Post mortum - pocta 2775 Neugovi s.v.

20. 1. 2007 Jindřiška Svobodová Autor fotek: Helena Görnerová

18. ledna 2006 byl vyřazen z plemenitby úhynem po zdravotních komplikacích 2775 Neugo s.v., plemenný hřebec slezského norika, chladnokrevná legenda okresu Rychnov nad Kněžnou...

....Když sme se po domluvě se všema zainteresovanejma stranama jeli podívat na vybranýho hřebce do Valmezu, byl ustájenej dočasně u pana Žilinskýho. Ten akorát přijel s kolegou z lesa po kopytě a tak odstrojil Reb (legendární Rebeku) a ještě ňákýho malýho šikulu valacha a pak jsme se teda postavili na dlážděnej dvorek a čekali na Neuga, jak vyleze ze dveří světlohřívej slezskej válec, takovej typickej, jak jsme ho viděli u Mylera. Tý jo, to byla prda! Vyšel skrček, žádnej pohlavní výraz samce, jak sražený spodní prádlo! Nebyl snad hubenej, ale taky na něm nebylo nic, co by stálo za řeč o poušťákovi. Předem vodvařenej, to bylo jasný - nikdo po něm netoužil než do rachoty.

S Josefem jsme si pak nenápadně vyměnili pohledy, jestli jako o TOM byla předem řeč a jestli jako TOHLE je ten Neugo - všim sis čísla?, snad to je von? No prostě jsme si, zatím co ho strojili do chomoutu někde mimo, vyměnili i pár vět vo tom, že se musíme držet našeho úplně prvního dojmu z éercéčka a výsledků z testu hřebců. Neuga zapřáhli s jeho minimálním sebevědomím do traktorový pneumatiky a pak přišla ta věc s holínkou k pobídce...

2775 Neugo s.v.18. ledna 2006 byl vyřazen z plemenitby úhynem po zdravotních komplikacích 2775 Neugo s.v., plemenný hřebec slezského norika, chladnokrevná legenda okresu Rychnov nad Kněžnou.

Přicestoval v začátku roku 2002 na stanici na Hradčanech a v euforickém očekávání se stal miláčkem ošetřovatelů a příznivců a bezvýznamným prckem v očích koňařů. Jenže "prckova" přednost spočívala ve snadné ovladatelnosti a po vyladění komunikace mezi šéfem stanice předváděl svoji šikovnost v lese a na "opičích" dráhách soutěží. Začal sbírat trofeje prvních umístění v místních, regionálních a národních soutěžích. Ve formanských jízdách "to rval", co to šlo s klisnou, s hřebcem, jak bylo potřeba. To bylo první rok pobytu na stanici.

Jeho zkušenosti z lesního provozu, klidná povaha a postupující fyzická vyspělost z něho udělala překvapení v TéTéčku, kdy jeho 640 kilogramů živé váhy "přetlačilo" na dvaceti metrech příznivého povrchu kalibrovanou zátěž 1850 kg. Bez pobízení! Triumf pokračoval i na pardubické dostihové dráze, kdy očekávaný váhový outsider skončil šestý v pořadí...

Těžko soudit, jestli vrcholem osobnosti hřebce, uctívaného svým šéfem na stanici, bylo Národní finále v ovladatelnosti v "Pardubkách", nebo kvalita charakterů a konstituční tvrdosti potomstva. V "národním" jako vždy veden na jedné oprati vysekl strkání klády obkročmo a je tak dosud nepřekonaným borcem, o jehož dokonalý výkon se jiní pouze pokouší. V produkci potomstva je otcem hodných a skromných koní pro každého dobrého člověka, protože on sám hodný a skromný byl. V závěru jeho působení na stanici Hradčany se v citlivé chvíli jeho šéf - obdivovatel vyznal ze svého vnitřního vztahu ke spolehlivému koni: "Už nikdy nebude nikomu tahat tak jako mně. Vím to."

Po třech hradčanských letech mu byl slíben návrat do Beskyd k žírnému žlabu. V Karolince se teprve z něho měl stát hřebec s velkým H a prověřený rozsévač na dlouhé časy. Se slíbeným váhovým přírůstkem však přišly zdravotní komplikace spojené s reprodukčními orgány, které byly víc než vážné a mladého a dobrého hřebce dovedly k předčasnému konci. Se zvěstí o jeho úhynu putovala českou krajinou i informace, že už jej nikdo nepřiměl k ochotnému supervýkonu...

A tak možná nechtíc v oblasti, kde mu pšenka neměla kvést, kde na něho tři roky zpět hleděli jako na skrčka hodného kopance holínkou do řiti a žádný jeho pomníček stát neměl, mu vyrostla přímo mohyla, která poroste s každým dobrým koněm po Neugovi.

Jindřiška a Josef z Hradčan
18. ledna 2007
Podobné články
Ekolist.cz

Stromy napadené kůrovcem v děčínských lesích je potřeba pokácet. Na některá místa se však lesníci s technikou nedostanou, proto do strmých svahů…

Deník

„Hojta, prrr,“ nese se mezi cinkáním rolniček nad prudkou strání mezi Přípeří a Jalůvčím silný hlas Branislava Lauka. Je jedním ze tří kočí, kteří…