Povýšení hřebčína na císařský dvorní hřebčín Rudolfem II., které proběhlo právě před více než 440 lety – roku 1579, znamenalo zásadní impuls pro chov starokladrubského koně, plemene s charakteristickým klabonosem, který byl určen pro ceremoniální účely. A spolu s chovem koně se začala psát i historie jedinečné krajiny v okolí hřebčína. Unikátní krajinná kompozice plná pastvin, symetrických cest, alejí a slepých ramen Labe je jedinečným příkladem prostředí, které po několik staletí sloužilo pro chov a výcvik koní určených výhradně pro službu panovnickému rodu.

Toto prostředí bylo po celou dobu soustavně přetvářené podle jasného estetického krajinářského záměru tak, aby vyhovovalo specifickým potřebám chovu. Krajinu Kladrub citlivě doplňuje klasicistní architektura stájí, jízdáren a hospodářských budov. Od 10. července 2019 je Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem zapsána do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Ve středu 7. dubna v 10 hodin výstavu neveřejně zahájili starokladrubští koně, které ve službě používá Městská policie Ostrava. Městská policie Ostrava pořídila první dva koně tohoto plemene v roce 1997. Díky skvělým vlastnostem se osvědčili pro výkon služby. Jejich předností jsou především důstojný vzhled, klidná a vyrovnaná povaha, všestrannost a také výskyt běloušů v plemeni – Ostrava má ve znaku bílého koně.

Více o výstavě se dozvíte na webových stránkách Muzea potravin a zemědělských strojů Ostrava.