Imprese z Expedice Zakletý 2008

17. 11. 2008 Jindřiška Svobodová Autor fotek: Hana Pacovská

Centrum rozvoje chovu slezského norika a hřebčín Hradčany spojili síly v další volnočasové aktivitě výhradně pro chladnokrevníky, jejich obdivovatele a majitele a 1. listopadu je „spískali“ na úplně „ulítlé“ trekkingové akci – na Expedici Zakletý 2008.

"Pedro tým" se již na začátku vygeneroval ze stejné "krevní" skupiny rošťáků.

Dobrý den se už na základně začal dobrým jídlem.

Slezská klisnička a hřebeček na Hradčanech.

Počasí výpravě slibovalo překrásný rozhled a barvy podzimu. Expedice se roztáhla do skupinového hada, který se vinul krajinou.

Expedice zrála v hlavě organizační frakci občanského sdružení poměrně dlouho a inspirace vyšla z druhosvětové předválečné stavby opevnění v Orlických horách. Tehdy místní zemědělské zápřeže byly pod kopci sepřahány do vícespřeží, aby koně s velkými stavebními náklady byli schopni zdolat kdejaký vrch, na kterém byl projektován a stavěn betonový bunkr. Jak stavba opevnění dopadla – víte všichni a je to i velkou zásluhou houževnatých koní.

Na expedici se přihlásily soukromé osoby, hromadné subjekty, koňáci i nekoňáci, dospělí i děti. Skladba různorodá. Avízovaný odchod ze základny na hřebčíně Hradčany se posunul ze sedmé ráno na hodinu osmou. Slunce tak mělo šanci vylézt nad kopečky a celý den doprovázet expediční skupinu. Strach z třiceti kilometrů trasy a převýšení  skoro pětset metrů se brzy rozplynul, protože koně i lidé „dupali“ ostošest a to i děti (!) z Dětského domova Potštejn. Výstup byl organizován pěšmo, koňmo i jízdmo a vše za dostatečné podpory tekutinami a proviantem na jednotlivých stanicích v terénu.

V pozadí Dany dětí z domova v Potštejně a jeho ekipa.

Velké begany doprovázel šetlendský pony hřebčína Viklan, plemenný hřebeček Pedro, který na Hradčanech bude působit jako malý tažný kůň pro výcvik malých „kočů“ a jako poušťák pro šetlendské klisničky z okolí. Pedro celou cestu držel krok s velkými begany a byl super společníkem dětem. Jeho přátelský charakter se celou cestu projevoval, když plnil možná i nemožná přání svých vodičů: přeskok přes zavětvený smrkový kmínek, útěk z kopce sjezdovky pro čokoládu, opakovaný výstup po sjezdovce s čokoládou, skoronasedání na sedačku lanové dráhy atakdále.

Ostatní begani byli také super. Po zdlouhavé cestě pod vrch Zakletý, kdy si je střídaly několikeré ruce a hlasy vodičů a jezdců, a po krátké pauze s popásáním mizerné trávy, nás doslova vytáhli za své ohony, půlováním (bega pulling) na laně nebo za opratě a vodítka na samotný vršek, kde končí lanovka. A představte si, že odpřáhnutý vůz pod kopcem nikdo „nevybral“, tedy nikdo nevykradl! Zůstaly v něm i batohy a svršky a různé jiné potřebné věci k expedici a kolemjdoucí turisté ctili extrémní podmínky výpravy a výbavu pro koně.

Celá skupina byla natolik netradiční, že budila pozornost kdekoho a hlavně na samém Zakletém. To tu ještě v novodobých dějinách nebylo, aby koně vystoupali mimo lesní porosty (kde jinak přibližují) na vršek sjezdovek! Ať už „ostřílené matadorky“ - klisny z provozu, nebo koňský „potěr“, třeba rok a půl starý Gosun Developer, který byl sice v Lysé nad Labem v programu, ale ještě nezažil tolik extrémů.

Cestou necestou...kde kdysi bývaly stezky a cesty od starých osad směrem k Zakletému.

Kočové se střídali na kozlíku, podle toho, jak kterému "padaly" nohy.

Cesty vedly přes zapomenuté mostky přes řeku Zdobnici - Hamernicí, kde kdysi býval čilý venkovský ruch.

Julinčino údolí předznamenalo Říčky a za nimi se tyčí zakletý.

Expedici absolvovali koně různě - i na dvou lonžích. Sluníčko si vychutnávala i Slunečnice.

Pulling na laně po Modré (zatím ještě mírné) sjezdovce. Párová zápřež byla odpojena od vozu a za své zádě přibrala skupinu, která neměla jiný dopravní prostředek k výstupu.

A následný cíl na strmém vršku Zakletého, kam dopůlovali i další koně a účastníci. Startovací rampy dokládají vrchol sjezdovky. V pozadí vysílač Zakletý.

Lanovku zblízka ještě nikdy neviděl Gosun Developer.

Výhled ze Zakletého na výseč Orlických hor.

Jezdci.

Dvojice, která byla vyhlášena na závěr jako "Nejlepší z celého dne": Pepa z Potštejna a Pedro.

Poslední občerstvovací stanice na Ski Klubu s výtečnou teplou polévkou a hromadné foto.

Občanské sdružení Centrum rozvoje chovu SN sice podporuje chov konkrétního českého plemene v genových rezervách, ale své aktivity neomezuje pouze na jedno plemeno. Naopak, i další akce v průběhu příštích let směřuje pro všechny chladnokrevné koně. Při příležitosti expedice se podílelo na vydání jedinečné edice triček, která na své zádové straně popisují postup cesty v jednotlivých kvótách trasy.

 

Podobné články

Zamyšlení nad možným návratem koní na pole a lány, kde se nyní prohánějí ohromné traktory. Jsou takové úvahy naivní, nebo jen odrážejí reálné…

Ekolist.cz

Stromy napadené kůrovcem v děčínských lesích je potřeba pokácet. Na některá místa se však lesníci s technikou nedostanou, proto do strmých svahů…