Chovatel se začíná pomalu navracet k jedinému původnímu českému plemenu koně, chovanému u nás již 430 let, a to starokladrubskému koni běloušům a vraníkům.

Toto plemeno patří k aristokratům v koňské společnosti, i když jim v třicátých letech minulého století hrozil prakticky zánik. Nejhůře dopadl právě starokladrubský vraník, kdy zbyli pouze tři hřebci-polobratři, dvě čistokrevné klisny a osm klisen s různým podílem starokladrubské krve. Díky tomu, že osud tohoto plemene nebyl lhostejný profesorovi Františku Bílkovi a rozhodl se v roce 1941 k velmi odvážnému chovatelskému kroku - regeneraci starokladrubského vraníka, můžeme nyní tyto krasavce nyní obdivovat. V jeho práci pokračovali MVDr. Lev Richter a Doc. Jaromír Dušek a regenerace byla ukončena v roce 1973, kdy stádo starokladrubských vraníků čítalo 93 kusů (z toho 6 plemenných hřebců a 33 plemenných klisen).

Dnes je starokladrubských vraníků v hřebčíně Slatiňany zhruba 260 kusů (z nich 18 plemenných hřebců a 67 plemenných klisen). V hřebčíně Kladruby nad Labem je chováno kolem 280 běloušů (19 plemenných hřebců a 68 plemenných klisen). Potěšitelný je zájem privátních chovatelů o toto plemeno, kdy v jejich majetku je 18 plemenných hřebců (8 běloušů a 10 vraníků) a 306 plemenných klisen (152 bělek a 154 vranek).

Celkový stav tohoto plemene činí 1 500 kusů, což ho řadí mezi kriticky ohrožená plemena a zároveň je toto plemeno zařazeno mezi genetické zdroje České republiky s podporou Ministerstva zemědělství ČR. Patří též ke kulturnímu dědictví ČR a bylo vyhlášeno národní kulturní památkou.

U privátních chovatelů pomalu získává toto plemeno na stále větší oblibě, zřejmě se probudila i trocha národní hrdosti, ale hlavně využití těchto charakterově vyrovnaných koní je značně široké.

Dříve byli využíváni hlavně v ceremoniálních službách panovníků (bělouši) a vysokých církevních hodnostářů (vraníci) ve slavnostních zápřežích - vícespřežích. V dnešní době je rovněž k těmto účelům využíván na dánském královském dvoře a ve službách švédské královské gardy. Širší uplatnění však nachází ve vozatajství, drezuře, barokním ježdění a rekreačním ježdění. V poslední době si toto plemeno oblíbila i Policie ČR, kdy koně dobře zvládají i jejich speciální výcvik. Vzhledem ke své klidné povaze jsou starokladrubští koně využíváni i k hippoterapii.

Pokud budete mít zájem se s těmito černými a bílými perlami a ukázkami jejich využívání blíže seznámit, dovolujeme si Vás pozvat na jejich prezentaci v krásném zámeckém parku ve Slatiňanech v sobotu 27. června 2009 na Jezdeckém dnu.

Právě v těchto dnech probíhá dolaďování programu, dnes například vyjelo na zkušební jízdu ve Slatiňanech blíže neurčené vícespřeží ("vrátili se všichni a zapřažení..." :o)), připravují se vystoupení ze zahraničí, křtiny dvojčat, zkrátka bude nač se dívat. Bližší informace vám samozřejmě ještě přineseme.