho pomáhá zmírnit. Sám za sebe mohu říci, že preventivní kastrace obecně považuji z psychologického hlediska pro veterináře za ty nejtěžší. Důvod je poměrně jednoduchý. Majitel přivádí na zákrok zdravé zvíře a jaksi samozřejmě předpokládá, že se mu i takto zdravé zvíře vrátí. Vědom si možných rizik se zákrokem spojených je i pro mne, jako veterináře, tato situace ne úplně příjemná, a proto se snažíme provádět všechna možná opatření, aby zákrok proběhl bez komplikací.

Často zmiňovanou komplikací je možná obezita po zákroku. Ano, toto riziko obecně existuje. Důvodem je, že my jako majitelé nejsme schopni regulovat příjem a výdej energie u kastráta. Kocour ztratil jednu ze svých priorit. V uvozovkách již nepotřebuje být krásný a silný pro své partnerky, omezil výrazně akční radius a převládne priorita druhá - příjem potravy. Je jen na nás, jak se k tomu postavíme.

Často je také diskutována otázka vyšší frekvence výskytu močových kamenů a selhávání ledvin u kastrátů. Opět jsem nenašel relevantní studii, která by toto potvrzovala, a pokud je kastrace provedena ve správném věku, kdy jsou kompletně dovyvinuty močové cesty, resp. celý močopohlavní aparát, jsou i tato rizika minimalizována. Navíc dnes již existují preventivní opatření pro předcházení onemocnění dolních cest močových - např. úprava krmného režimu.

Z mého pohledu každý kocour, který není cíleně zařazen do chovu, by měl být kastrován.

Kastrace kočky

Oproti kastraci samce se jedná o zákrok technicky náročnější, protože jde již o tzv. břišní chirurgii.
Nutno podotknout, že kastrace kočky je i přes větší náročnost zákroku vyžadována majiteli daleko častěji a to především u koček z polodivoké populace. Tento sociální aspekt je poměrně dobře vysvětlitelný. Ať už se jedná o kočku trvale žijící venku, nebo kočku, která se pravidelně vrací domů, s koťaty to dopadne vždy stejně - přivede je domů. Najednou není v domácnosti jedna kočka, ale hned několik. Znamená to určitou starost a nepohodlí. Je nutno se o koťata nějak postarat a především je následně někam umístit. Vidíte, píši „nějak", „někam" ... Tím chci jen zdůraznit, že to není vůbec jednoduchá a ani laciná záležitost. Nechat si koťata také nemůžete, rozhodně ne jako polodivoká nebo polodomácí a nekastrovaná. Kočky se totiž množí geometrickou řadou. Letos máte jednu kočičku s koťátky a příští rok už můžete mít koček 10 a více! Prostě sousedovic kocour si „užil" a vy se starejte! Počítejte pouze s jedním - alimenty nedostanete.

Technicky lze tento zákrok provádět několika způsoby a technikami. Tak jako se vším, každý má své výhody a nevýhody. Společně však sledují stejný cíl - zabránit dalšímu rozmnožování.

Způsoby kastrace

• 1) podvázání vaječníků - tento způsob osobně považuji za nejméně vhodný. Podvázáním není zabráněno pohlavnímu cyklu. Kočka normálně mrouská se všemi projevy, které k tomu patří. Děložní sliznice je aktivní a může dojít ke zdravotním komplikacím spojenými s pohlavním cyklem. Navíc se jedná o chirurgický zákrok s „otevřeným" břichem, tak není důvod něco podvazovat, když to lze vyjmout. Teorie o návratnosti stavu po odstranění podvazů jsou liché a taková kočka již není nikdy schopna zabřeznout.
• 2) odstranění pouze vaječníků (ovariectomia) - způsob kastrace, který je poměrně hojně využívaný. Jeho výhodou je pouze malá operační rána ve stěně břišní. Pro veterináře je zákrok jednodušší a tím i rychlejší. Nevýhodou je přítomnost dělohy v dutině břišní po odstranění vaječníků. Intaktní děloha ve většině případů degraduje a vazivovatí a nejsou s ní žádné problémy. Občas se ale stává, že dojde k zánětu, srůstům apod. a je nutná reoperace.
• 3) odstranění vaječníků a dělohy (ovarihysterectomia) - při tomto způsobu se odstraní vaječníky i děloha až po děložní hrdlo. Zákrok je technicky náročnější než výše jmenované, trvá déle a operační rána je větší. To jsou jediná negativa. Jednoznačně převládají pozitiva tohoto způsobu a ten také preferujeme a provádíme v naší praxi.

Techniky kastrace

• 1) kastrace z boku - oproti druhé technice (kastrace ve střední linii břicha) je tato méně invazivní a rána na boku je chráněnější před kontaminací z prostředí kontaktem s nečistotami. Jako nevýhoda se jeví menší přehlednost v operačním poli a nemožnost provedení revize dutiny břišní při jakémkoli podezření na problém. Zároveň tuto techniku nelze uplatnit při terapeutických kastracích.
• 2) kastrace ve střední linii břicha - námi jednoznačně preferovaná a prováděná technika právě pro svoje výhody zmíněné výše. Při dobře provedeném zákroku a pooperační péči je možnost infekce rány kontaktem s vnějším prostředím minimální a nepovažuji to tedy za nevýhodu. Větší rozsah rány a snazší dostupnost pro jazyk kočky lze také velmi dobře eliminovat. Větší přehlednost a možnost revize dutiny břišní jednožnačně převyšuje negativa.

Doba hojení ran a rekonvalescence po operaci je u všech způsobů a technik stejná. Už druhý den po zákroku většina koček funguje normálně a nevyžaduje žádnou zásadní péči. Stehy se vyndavají 10 dní po zákroku, pokud není zvolena uzávěra kůže tzv. intradermálním stehem, který se nevyndavá.

A můj názor na preventivní kastrace koček? - jednoznačně ano.

MVDr. Miloš Havelka: Vedoucí lékař Veteriny VeMaP, zaměřuje se na preventivní veterinární medicínu, dietologii a gastroenterologii, chirurgii měkkých tkání. Po ukončení studia v roce 1993 se v rámci dalšího vzdělávaní zaměřil na preventivní veterinární medicínu, dietologii a nemoci plazů. V roce 2000 absolvoval zahraniční stáže na Animal Care Center, Red Bay, Alabama, USA a Tupelo Small Animal Hospital, Alabama, USA. Pravidelně se zúčastňuje odborných školení a seminářů. Publikoval celou řadu odborných statí na téma dietologie malých zvířat v odborných i chovatelských časopisech.