Chladnokrevníci a poníci
Zástupci největších a nejmenších plemen koní chovaných v České republice se sešli na společné akci, kterou bylo již čtvrté odpoledne jezdeckých her v Ostřetíně, jenž leží na trase Plzeň - Karlovy Vary. Počasí bylo na říjnové ostřetínské poměry nádherné a tak jistě přispělo ke všeobecné spokojenosti s nápaditou akcí manželů Ireny a Zdeňka Jandových.
Ostřetín je již od roku 1952 místem, kde jsou chováni chladnokrevní koně, převážně na podkladě norické krve. Lesní společnost Teplá a.s. tady tak do dnešních dnů chová pracovité a spolehlivé chladnokrevníky, jejichž uplatnění má kromě tradiční práce v lesním hospodářství i širší záběr a to v povoznické službě (rozvoz piva, dřeva a na některých trasách svezení turistů) a nebo jsou využiti pod sedlem. Tato posledně zmíněná činnost skýtá netušené možnosti zájemcům o jízdu na koni s vyšší tělesnou hmotností či těm, kteří mají z jízdy na koni obavy a strach. Trpělivá a mírná povaha většiny chladnokrevných koní, příjemné chody a jistý široký hřbet jsou vstřícnou nabídkou vyzkoušení jízdy na těchto koních. Co vše se s nimi dá dělat prozradí program "jezdeckého odpoledne".
Soutěžní klání bylo připraveno nejdříve pro jezdce na poníkách. Ti z jezdců, kteří byli ještě tak malí, že i samostatné vedení poníka jim činilo příliš starostí, mohli mít i vodiče. A tak se soutěžilo v kategoriích jezdec na pony bez vodiče a s vodičem v soutěžích - jízda zručnosti, parkur a dostih (bez vodiče). Typově se toto vážné minizávodění nejvíce blížilo k soutěžím ve všestrannosti. Nejlépe si v těchto soutěžích vedla děvčata Jirsova - Jana a Michalka, také Táňa Jandová a Libuška Květoňová a Zuzka Střebáková.
Soutěže chladnokrevníků probíhaly obdobným způsobem a bylo velmi pěkné vidět, jak se mohutný chladnokrevník šikovně otáčí kolem branky nebo kužele, jak poctivě skáče oxer či jak - v případě nutnosti - dokáže rychle běžet. Nejúspěšnější jezdkyní na chladnokrevnících se stala domácí závodnice Dana Seidlová s Lumpem a Neugotem, těsně sledovaná Zuzkou Drábkovou, Petrem Papežem, Danou Eiseltovou a dalšími jezdci.
Nápaditosti se meze nekladou. Jízda na chladnokrevných koních není sice v našich zeměpisných šířkách v současné době zažitá, ale je právě na nás lidech, jaké možnosti využití nabídneme svým čtyřnohým přátelům (jestliže své tradiční pracovní využití postupně ztrácejí), aby tady s námi mohli smysluplně žít.
Stromy napadené kůrovcem v děčínských lesích je potřeba pokácet. Na některá místa se však lesníci s technikou nedostanou, proto do strmých svahů…
Koně ovládají jen povely, z prudké stráně nad Přípeří stahují suché stromy
„Hojta, prrr,“ nese se mezi cinkáním rolniček nad prudkou strání mezi Přípeří a Jalůvčím silný hlas Branislava Lauka. Je jedním ze tří kočí, kteří…