Její zážitky recyklují podobné obrazy mnoha jiných provozovatelů malých i velkých jezdeckých center na Ukrajině. „Jeden den si plánujete trénink a semináře, a druhý den ráno vám vzdálená exploze místo budíčku sdělí, že se svět otočil vzhůru nohama, aniž byste se o to nějak přičinili,“ říká Krylova, renomovaná trenérka volné drezury, která dělá semináře po celé Ukrajině a jezdila i do Moskvy. 

Pokud se jedná o přírodní katastrofy, můžete se o nich včas dozvědět, být varováni a mít pro tyto případy nějaký katastrofický plán. Válka je něco jiného. V něčem se však přírodním katastrofám podobá. Může vás donutit evakuovat sebe i koně, v případě přímého ohrožení raději dáte koním svobodu s nadějí, že je ještě uvidíte.

Evakuace – rozhodnutí s nejistou vyhlídkou

Od začátku války se různé zdroje shodovaly v tom, že je na Ukrajině kolem sta tisíc koní v ohrožení. Evakuace už je sice v těchto dnech celkem logisticky zaběhnutá, přesto mnoho dalších koní a jejich majitelů není v bezpečí. Navíc není cestování tak běžně proveditelné jako v „normální“ době. Sehnat přepravník není snadné – a i když je k dispozici, nemusí být samozřejmé si pro něj dojet. Jindy prostě není řidič. A když všechno máte, jde o to, kudy. Hlavní tahy, mosty mohou být zničené, okresky nejsou bezpečné. Hodiny se stojí v zácpě, není možné jen tak kdekoliv koně vyložit a udělat jim přestávku. Desítky hodin na autě, stres a dehydratace jsou příčinou toho, že v evakuačních stájích není kolika ničím neobvyklým.

Původně neměla Anita v úmyslu odejít. Jak, s tolika zvířaty? Když však seno a stelivo padlo za oběť ostřelování a zahynuli koně její kamarádky, Anita Krylova se rozhodla odejít i s 11 koňmi a poníky včetně jednoho koně Převalského, kterého dovezla z Černobylu v roce 2020 po požáru lesa. Její přítel pochopil, že bez koní neodejde. Přestavěl kamion na přepravu 8 koní, tři poníci se vezli v přívěsu. Cesta byla náročná. Museli objet velký okruh kolem Kyjeva, aby se vyhnuli nebezpečným místům. Benzínky byly zavřené a i když byly otevřené, nemohli si natankovat, kolik chtěli. Poblíž Vinitza se ozvaly sirény. Viděli rakety, ale naštěstí se jim nic nestalo. Když dorazili do stáje v Chmelnyckyj, vyčerpaní koně si mohli konečně oddechnout, i když stáj neoplývala hojností sena. A na 31letou Anitu Krylovou čekalo náročné a drahé kolečko papírování…

Ne všichni měli štěstí a dostatek prostředků na evakuaci. Zachránit koně jako takové a cenné geny. Úspěšné sportovní hvězdy a plemeníky Cornet Obolensky a Comme Il Faut z ukrajinského hřebčína Žaškiv, vzdáleného 150 km od Kyjeva, se podařilo dostat do bezpečí včas.

Svoboda – hra o život

Někdy není čas, možnosti, jde o život. Na sociálních sítích se objevují fotografie opuštěných koní. Nikdo by nechtěl být v takové situaci, kdy se musí rozhodnout, zda dá koním větší šanci přežít, když je pustí na svobodu. Jako Julia Molokova z Kyjevské oblasti, která koně převedla přes řeku a vypustila je (řádně označené), do Novobelitského lesa. Video a fotografie neunikly na Facebooku pozornosti a její příběh oslovil milovníky koní po celém světě. Naštěstí je to drama s dobrým koncem, všech pět koní se našlo a díky velké emocionální odezvě na sociálních sítích se sehnalo i dost peněz na plánovanou cestu do Holandska.

Kyjevské dostihové závodiště

Tři stovky koní ve stájích závodiště neměly s vypuknutím války jistou budoucnost. Takový počet koní není možné pohotově evakuovat, navíc pro případ války neexistoval žádný standard, jak postupovat. Asi u 20 koní se ani neozvali majitelé a nedá se jim do této doby dovolat. Momentálně závodiště řeší právní záležitosti ohledně převodu bezprizorních koní do jiných rukou lidí, kteří by převzali práva i povinnosti k těmto koním. Jiní majitelé přišli o práci nebo bojují a platby za nájem nepřicházejí. Ustájení stojí 6000 hřiven, z toho 3000 jdou na krmení (1:0,79 Kč). Závodiště drží nad vodou dobrovolníci a finanční dary. Koně vypadají klidně, nejeví známky stresu. Ale vnímají, že se něco děje, říká ředitelka závodiště Olga Bondarova. „Když uslyší sirény, stojí v klidu, ale jakmile se začnou ozývat exploze a střelba, běhají v boxe dokola. Ještě víc jsou však vystrašení stájoví psi. Ti zalezou se staženým ocasem do kouta. Ten jejich strach mě vede na horkou půdu na jiném území…“

Malá odbočka do Sýrie

Když Sýrie a válka, pak arabští koně. Osm let války se podepsalo na zdraví, potažmo počtech vzácných arabských plnokrevníků. Koně trpěli stejně jako my, říká Mohammed Ghait alShaib, šéf Arabian Horse Office. Byli stejně tak vysídleni, uneseni, zabíjeni. Z 8 500 koní registrovaných ve WAHO (World Arabian Horse Organization) jich zmizely nebo zahynuly 3 000.

Když se situace v zemi ustálila, v Damašku se rozjela záchranná akce na zachování chovu arabských plnokrevníků. Od roku 2014 do 2019 se narodilo 2 400 hříbat. Koně dovezení ze zabraných území procházeli v Damašku veterinárním vyšetřením. Podařilo se také zachránit klisnu Karen se vzácným původem (Hadbaa Enzahi). Klisna, byť vyhublá, měla štěstí. A až se dá do pořádku, snad si splní mateřské povinnosti a dá světu pokračovatelku této linie.

Trenér Jihad Ghazal vzpomíná, že v roce 2016 se rodila hříbata mrtvá nebo ochrnutá, pravděpodobně následkem těžkého stresu z bombardování. Jeden kůň ze stresu při explozích mlátil hlavou o železnou mříž, až se zabil.

Solidarita

Lidé od koní moc dobře chápou jiné lidi od koní v nouzi a pomáhají si. Jsme zkrátka takový kosmopolitní národ lidí od koní. Jednou z mála věcí, která sociální sítě šlechtí, je flexibilita a rychlost pomoci. Každá solidarita, snaha přispět, dovézt je chvályhodná, ale důležité je, aby byla cílená, dobře organizovaná a reálná. Ta poslední podmínka je v oblastech postižených válkou komplikovaná, ať už jde pomoc ze zahraničí nebo z daného území. Jasné a dobře strukturované informace jsou na https://helpukrainehorses.eu, stránka založená ukrajinskou národní federací. Momentálně má tato platforma přes tisíc donátorů. Pomoc jde z celého světa, samozřejmě i z České republiky.

Ukrajina, země koním zaslíbená?

Počty koní na Ukrajině klesají. V roce 2001 bylo na Ukrajině 701 tisíc koní, zatímco v roce 2015 už jen 305 800. Většinou jsou koně v soukromých rukou. Co se týče plemen, tak je to ukrajinský jezdecký kůň, anglický plnokrevník, arabský plnokrevník, achal-teke, trakénský kůň, ruský a americký klusák a nezapomeňme na huculy.

Ukrajinský jezdecký kůň je mix trakéna, plnokrevníka, koně hannoverského, tito hřebci se křížili s místními klisnami a s klisnami Furioso, Gidran nebo Nonius. Celkem se na vzniku ukrajinského jezdeckého koně podílelo 11 plemen. Co udělá s počty koní na Ukrajině válka, je zřejmé. Historie zdejších chovů odráží turbulentní historii celého území. Aneb od bolševické likvidace Slawuty a Antonie po dnešní situaci.

… a tak si člověk žije a buduje svůj sen. Není moc peněz, dře se, cihlu k cihle, 5 i 10 let. A konečně je hotovo, sen se konečně plní… a najednou je po všem. Na stáje Winged Mustang dopadají bomby. Koně ve stáji zahynou. Čtyři přežijí, mezi nimi 29letý Chacklun … mezitím podlehnou válce další jezdecká střediska Mirage, Bucha, Sunny Valley, Horse Time.

Článek je zcela apolitický. Je o koních. Z úcty k těmto nevinným obětem nepochopitelného lidského počínání by neměl vzbudit vášnivé politické debaty. Koně by tomu stejně nerozuměli…