V lesích, o které pečuje Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, pomáhali koně od jejího vzniku. K samotné Šumavě patří od nepaměti. V posledních letech z ní ale téměř vymizeli.

Současné vedení Správy NP a CHKO Šumava si větší využití chladnokrevných koní pro přibližování dřeva na Šumavě dalo jako prioritní úkol.
„Naším cílem a vizí je vyvážená ochrana přírody, do které patří soužití člověka s přírodou. Koně se z lesů vytratili, nahradila je technika a to nejenom v Národním parku Šumava, ale po celé Evropě. Což je samozřejmě špatně. Kam jinam, než do národního parku tato čistá technologie a živý tvor patří?" ptá se Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.

Koně se na území parku využívali masivně hlavně v době ředitelování Ivana Žlábka (1994 - 2003). Správa parku v té době vlastnila asi 80 koní, kteří každý den pracovali v lese, a také zaměstnávala kočí, kteří se o koně starali. S rekordním množstvím dřeva, které se na území parku těžilo na konci první dekády nového tisíciletí, živé koně nahradila železná a těžká technika. Pro koně na Šumavě nebylo místo. To se během tohoto roku změní.

Kniha plná fotografií zachycujících toto jedinečné řemeslo, tvrdý život kočích a jejich koní nejen v lese, to je IMPRESE: Chladnokrevní koně.

„Na Šumavu je zapotřebí stále vracet historické tradice. Už jsme úspěšně začali spolupracovat s místními farmáři při smysluplném využívání historického území bezlesí. Využití koní pro práci v lese je dalším prvkem tradiční obživy člověka v podmínkách Šumavy," doplňuje ředitel Mánek.

Garantem projektu je bývalý ředitel správy parku Ivan Žlábek - velký znalec koní, kterým se věnuje celý svůj život.

„Správa parku se po mém odchodu chovala ke koním macešsky. Všude tam, kam se nedostane špičková mechanizace, by mohli koně pomáhat. Na území parku budou pro začátek fungovat dva páry koní. Naše představa je taková, aby byl jeden pár koní v každém sídle územního pracoviště. Tady s ním bude pracovat jeden člověk, kočí," uvádí Ivan Žlábek.

V době jeho ředitelování pracovala na Šumavě asi osmdesátka koní. „Opravili jsme několik provozních budov, včetně historických maštalí. Maštale jsme tehdy udělali i ze starých vojenských rot. Všechny tyto budovy jsou pořád k dispozici," říká Žlábek.

Národní park Šumava zatím vlastní pouze čtyři koně. Nesango, Andy, Kent a Kvint se zatím na svou budoucí práci zaškolují v píseckém hřebčinci. Už za měsíc by ale měli tahat klády přímo na Šumavě. "Využívání chladnokrevných koní na Šumavu vždycky patřilo," připomíná starou tradici ředitel Správy NP Šumava Jiří Mánek.

Avšak stejně jako chladnokrevných koní ubylo i kočích. Proto Zemský hřebčinec Písek připravil rekvalifikační kurz Kočí v lesní těžbě, podrobnosti naleznete na Rekvalifikační kurz pro kočí otevřen, leták je v příloze pod článkem.

Projekt má několik cílů. Pomoc při zachování genofondu českých chladnokrevných koní, zajistí dobrou práci několika místním lidem, podpoří tradiční řemeslo, je šetrný k přírodě a v neposlední řadě se na koně budou jezdit dívat i turisté, pro které bude správa parku pořádat divácky atraktivní ukázky.

V této galerii najdete fotografie z předvádění chladnokrevných koní v ZH Písek pro NP Šumava - Koně pro Šumavu.

Zapojte se do diskuze a staňte se fanoušky chladnokrevníků na Facebooku! Řekněte svůj názor!

Reportáž připravila také ČT24, najdete ji pod tímto odkazem: Na Šumavu se vracejí koně