Sobota s Rudim

Rudiho výsledky mluví za vše, třikrát po sobě vyhrál FEI World Reining Masters a zvedá adrenalin i „amíkům" za velkou louží. Kurz v ČR nepořádá poprvé a dle kuloárových zvěstí ani naposledy.

Mike Davis vyhrál NRHA Intermediate Open, Limited Open a Level 1 Futurity 2009, je žákem Douga Milhollanda, spolupracoval s Shawnem Flaridou. I on má českým reinerům co říct, trenérů z „kolébky reiningu" k nám moc nejezdí.

Když jsem se váhala, který z nich si vybrat, rozhodovala jsem se podle možností pro fotografa. Na ranči Lucky Valley je v hale podstatně více světla, rozhodla jsem se tedy začít tam.

Vyrazili jsme brzy ráno, v rádiu hlásili sněhové jazyky, tak ať máme rezervu. Po cestě bílá tma, jak vítr foukal sníh z polí, sem tam začalo sněžit, prostě ledová lednová zima. Na internetu však organizátoři psali, že jsou na zimu připravení. Byli. Petr Julina všechny vítal štamprlí slivovice, diváci měli v hale plynové zářiče, v bufetu „za plentou" vařili horký čaj a svařák.

Rudi vítal všechny s úsměvem, těm angličtiny neznalým překládal Tomáš Martínek. Na kurzu se sešlo 10 jezdců (i ze Slovenska a Rakouska), většina měla dva koně a pracovali dvakrát denně ve skupinách po pěti koních. Rudi, jako většina trenérů reiningu, velel z koně, aby mohl své požadavky vždy názorně předvést.

Několik myšlenek se pokusím čtenářům Equichannelu reprodukovat. (S foťákem v ruce a v zimě, která zalézala za nehty, jsem si prostě nebyla schopna si psát poznámky...)

Rudi s koňmi začíná pracovat hned po příchodu do haly, jen obejde kolo krokem, aby se kůň rozhlédl. Uvolňuje koně na malých kroužcích v klusu ohýbáním na obě ruce a postupně je zahřívá. Vyčítal všem dlouhé ježdění naprázdno, kdy kůň pouze někam běží po kruhu. Hodně pracuje holení. Už při vstupu do závodní arény svého koně „jede nohama", aby kůň byl myslí s ním a jen čekal na povely jezdce. Také pobídka holení je pro všechny méně postřehnutelná, než zvedání ruky a žádání o bradu.

Při fencování měli koně dva problémy. Mladí nezkušení koně utíkali moc rychle, ti zkušení zase očekávají stop a před stěnou zpomalují. Rudi žádal po koních, aby šli rovně a ve stejném tempu z jednoho konce haly na druhý. Pokud kůň šel šikmo, pouze jej opravil do původního směru, pokud zrychlil, zastavil, zacouval, zaspinoval. Slovo "whoa" pro zastavení si šetřil pouze pro dobrý stop, tzn. že kůň šel dopředu, rovně, v požadovaném tempu.

Každý z jezdců stačil přednést své problémy s koněm a Rudi se všem individuálně věnoval. Koně i jezdci pracovali naplno až do večerních hodin, večer se pak všichni přesunuli do hotelu Tusculum, kde se těšili na posezení s Rudim. Já jsem se však vracela domů, abych druhý den mohla na Hradisku „zjistit rozdíly".

Neděle s Mikem

V neděli ráno jsme se přesunuli do Rožnova. Zde byla atmosféra poněkud komornější, všichni už z předešlého dne věděli, co je čeká. I zde se sešlo 10 jezdců, většina měla po dvou koních, všichni vypadali maximálně soustředěně a těšili se na další lekci.

Jezdci byli rozděleni do skupin pro mladší a starší koně.

Na úvod nedělní lekce předvedl Mike přípravu koně na přeskok. Hodně pracoval na cviku dovnitř záď a zdůrazňoval, že je třeba pohlídat rovná ramena koně. Pak se ptal jezdců na jednotlivé problémy a řešil je s nimi. Zatímco ostatní pracovali samostatně, vždy se věnoval jednomu jezdci, dokud se problém nezlepšil. Většina jezdců pracovala s koňmi na rovných čarách a snažila se, aby jim koně nezrychlovali a uměli v klidu stát u stěny.

Při práci na kruzích jezdci rovněž hlídali rychlost koní, pokud kůň pospíchal, zkracoval kruh nebo vypadával z kruhu ven, jezdec koně zastavil a stáhl jej do spinu (na malý kroužek) na opačnou stranu, než to kůň nabízel. I s mladými koňmi pak pracoval na malých kroužcích, do obratu jim dovolil jít teprve, až byli dostatečně uvolnění. Kladl důraz na to, aby si jezdci s koňmi hráli a nebojovali silou.

Všichni hodně promrzlí se mohli zahřát u krbu v Hospůdce, kde podávali zabijačkové speciality a kde se během polední přestávky mohli jezdci nechat inspirovat jízdami z NRHA Futurity, které Tom Zajac pustil na DVD jako kulisu k obědu.

Pokud ode mě teď očekáváte zhodnocení, který z kurzů byl lepší nebo přínosnější, tak musím popravdě říct, že nevím. Mike Davis i Rudi Kronsteiner mají českým reinerům hodně co dát a kurzy byly zajímavé od začátku do konce. I přes mrazivé počasí se na nich sešlo hodně diváků. Jediné, co se nelíbilo nejen mě, byla shoda termínů.