Náš výlet na výstavu Kůň 2002

25. 9. 2002 Lenka Kněžická Autor fotek: Věra Mannaertsová

Naše slavná výprava se započala na samém kraji západních Čech. Já (zaměstnaný koňský maniak, majitel hříběte) a můj přítel jsme se rozhodli, že strávíme společný víkend v prostředí desítek koní a tisíců dalších "koňofilů".

Zajistili jsme si dovolenou a plni nadšení i obav jsme vyrazili v pátek brzy ráno na pětapůlhodinovou cestu vlakem. Náš cíl byla mezinárodní výstava koní Kůň 2002, která se v Lysé nad Labem pořádala již podeváté.

Jízda vlakem nebyla nijak příjemná, neboť se nám z okna naskýtaly hrůzné scenérie, způsobené povodněmi. Ani příjezd do místa našeho ubytování nebyl nijak ohromující. Nevábná atmosféra liduprázdného městečka poblíž Lysé, spolu s podobou naší noclehárny, nám na náladě nepřidaly. Ale byli jsme rádi, že jsme s Českými drahami vůbec dorazili a že můžeme nocovat jen několik kilometrů od místa dění výstavy, kam jsme dojížděli místní lokálkou.

Konečně přišel dlouho očekávaný den D, který postupně rozháněl mráčky z našich myslí. Výstaviště jsme našli hned kousek od nádraží, koupili vstupenky a katalog a vstoupili do vysněného koňského ráje, aniž bychom to zatím tušili.

Naše první kroky směřovaly na prohlídky stájí ke koním, kam jinam. Co box, to nádherné zvíře. Kromě běžných plemen, chovaných v České republice, jsme mohli obdivovat i ta méně častá, jako je Shirský nebo Fríský kůň. Nemohu říci, který se nám nejvíce líbil. Jen vím, že tolik rozmanité koňské krásy najednou se jen tak nevidí. A co teprve, když jsme tahle nádherná stvoření viděli na ruce nebo pod sedlem na předvadišti! Pro lidi, jako jsem já, opravdu nezapomenutelný zážitek. Vidět arabského hřebce ve volnosti či drezuru našich mistryň nebo dokonalé partnerství člověka a koně, to je jako bych si poslechla krásný koncert vážné hudby nebo viděla dokonalý obraz od oblíbeného umělce.

Naše nadšení z výstavy pokračovalo procházkou mezi desítkami prodejních stánků jezdeckých potřeb. Člověk by se nejradši rozkrájel, aby si mohl prohlédnout všechny vystavované věci konkurenčních výrobců a prodejen. Neodolali jsme a také jsme přispěli, pro nás nemalým obnosem, k obrovskému obchodnímu obratu. Vždyť bylo z čeho vybírat.

Mezi stánky nás samozřejmě nezaujali jen prodejci, ale našla se zde spousta různých stanovišť, kde jsme se dozvěděli mnohé novinky a poznali několik zajímavých lidí. Což mi připadá vlastně na této akci nejpřínosnější. Brouzdat mezi stánky a obdivovat koně je samozřejmě skvělé, ale pokud někdo nevyužije možnosti seznamování a získávání kontaktů, myslím, že přišel o podstatnou část všeho dění.

Já sama jsem měla možnost mluvit s lidmi, o kterých jsem třeba četla, a nikdy by mě nenapadlo, že budu mít příležitost si s nimi popovídat. Ať už jde třeba o odborníky z oboru tréninku, výrobce kvalitních sedel nebo tvůrce nejlepšího koňského serveru u nás. Z toho důvodu jsme si také nenechali ujít několik přednášek, či sezení, které se nesly v přátelském diskuzním tónu.

Oba dva dny, které jsme na výstavě strávili, jsme si opravdu užívali a vůbec jsme nelitovali peněz, času nebo podmínek ubytování.

Odjížděli jsme v neděli ráno a musím ríct, že se nám vůbec nechtělo z toho magického místa. Až jsem se musela divit, že nám vůbec nevadily obrovské davy návštěvníků - ba naopak. Ta nádherná atmosféra koňských nadšenců nás příjemně pohltila. Samozřejmě kdybych chtěla být hnidopich a šťoura, našla bych několik výtek směrem k organizátorům i vystavovatelům. Ale já nechci, chci si uchovat ten příjemný pocit, který ve mně výstava zanechala.Takže jen smekám klobouk a těším se na další ročník.

Výstavy a show

Podobné články