Nejprve se podívejte na elektronickou podložku snímání tlaku. Obrázek 1 znázorňuje, jak sedí a kopíruje tvar hřbetu koně. Sedlo je položeno na ni a normálně dotaženo. Díky podložce můžeme zjistit, jak koni sedí sedlo v klidu i za pohybu. To druhé je samozřejmě také důležité, protože rozložení tlaku na určitých místech hřbetu se mění podle toho, jak kůň hřbet klene nebo naopak stahuje. Podložka zároveň může poskytnout informace o rozložení váhy jezdce, místě, kde jezdcova váha tlačí nejvíc, a kam se posouvá v různých chodech a cvicích. Na studii toho, jak se mění tlak sedla, když se na koně nasedne, spolupracovala i belgická veterinářka Catherine Geutens.

Poznámka redakce: podložka pro měření tlaku se již poměrně běžně využívá při pasování sedel. Dokáže dobře odhalit, zda sedlo skutečně sedí a rozkládá tlak, zda v určitých oblastech není tlak příliš velký a také odkryje i skryté vady sedla. Její výhodou je, jak již bylo uvedeno, že dokáže změřit tlak, i když v sedle sedí jezdec, dokonce i za pohybu. Zároveň může odhalit křivost jezdce i koně, která způsobuje opět nepravidelné zatížení hřbetu. Pokud chcete napasovat sedlo s využitím této podložky, můžete vyrazit třeba do vyhlášeného sedlářství Büttner v Drážďanech. Více jsme o něm psali zde V sedle: Sedlo musí sedět.

Barevná data

Obrázek 2 ukazuje typický graf rozložení tlaku, když jezdec sedí v dobře padnoucím sedle. Tlak je zobrazen, jako by podložka ležela na rovné ploše, přední rozsocha je v horní části obrázku, zadní dole. Pravý sedlový polštář a bočnice je vpravo. Barvy znázorňují různé množství tlaku, oblasti, kde nepůsobí žádný tlak, jsou zbarveny tmavomodře, oblasti s nejmenším tlakem černě. Další barvy potom ukazují postupný nárůst tlaku od světle modré, tyrkysové, přes zelenou, žlutou až po červenou a růžovou, která značí největší tlak. Rozmezí tlaku lze nastavit, k posouzení tlaku bez jezdce nastavujeme rozmezí pro každou barvu relativně nízké. S váhou jezdce se tlak dostává na vyšší hodnoty, takže rozmezí pro každou barvu je nastaveno příslušně výš.

Obrázek 2: Možnosti zobrazení získaných údajů. Na všech zobrazeních je přední rozsocha nahoře a zadní dole, páteřní kanál prochází středem obrázku. Levá strana hřbetu je vlevo. Na plochém grafu (vlevo) je každý senzor zobrazen jako čtvereček. Barvy znázorňují různé množství tlaku, od černé po růžovou, která značí největší tlak. Čísla ukazují relativní množství tlaku v rozmezí jedné barvy. Dvoudimenzionální zobrazení (uprostřed) znázorňuje rozložení tlaku stejnými barvami, ale hrany mezi jednotlivými oblastmi jsou rozmazané. Třídimenzionální zobrazení (vpravo) znázorňuje oblasti vyššího tlaku jako vystouplé, což umožňuje vidět stupňování tlaku i v rámci jedné barvy. Tento obrázek jsme posunuli lehce proti směru hodinových ručiček, aby vynikl třídimenzionální efekt.

Obrázek 2 také ukazuje tři způsoby, jak mohou být data ze senzorů podložky zobrazena: plochý graf (vlevo), dvoudimenzionální zobrazení (uprostřed) nebo třídimenzionální zobrazení (vpravo). Graf ukazuje hodnotu každého z 256 senzorů jako čtverce. Uprostřed každého čtverce je číslo, čím je vyšší, tím větší je tlak v rozmezí dané barvy. Ve 2D zobrazení uprostřed jsou rozmazané hrany jednotlivých čtverců, takže znázornění připomíná obrysovou mapu. Ve 3D vpravo jsou oblasti vyššího tlaku znázorněny jako vystouplé, což umožňuje vidět stupňování tlaku i v rámci jedné barvy. Tento obrázek jsme posunuli lehce proti směru hodinových ručiček, aby vynikl třídimenzionální efekt.

Grafy znázorňují rozložení tlaku pod sedlem. Ideální je co nejrozsáhlejší oblast kontaktu se sedlovými polštáři a v ní co nejrovnoměrnější rozložení tlaku. Jezdcova stehna potom mohou také vytvářet zvýšený tlak na levé a pravé straně grafu, který odpovídá oblasti pod sedlovými polštáři.

Co se děje při nasedání

Jedním z našich prvních výzkumů s použitím této podložky bylo studování sil tlaků působících na koňský hřbet během nasedání jezdce. Výzkumu se zúčastnilo deset zkušených jezdců s váhou mezi 54 a 77 kilogramy. Všichni jezdci věděli, jak na koně správně nasedat (dle americké příručky The United States Pony Club Manual of Horsemanship). Každý jezdec nasedl třikrát ze země a třikrát ze schůdku v různém pořadí, vždy z levé strany. Všichni jezdci nasedali na stejného koně - zdravého čtrnáctiletého 141 cm vysokého valacha, nastrojeného drezurním sedlem. Data z podložky ukazovala, jak se měnilo zatížení hřbetu, když se jezdec odrážel z pravé nohy, zatížil levý třmen, přehodil pravou nohu přes hřbet a dosedl do sedla. Používali jsme speciální software, který nám počítal celkovou sílu působící na koňský hřbet při nasedání. Tou je myšlen součet sil působících na všech 256 senzorů podložky.

Obrázek 3: Graf celkové síly, která působí na koňský hřbet při nasedání
Vodorovná osa: čas, svislá osa: síla
1. Noha ve třmenu
2. První odražení se z pravé nohy. Dvě následná odražení jsou zobrazena jako dva další malé vrcholky v grafu.
3. Jezdcova pravá noha opustila zem a na levém třmenu se zvyšuje váha.
4. Maximální zátěž koresponduje s momentem, kdy se jezdcova noha přehupuje přes koňskou záď.
5. Jezdec je usazen v sedle s oběma nohama ve třmenech.

Obrázek 3 ukazuje celkovou sílu působící na hřbet koně při nasedání. U všech našich testovacích jezdců vzorec počáteční fáze nasedání vypadal podobně, síla se začala zvyšovat ve chvíli, kdy se jezdec odrážel z pravé nohy s levou nohou ve třmenu v přípravě na nasednutí. Při každém odrazu se mírně zvýšila síla a mezi nimi se nevrátila na původní hodnotu. Po výskoku z pravé nohy se síla rychle zvýšila a dosáhla vrcholu ve chvíli, kdy se jezdcova pravá noha přehupovala přes koňskou záď.

Mezi našimi deseti jezdci byly velké rozdíly v tom, s jakou lehkostí dopadali do sedla. Někteří tak lehce, že nedošlo k žádnému nárůstu síly (viz obrázek 3). Jiní dopadali mnohem tvrději, čímž křivka tlaku vyběhla do druhého vrcholu.

Obrázek 4: Vzorec tlaku během nasedání. Ve chvíli působení největší síly při nasedání byl zaznamenán největší tlak v oblasti na pravé straně kohoutku. Nějaký tlak působil také podél páteře v oblasti posedlí na pravé straně. Další oblasti vyššího tlaku byly níže na levé straně v oblasti plece a na vnější straně posedlí napravo.

I poté, co se jezdci usadili v sedle a vzali si oba třmeny, přetrvával vyšší tlak na levé polovině sedla než na pravé. To byl důsledek pohybu sedla během nasedání. Několik jezdců navíc mělo zvyk našlápnout po nasednutí silně do pravého třmenu, aby sedlo narovnali, což vyvolalo další velký tlak na koňský hřbet. Tento pohyb je ale částečně (ne úplně) účinný pro vyrovnání rozložení tlaku na levé a pravé straně sedla.

Asi není překvapivé, že vzorce rozložení tlaku při nasedání ukázaly významné rozdíly mezi levou a pravou stranou koňského hřbetu. Obrázek 4 ukazuje vzorec tlaku ve chvíli, kdy se jezdcova pravá noha přehupuje přes koňský hřbet. Nejvyšší tlak byl na pravé straně kohoutku, který sedlu brání ve sklouznutí ke straně a stabilizuje ho na hřbetě. Levá strana kohoutku byla v tuto chvíli nezatížená, ale další oblast vyššího tlaku byla níže na levé straně v oblasti plece. Kůň musel napnout svaly, aby ustál toto asymetrické zatížení, a můžeme spekulovat, zda toto nemůže mít souvislost s nepravidelným osvalením plecí koně, což je jev, který veterináři i odborníci na pasování sedel často zaznamenávají.

Pomůže nasedání ze schůdku?

Ve druhé části naší studie jsme porovnávali sílu a vzorec zatížení koňského hřbetu, když ti samí jezdci nasedali dvěma různými způsoby: ze země a z dvoustupňového schůdku, vysokého asi 35 centimetrů.

Výsledky potvrdily, že síla působící na koňský hřbet je výrazně vyšší, pokud jezdec nasedá přes třmen - což může být i v případě, je-li schůdek příliš nízký. Toto zjištění je zvlášť důležité kvůli asymetrickému rozložení tlaku na hřbet při nasedání a potřebě koně asymetricky zatnout svaly, aby nebyl stažen vlevo.

Jako drezurní jezdci trávíme slušné množství času snahou o narovnání koně a zajištění jeho symetričnosti na obě strany. Nasedání přes třmen je vůči této snaze o narovnání kontraproduktivní. Nejenže vytváří velký tlak na pravou stranu kohoutku a nutí koně zatínat svaly, aby neupadl do strany, ale také posouvá sedlo doleva a tím vytváří větší tlak na levé straně hřbetu. Další výzkumníci si všimli, že během ježdění bývá levá strana sedla víc zatížena než pravá. Naše zjištění přinášejí vysvětlení toho, proč se tak děje.

Použití schůdku má za následek výrazné omezení asymetrického tlaku ve srovnání s nasedáním ze země. Je-li to možné, nasedejte proto na koně ze schůdku nebo vyvýšeného místa tak, abyste vůbec nemuseli použít třmen, případně vyskočte. Musíte-li nasedat přes třmen, i tak použijte schůdek a zvykněte si nasedat z obou stran, levé i pravé. I když se vám nasedání zprava zpočátku možná bude zdát divné a nepohodlné (a možná budete i potřebovat někoho, kdo vám koně podrží), zvyknete si vy i váš kůň.

Kdo je kdo: Hilary Clayton, BVMC, PhD, MRCVS je světoznámou expertkou na biomechaniku a atletický rozvoj koně. Od roku 1997 působila na Michiganské univerzitě na fakultě veterinárního lékařství. Hlavním zájmem její činnosti byla drezura a výzkum zaměřený na sportovní koně. Je autorkou i několika knih, například Conditioning Sport Horses, The Dynamic Horse A Biomechanical Guide to Equine Movement and Performance, Activate Your Horse's Core nebo Clinical Anatomy of the Horse. Do češtiny nebyla přeložena žádná, ale v angličtině jsou k sehnání na Amazonu.

Článek byl převzat s laskavým svolením Hilary Clayton BVMC, PhD, MRCVS a Jennifer O. Bryant (šéfredaktorky USDF Connection), vyšel v USDF Connection, September 2007.