Zahajovali mladí koně

První den závodů CSIO byl vyplněn úvodními soutěžemi všech tří kategorií. Zahajovali mladí 6 a 7letí koně . Jejich soutěž byla odstartována v 10.00 hodin. Šestiletí měli překážky ve výšce 125 cm, sedmiletým se skoky o 5 cm zvyšovaly.

Olaf Peterson (GER) se svým asistentem Lukaszem Jankowskim (POL) připravil pro mladé koně příjemnou vstupní soutěž, kterou zvládlo 16 dvojic z celkového 39 členného pole bez trestných bodů. Z vítězství se radoval Ir Paul O´Shea na sedmiletém valachovi irského chovu SHANNONDALE MACALLA před zástupcem německého týmu Thomasem Weinbergerem s westfálským 7letým hřebcem GAVIO. Třetí skončil plnokrevný sedmiletý hřebec LAURIER DE HERE se Sylvian Montigny, kteří startují v Poděbradech za Francii.

Z českého týmu si nejlépe vedl A. Opatrný na 6leté klisně REBEKA (Radegast), kteří skončili pátí za dánskou reprezentantkou Tinou Lund (CHUBON RAVNES-HAVE). Hned za Alešem Opatrným se umístil další člen českého týmu Jiří Skřivan na sedmileté klisně TORA (Tornado).

 

Malá runda s šestnácti vítězi

Druhou soutěží čtvrtečního zahajovacího dne bylo dvoufázové skákání 130/140 cm, které bylo především kvalifikací do sobotního finále. Celkem 16 dvojic z 61 členného startovního pole zvládlo tento první krok do finále bez trestných bodů a umístilo se ex equo na prvním místě. Z českých jezdců to byl A. Opatrný na 7letém holštýnském LECARINO (Lennon). Dále pak dva osmiletí zástupci českého chovu ATYŠ (Fetyš), kterého sedlala N. Bielíková a IDEAL (Lombard) s R. Drahotou. Čtvrtým naším zástupcem na 1. místě byl K. Papoušek s také osmiletým RENALDO (Rouletto) hanoverského chovu.

 

Golem putuje do Francie

Čtvrteční vrcholnou soutěží byla Cena firmy Golem s výškou překážek do 140 cm. Ta byla současně první kvalifikací do nedělní Grand Prix. Na start se postavilo celkem 72 dvojic, z nichž 17 dokončilo parkur bez trestných bodů. O vítězi a dalších umístěných tak rozhodl čas, který měl nejlepší francouzský reprezentant Sylvian Montigny s koněm Babyscion. Těsně za ním skončila Charlotte Lund s Corland Dane z Dánska před Belgičanem Rudim Helsenem s Aconda II. Z našich se nejvíce dařilo Jiřímu Papouškovi na La Manche-T, který se umístil osmý. S oběma svými koňmi šla bezchybně také Veronika Macánová (Pompös, L´amie) a skončila s nimi na 10. a 13. místě.

 

Pohár národů bude na maximu

Až na poslední třetinu startujících ve čtvrteční kvalifikaci pro Velkou cenu ČSOB čekal stavitel parkurů Olaf Petersen, aby nám odpověděl na otázku co čeká jezdce a koně v pátečním Poháru národů: „V průběhu první soutěže jsem byl poněkud nervózní, jak vlastně první vrchol CSIO v Poděbradech postavím. Nyní jsem však již viděl dost a již začínám mít jasno. V prvé řadě musím pochválit povrch zde v Poděbradech. I když na některých místech možná nevypadá dobře, půda je pružná a pro koně velmi příjemná.

V každém případě je pro stavitele obtížné postavit soutěž pro 12  týmů, jejichž výkonnostní úroveň je natolik rozdílná. CSIO je čtyřhvězdičkové úrovně a proto nemohu stavět parkur nepřiměřeně snadný, na druhé straně si uvědomuji, že zde startují i celky slabší úrovně. Bojovat se však bude o zcela plnohodnotné body Poháru národů. Naštěstí průběh poslední soutěže mi naznačil, že většina dvojic je schopná zvládnout obtížnou soutěž. Proto bude páteční Pohár národů spíše těžší úrovně s využitím maximálních výšek a šířek. Myslím si, že problémem bude jistě i široký vodní příkop (400 cm) a důležitým faktorem obtížnosti soutěže je i předepsaná rychlost. Pravidla pro Pohár národů předepisují 400m za minutu a i to soutěž výrazně ztíží.“ Při prvním vrcholu CSIO se tedy můžeme těšit na velmi kvalitní podívanou.

 

Český tým pro Pohár podobný jako v Cáchách

Po čtvrteční kvalifikaci do GP se čeští adepti pro účast v týmu pro Pohár národů sešli pod vedením J. Skřivana a na základě výsledků z prvního dne CSIO bylo rozhodnuto, že za náš tým nastoupí čtveřice: Zdeněk Žíla – Pinot Grigio, Veronika Macánová – Pompös, Jiří Papoušek – La Manche-T a Aleš Opatrný – Cartouche. Poslední jmenovaná dvojice, která v Cáchách neprošla přes přísnou veterinární kontrolu, tak konečně může českým příznivcům ukázat své kvality. Další tři dvojice jsou ve stejném složení jako minulý týden při mistrovství světa v německých Cáchách.

Čtvrteční program skončil v Poděbradech právě losováním pořadí pro páteční soutěž Poháru národů. Postupně bylo losováno pořadí vedoucích jednotlivých ekip, kteří si následně chodili vylosovat startovní číslo pro svůj tým. Rovný tucet týmu bude v prvním kole Poháru národů startovat v tomto pořadí: Švédsko, Irsko, Německo, Maďarsko, Belgie, Dánsko, Francie, Velká Británie, Norsko, Polsko, Česká republika a Itálie.

 

Kdo v Grand Prix ČSOB?

Nedělní Grand Prix ČSOB je určena pro 50 dvojic. Jezdci se musí na startovní listinu kvalifikovat a rozpis CSIO připravil následující kvalifikační klíč.

Velká cena je přístupná každému z účastníků CSIO pokud v uplynulých 12 měsících zvítězili v GP CSIO čtyř nebo pětihvězdičkové úrovně. Dalším případně automaticky postupujícím je i loňský vítěz GP. Startovní pozice mají také zajištěni jezdci, kteří figurují na prvních deseti místech současného žebříčku Světového poháru Centrální Evropy. Dvacet pozic získají nejlepší jezdci z prvního kola Poháru národů.

Zbylá místa pak budou rozdělena mezi nejlepších 50 dvojic z páteční a sobotní kvalifikace. Jezdci umístění na 1. – 50. místě dostanou 50 až 1 bod a po sečtení těchto bodů, budou zbylá místa na startovní listině rozdělena mezi tyto nejlepší dvojice.

 

Cumano se odvděčil

Silný tým pro Pohár národů přivezla do Poděbrad Belgie. Té se jedná o vítězství v seriálové soutěži FEI Nations Cup Series, které by Belgii zajistilo postup do Super ligy 2007.

V čele belgického týmu stojí tradičně Lucien Sommers, který přijel do Poděbrad také rovnou z Cách. Zde byl, jako šéf ekipy, do poslední chvíle před belgickým triumfem společníkem nového mistra světa Jos Lansinka. Nemohli jsme tedy rozhovor s tímto mužem začít jinak než dotazy na cášský šampionát.

Pane Sommersi byl jste prvním gratulantem Jos Lansinkovi, jaké byly oslavy?

Velmi krátké. Bohužel jsme nikdo neměl příliš mnoho času, protože všichni jsme hned pokračovali za dalšími povinnostmi. Nějaké přípitky však proběhly, ale největším zážitkem byly zástupy diváků, které nám aplaudovali, doprovázeli nás nejen při slavnostním defilé na centrálním stadionu, ale i po cestě do stájí a nakonec i při odjezdu z Cách.

Jos Lansink patří mezi nejlepší jezdce světa, ale na svůj velký den přeci jen stále čekal. Vypadá to, že jeho přestup z Holandska do belgických barev byl pro jeho kariéru velmi šťastný.

Máte pravdu, největší úspěchy zatím zaznamenal v belgickém dresu. Jos Lansink je sice Holanďan, ale téměř deset let jezdil pro stáj významného belgického chovatele L. Melchiora. Ten mu pak po mnoha sezonách navrhnul přestup do belgického týmu a jeho nabídce se nedalo odolat. Paradoxem je, že nedlouho potom se Jos Lansink osamostatnil a nyní má své stáje v městečku Meeuwen Gruitrode nedaleko Lanakenu, kde také žije.

Co je pravdy na historce, že důvodem k odchodu ze stájí v Zeigersheide byl právě vítězný kůň z Cách Cumano?

Je to tak. Jos objevil tohoto hřebce a projevil velkou touhu mít ho ve své stáji. Pravidla v Zangersheide však jasně hovoří o tom, že jezdci stáje jezdí pouze koně odchované doma. Jos Lansink však Cumanovi natolik věřil, že se rozhodnul mnohaletou spolupráci s Leonem Melchiorem právě kvůli tomuto koni ukončit. Minulý víkend ukázal, že měl pravdu. Pochopitelně mistrovství světa je největší soutěž světa a tak se jedná i o největší úspěch Jos Lansinka, ale současně i o první mistrovský titul v historii pro Belgii.

Jak průběh letošního šampionátu hodnotíte?

Do jisté míry to bylo přelomové mistrovství. Počet zemí, které se mohou takové akce zúčastnit stále roste a dějiny mistrovství zatím nepamatují 25 týmů. Kvalita startujících je však zákonitě rozdílnější než tomu bylo v minulých letech a tomu musí být přizpůsobena i úroveň soutěže. Stavitel parkuru F. Rothenberger tomu určitě přizpůsobil první i druhé kolo. Od třetího kola se pak již začalo vše výrazně ztěžovat. Svoji úlohu v tom hraje pochopitelně i únava koní, pro které je tak náročný turnaj velmi vyčerpávající.

Jak se nám u televizních obrazovek zdálo třetí a čtvrté kolo skutečně velmi náročné, samotné finále vypadalo, i díky téměř samým bezchybným výkonům, až příliš snadné?

Finálový parkur byl jistě snadnější než kvalifikace. Musíte si však uvědomit, že s výjimkou E. Alexander, která byla od počátku outsiderem, se spolu utkali samí špičkoví jezdci.

Jak hodnotil Jos Lansink koně svých soupeřek, kteří jsou přeci jen výrazně lehčího typu?

Myslím, že Jos měl snadnější pozici než jeho soupeřky. Nejen, že má velké zkušenosti s různými typy koní, ale především se dokáže koním velmi přizpůsobit. Jeho soupeřky, i když to výsledky neukazují, měly s  robustnějším Cumano přeci jen více práce.

A ještě poslední otázka k Cáchám. Jak hodnotíte systém, při kterém se museli jezdci po čtyřech kolech ještě rozeskakovat?

To považuji za vysloveně nešťastné a myslím si, že by čtyři kola měla k rozhodnutí stačit. Musím však říci, že i když se jistě jedná o atraktivní podívanou pro diváky, já osobně, a nejen já, nemám toto finále se střídáním koní rád. I když je to při světovém šampionátu tradicí, je to příliš rozdílný systém oproti všem normálním soutěžím. Navíc jeden z finalistů musí odejít bez medaile a to je až příliš kruté. Raději bych viděl standardní finále např. pro deset nejlepších z kvalifikací, tak jak to známe z jiných Velkých cen.

Ale pojďme zpět do Poděbrad. Belgii jde o postup do Super ligy. Jaký tým jste přivezl?

Při sestavování všech týmů pro Pohár národů dodržujeme zásadu, že vedle dvou zkušenějších jezdců jsou členy družstva i dva mladší jezdci. Belgie je malá země a bez možnosti růstu mladých talentů bychom brzy neměli žádnou šanci mezi takovými obry jako je Německo či USA. Pozice malých zemí je z tohoto hlediska velmi obtížná. Vedle vrcholných Velkých cen se každý rok koná i nějaký další významný turnaj ME, OH či MS. Pro zemi, v jejíž reprezentační špičce nestojí desítky dvojic, je pak nápor na ty nejlepší výrazně větší.

Do Poděbrad jsme tak postavili družstvo, kde vedle naší poděbradské jedničky Dirk Demeersmana  a zkušeného Rudi Helsena stojí i finalista z letošního ME mladých jezdců Pieter Devos a i další mladší jezdci Henk Clabots a Ignace Philips.

Je z tohoto pohledu pro Belgii postup do Super ligy výhrou a nebo to ještě více zvýší nároky na poměrně úzkou špičku?

Pro popularizaci a marketinkovou úspěšnost jezdectví je to skutečně velmi důležité. Být členem elitní skupiny je významným signálem pro všechny naše mecenáše. Zda je to výhodné i pro jezdecký sport, si již nejsem tak zcela jist.

Děkujeme za rozhovor!

Připravil Cyril Neumann